Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rok po zbourání džungle v Calais: Ve Francii vládne okolo migrantů zmatek, je vůbec co slavit?

Rok po zbourání džungle v Calais: Ve Francii vládne okolo migrantů zmatek, je vůbec co slavit?

Na konci října uplynul rok od rozpuštění uprchlického tábora v Calais. Víc než sedm tisíc lidí, kteří čekali za francouzskými dveřmi do Velké Británie, bylo tehdy rozvezeno do narychlo zřízených center CAO po celé Francii. Ke čtyřem stovkám provizorních ubytoven postupně přibývají nové struktury, které mají poskytnout útočiště dalším příchozím. Zatímco ministerstvo vnitra se chlubí rozdanými žádostmi o azyl a policejní kontrolou nad Calais, lidskoprávní organizace upozorňují na špatné podmínky v centrech a narůstající snahy o vyhoštění migrantů. 

Francie pro všechny! Stop Dublinu! Od bývalého hotelu Formule 1 ve Vitrolles v jižní Francii vyráží stovka migrantů za podpory neziskových organizací směrem k prefektuře. Nelíbí se jim podmínky v centru PRAHDA (Program pro příjem a ubytování žadatelů o azyl), které je jedním z nových zařízení pro žadatele o azyl. „Už tři dny nesvítí světlo, dva dny jsme neviděli ochranku, když máme nějaký problém, nevíme, na koho se obrátit, navíc jsme tu odříznutí v průmyslové zóně u letiště a třeba do supermarketu musíme chodit přes dálnici, takže je to celkem nebezpečné,” říká Agfhánec Said, který tu už dva měsíce bydlí se synem a čeká na vyřízení své žádosti o azyl.

Obyvatelé si taky stěžují na to, že centra slouží jen k tomu, aby měl stát větší kontrolu nad migranty a mohl je snadněji vyhostit. „Tvrdí nám, že se máme hlásit na prefekturu a že můžeme žádat o azyl, ale už se několikrát stalo, že tam někdo dorazil a dostal místo toho avízo o vyhoštění v rámci Dublinu. To tam radši nepůjdu vůbec.” tvrdí pro změnu Súdánec Mohammed, který do Evropy vstoupil přes Itálii a měl by se podle dublinských dohod registrovat tam. Poprvé ho chytli na italsko-francouzských hranicích a odvezli do tábora v Tarantu, druhý pokus mu vyšel. Ve Francii chce studovat farmacii, svého snu se vzdát nehodlá i za cenu toho, že zatím v zemi bude bez dokladů. Prý počká, jak se situace vyvine a jestli bude možná požádat o azyl později.

Ďábel nosí Prahdu

Zařízení PRAHDA od léta doplňují stávající centra pro migranty, například CAO zřízená po Calais nebo dřívější CADA. Spravuje je organizace Adoma, která vyhrála výběrové řízení na přeměnu bývalých hotelů Formule 1 v ubytovny. Stát si sliboval úsporu v tom, že hotely jsou připravené k ubytování a nepotřebují další rekonstrukce. Žadatelé o azyl si ale stěžují na zmiňovanou vzdálenost do měst i na úřady, nedostatečnou infrastrukturu a izolaci. Na vznik ubytoven navíc často nebyli připraveni ani starostové, kteří se rozčilují, že nedostali informace o tom, kdo a co jak financuje, případně o co všechno se musí postarat. Například starosta městečka La Londe François de Canson se o tom, že v září přijedou migranti, dozvěděl teprve na konci května: „Provedli to bez spolupráce s námi, jednomyslně a v utajení, to nemůžeme tolerovat. Myslím, že to ilustruje stav, jak vláda jedná s místními zástupci, připadá si všemocná.” Podle starostů je navíc nepřipravená i sama Adoma. „,Podle Adomy má být v každém zařízení ředitel, údržbář a dva sociální pracovníci. A na pouhé dva sociální pracovníky připadá stovka lidí, o které se mají starat,” říká starosta Chasse-sur-Rhône.

„Problém je, že ti pracovníci to skutečně nezvládají, nikdo tam nevydrží dlouho, a dobrovolníky, stejně jako novináře, tam nechtějí pustit. Navíc se neustále mění podmínky a různé předpisy, takže je neuvěřitelně složité se v problematice orientovat, i když se v ní pohybujete dlouho. Například u lidí, kteří spadali do dublinských dohod, byla chvíli snaha jim umožnit žádost i ve Francii, teď se zase přitvrzuje,” říká dobrovolnice Anna pomáhající migrantům v PRAHDA u Montpellier. Spolu s kolegy pak nazývají stávající situaci podle filmu Ďábel nosí Pradu.

A tak zatímco v centrech CAO, která vznikla po rozpuštění Calais, se většinou během roku podařilo v obcích zařídit síť dobrovolníků, kteří za migranty docházejí a pomáhají jim s učením jazyka i s doklady, v PRAHDA zatím tyto služby většinou chybí. Příklady z některých CAO přitom svědčí o tom, že podpora a vůle místních asistovat migrantům, je klíčová. Třeba v Bretani, kde situaci hodnotí prefekt Christophe Mirmand. „Po roce můžu říct, že většina z 550 žadatelů o azyl v našem regionu získala status uprchlíka. Můžou tak žádat o sociální bydlení a přirozeně vstoupit do integračního procesu, učit se francouzsky, případně si vytvořit plán, aby si brzy našli práci.”

Calais pod policejním dohledem

Podle vlády se situace rok po rozpuštění tábora „lehce zlepšila.” Při ročním výročí ministr vnitra Gérard Collomb ujistil, že o pořádek v okolí Calais se stará tisícovka policistů. I prefektura Pas-de-Calais hovoří o zlepšení situace a obnově lokální ekonomiky: „Pokusy o přepadení kamionů se třikrát snížily, stejně jako průnik do přístavu. Od začátku roku jsme zaznamenali 24 blokád silnic, zatímco loni to byly tisíce.”

Optimismus ale mírní humanitární organizace působící v místě. Britská organizace Refugee Rights Data Project například upozorňuje na násilí ze strany policie i obyvatel vůči migrantům. V Calais se totiž dál pohybuje asi sedm set lidí denně, kteří štěstí dostat se do Británie zkouší dál. Někteří místní pak tvrdí, že je situace teď o to horší, že se migranti, včetně dětí, toulají po okolí, zatímco dřív se alespoň soustředili v táboře. Ředitel organizace France Terre d´Asile Pierre Henri kvituje, že v Calais se situace zlepšila, nebo je problém alespoň méně viditelný, na druhou stranu podle něj zůstává situace vážná u hranic s Itálií i v Paříži a systémové řešení podle něj chybí dál. „Skoro každý druhý z Calais získal status uprchlíka, to je určitě pozitivní. Ale máme tu dalších 30 %, kteří čekají na rozhodnutí. Tehdejší ministr vnitra, Bernard Cazeneuve, jim přece slíbil, že všechny případy z Calais bude řešit Francie. Myslím, že stát by měl dodržet slovo, ” dodává.

Prezident Emmanuel Macron zatím opakovaně zdůrazňuje, že nechce, aby někdo žil„,na ulici, nebo v lesích.” Lhůty a vyřizování žádostí o azyl pro ty, co na něj mají nárok, proto plánuje zrychlit, zároveň chce uspíšit vracení ekonomických migrantů do země původu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek