Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rohingové v Barmě zažívali vraždy i znásilnění, teď se mají vracet. Repatriace pro ně není bezpečná

Rohingové v Barmě zažívali vraždy i znásilnění, teď se mají vracet. Repatriace pro ně není bezpečná

Jsou to tři měsíce, co z Barmy začaly utíkat tisíce rohingských uprchlíků, kteří přežili brutální běsnění tamní armády. V Arakanském státě, který byl jejich barmským domovem, zažívali utrpení, kdy byli muži hromadně popravováni, ženy znásilňovány a celé vesnice rohingské menšiny vypalovány do základů. Po těchto otřesných zážitcích by se teď měli do Barmy vrátit. Tento týden se na tom dohodla tamní vláda se zástupci Bangladéše. Otázkou ale zůstává, kam se mají Rohingové vrátit, když jejich vesnice lehly popelem a zda je jejich návrat vůbec bezpečný. Zástupci rohingské menšiny tvrdí opak a mají strach, že znovu padnou do spárů těch, kteří na nich páchali zvěrstva.

Děsivé příběhy rohingských uprchlíků přinášejí světová média od konce srpna, kdy barmská armáda zahájila v odvetě za útoky skupinek radikálů plošné nájezdy na vesnice v Arakanském státě. Jedním ze stovek svědectví je i otřesný příběh Rajumy, jejíhož osmnáctiměsíčního syna hodili barmští vojáci do ohně, pak ji i její sestry znásilnili, celou rodinu včetně jejích sourozenců a matky zabili a celý dům zapálili. Rajuma měla štěstí, že se jí podařilo z hořícího domu utéct a dostat se do sousedního Bangladéše. I ona by však mohla být mezi těmi, kteří se budou muset na místa zločinů opět vrátit.

Návrat rohingských uprchlíků má proběhnout na základě memoranda, které ve čtvrtek podepsaly vlády Barmy a Bangladéše. Kolik z více než 600 tisíc příslušníků muslimské menšiny, kteří od léta do Bangladéše uprchli, se do Barmy vrátí, zatím není jasné. Návrat by však měl začít během dvou měsíců. Jak dnes informoval bangladéšský ministr zahraničí Abúl Hasan Mahmúd Alí, při repatriaci uprchlíků bude asistovat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Ten samý úřad přitom začátkem října vydal zprávu, podle které bylo tažení barmských sil cíleně naplánováno tak, aby Rohingové byli z Barmy nejen vyhnáni, ale aby se tam už také nemohli vrátit. Podle UNHCR tak barmští vojáci úmyslně vypalovali domy, ničili pole i zásoby potravin a vybíjeli dobytek Rohingů. „Byla rovněž vyvíjena snaha zlikvidovat jakékoli významné objekty v krajině tak, aby Rohingové v případě návratu nenašli nic než pustou, nepoznatelnou zemi,“ uváděla mimo jiné říjnová zpráva úřadu OSN.

Proti čtvrtečnímu memorandu se tak postavila Evropská rada Rohingů (ERC), podle které smlouva o repatriaci nebere v potaz práva této muslimské menšiny. „Tento repartiční proces by neměl být zahájen, dokud nebude zajištěna bezpečnost Rohingů,“ říká podle serveru al-Džazíra Tengku Emma Zurianaová – velvyslankyně ERC v Malajsii, která je domovem asi 150 tisíc Rohingů.

Pro plánovanou repatriaci uprchlíků je kamenem úrazu také to, že velká část Rohingů ani nemá barmské občanství. Tamní úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli především v dobách britské koloniální nadvlády, a v Barmě jsou proto nelegálně. Rohingskou menšinu tak úřady neuznávají jako etnikum, odmítají jí udělit občanství a omezují její svobody a práva. K plnému udělení občanství nyní vyzývá i Evropská rada Rohingů.

Mají se rohingští uprchlíci vůbec kam vrátit?

Jak dnes také uvedl bangladéšský ministr zahraničí, po zahájení repatriace budou Rohingové zpočátku bydlet v provizorních táborech nedaleko svých někdejších domovů. „Jejich domovy v Arakanském státě byly vypáleny do základů, musí se proto znovu vystavět,“ uvedl Alí s tím, že Barmě by při výstavbě mohla pomoct Indie a Čína.

Ubytování v provizorních táborech je ale podle velvyslankyně ERC nemyslitelné. „Musí to být dobrovolný proces, v bezpečí a za důstojných podmínek, aby se vrátili do svých domovů – nikoliv do táborů. A pokud došlo ke ztrátě majetku či života, musí to být spravedlivě odškodněno,“ tvrdí Zurianaová. S tím souhlasí i další lidskoprávní organizace včetně malajsijské organizace na podporu lidských práv barmských Rohingů (MEHROM), která žádá radu bezpečnosti OSN, aby před repatriací zhodnotila situaci v Arakanském státě a zajistila ukončení vojenských operací proti této muslimské menšině.

720p 360p
Rohingové

K unáhleným krokům však podle svého pátečního vyjádření nechce přistupovat ani OSN. „V současné době nejsou podmínky v barmském Arakanském státě takové, aby umožnily bezpečné a udržitelné návraty. Uprchlíci jsou stále na útěku a mnozí trpí následky násilí, znásilňování a hlubokou psychickou újmou,“ prohlásil v pátek mluvčí UNHCR Adrian Edwards.

Navzdory ujišťování ze strany OSN stále panují obavy, že Barma donutí Rohingy vrátit se do provizorních táborů, které budou pod kontrolou stejných bezpečnostních sil, jež se na Rohinzích dopustili brutálních zvěrstev, které OSN označila za učebnicový příklad etnických čistek. „Nemají možnost svobodného návratu domů,“ uzavírá Zurianaová.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek