Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Reportáž: Sen uprchlíků odsouzený k nezdaru. Albánci bivakují na ulici Lille i s dětmi

720p480p360p240p

Je všední den na začátku května, teploty se pohybují kolem patnácti stupňů. Ulice francouzského města Lille, které se nachází jen pár kilometrů od belgických hranic, lemují cihlové domky. Na náměstí Sébastopol pouze několik minut jízdy od historického centra našla svůj dočasný domov albánská rodina. Manželé se třemi dětmi si ze schodů před místním divadlem udělali provizorní ležení. Na nejvyšším stupni mají vyskládané kufry a několik igelitových tašek, na zábradlí se suší prádlo. Opodál leží přikrývky. „I am happy,“ přibíhá k nám zhruba desetiletá dívka s růžovou čepicí na hlavě. Na otázku proč, už ale odpovědět nedokáže.

„Před deseti dny přijela tato albánská rodina přes Itálii do Lille. Rozhodli se žít tady ve Francii,“ vysvětluje drobná Francouzka s blonďatými vlasy. Sama bydlí jen pár kroků od náměstí. Právě proto si všimla dvou lidí bivakujících na ulicích. „Viděli jsme dospělé, jak spí venku. Pak jsme zpozorovali, že mají pod pokrývkami i děti,“ popisuje, jak se seznámila s pětičlennou rodinou původem z Albánie. Nejmladšímu chlapci je něco přes tři roky, nejstarší dívce dvanáct.

Proč si z francouzských měst vybrala rodina právě Lille, čtvrtou největší metropoli, kde v posledních letech upadá průmysl a mezi místními sílí nejistota, není jasné. „Víme ale, že hledají město, které by pro ně bylo zajímavé a slibovalo ekonomickou jistotu. Žádají jednoduše o šanci tady zůstat a hlavně zajistit lepší budoucnost pro své děti. V Albánii jsou podmínky velmi složité,“ říká pro INFO.CZ místní obyvatelka. Děti mezitím pobíhají kolem nás. Občas prohodí pár vět anglicky. Rodiče se cizími jazyky příliš nedomluví. Nejmladší syn se vzteká, pozornost novinářů se mu příliš nelíbí.

Albánská rodina žije na ulicích Lille. V zemi chce požádat o azyl.Albánská rodina žije na ulicích Lille. V zemi chce požádat o azyl.autor: Lucie Bednárová

Je sice květen, počasí na severu Francie ale rozhodně není přívětivé tak, jak by se v tuto roční dobu očekávalo. Nejdůležitějším úkolem je proto dostat rodinu z ulice do tepla a sucha. „Pro děti pak bude důležitá také škola. Mají dobré vzdělání. Kromě albánštiny mluví i trochu anglicky. Zaslouží si podle nás šanci,“ říká blondýna. Vše ale závisí na tom, zda rodina dostane v zemi azyl. „Ve Francii je to velmi dlouhý a komplikovaný proces,“ dodává místní obyvatelka. Rodině přitom vůbec nenahrává fakt, že pochází z Balkánu. „Albánie je země, kde je velmi špatná ekonomická situace. Neměli tam žádnou budoucnost, proto odešli,“ vysvětluje. A má pravdu.

Život v Albánii: vleklá politická krize a odkaz stalinistické diktatury

Albánie se potýká s vleklou politickou krizí a neustále bojuje s odkazem stalinistické diktatury. Země na tom není dlouhodobě dobře ani ekonomicky. V loňském roce, kdy v Evropě vrcholila tzv. uprchlická krize, se řada albánských rodin vydala na pochod do Itálie a odtud dále do Evropy. Podle listu The Economist tehdy v Německu požádalo o azyl 55 tisíc Albánců. Spoustu Albánců si ale jako svůj cíl cesty zvolila Francii, odkud je mnohem snazší zamířit dále na sever – zejména přes kanál La Manche do Velké Británie.

Albánie ale představuje stát, ve kterém jeho obyvatelům nehrozí bezprostřední ohrožení. Úřady v evropských zemích se proto snaží migranty z Balkánu vracet domů. Albánci přicházející do Francie přitom situaci v zemi, která často nemá kapacity ani pro uprchlíky z válčících zemí, ještě dál komplikují. Podle statistik za loňský rok počet Albánců žádajících o azyl předstihl dokonce i Syřany nebo Afghánce. Od ledna do listopadu 2016 jich o ochranu požádalo 5 700. Na druhém místě žebříčku byli Syřané s 5 520 žádostmi. Následovali Afghánci a Súdánci. Zatímco na začátku loňského roku žádala necelá třístovka Albánců měsíčně, v listopadu už šlo o 973 žádostí. Ve srovnání s předešlými lety jde o ještě výraznější navýšení. Podle francouzských diplomatů na Balkáně by se situace mohla ještě zhoršit.

Migrantům z balkánské země se daří získat v Evropě azyl jen velmi zřídka. Častěji se setkávají s vyhoštěním. Za loňský rok vyhostila Francie víc než deset tisíc migrantů. A co do počtu byli Albánci hned na druhém místě za Rumuny. Do pětice zemí na vrcholu pomyslného žebříčku spadali ještě Alžířané, Tunisané a Maročané.

Další osud albánské rodiny žijící na ulicích Lille je tak velmi nejistý. Situaci komplikuje i fakt, že nejsou zdaleka jediným případem. „V Lille se nachází kolem sto až sto padesáti podobných rodin. Jejich původ je velmi rozdílný. Je tu mnoho syrských rodin. Samozřejmě se do toho promítlo i uzavření kempu v Calais,“ dodává místní obyvatelka.

Albánská rodina žije na ulicích Lille. V zemi chce požádat o azyl.Albánská rodina žije na ulicích Lille. V zemi chce požádat o azyl.autor: Lucie Bednárová

Naráží tak na zničení známé „džungle“ – provizorního uprchlického tábora poblíž Calais. Přístavní městečko a poslední francouzská zastávka na cestě migrantů do Velké Británie leží jen hodinu jízdy od Lille. Pěšky cesta trvá den. Část migrantů se tak po zničení místního tábora přesunula právě do metropole poblíž belgických hranic. Jak upozorňují odborníci i dobrovolníci, kteří s migranty pracují, běženci ze Sýrie, Afghánistánu nebo Súdánu se navíc začínají na sever země postupně opět vracet. Francie je pro velkou část z nich jen přestupní zastávkou. Někteří z nich ale zůstat chtějí. Na svůj další osud čekají často stejně jako albánská rodina na ulici.

Jaká je situace běženců, kteří uvízli v Paříži? O jejich tábořišti pod dálničním nadjezdem i policejním zátahu čtěte více v reportáži INFO.CZ. Co je dnes na místě „džungle“ v Calais? Sledujte další díly reportážní série na INFO.CZ.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek