Rok žen se nekonal. Přečtěte si, kde jim to nevyšlo, a kde naopak uspěly

Rok žen se nekonal. Přečtěte si, kde jim to nevyšlo, a kde naopak uspěly
 

Když kanadský premiér Justin Trudeau na podzim loňského roku představoval nově vznikající vládu, novináři se ho ptali, proč je jeho kabinet složený z 15 mužů a 15 žen. Liberální politik jim tehdy odpověděl větou, ze které se rázem stal titulek ve většině zahraničních médií: „Protože je rok 2015.“

Rok 2016 mohl být, co se týče rovnoprávnosti pohlaví, ještě významnější. Jen málokdo v amerických volbách předpovídal vítězství Donalda Trumpa. Průzkumy i většina amerických komentátorů očekávali, že prvního Afroameričana v Bílém domě vystřídá první žena. Feministé se radovali. Bývalá ministryně zahraničí, Madeleine Albrightová, která je známá svou zálibou v politicky motivovaných brožích, si na počest oficiální demokratické nominace Hillary Clintonové nechala vyrobit šperk symbolizující rozbití skleněného stropu. Právě tak se v genderových kruzích mluví o neviditelné bariéře, na kterou ženy naráží při kariérním růstu.

Clintonová nakonec neuspěla. Co víc, předvolební kampaň se v jeden čas smrskla na debatu o tom, co je a co není sexistické chování. Rozpoutala ji nahrávka z roku 2005, na které Trump ženy nevybíravě urážel. „Automaticky mě přitahují krásky  – prostě je začnu líbat. Ani nečekám. Když jsi hvězda, tak tě to dělat nechají. Můžeš dělat cokoliv,“ říkal tehdy moderátorovi pořadu Access Hollywood Billy Bushovi. Poté pokračoval vulgárnějšími výrazy.

Trump se po tvrdé kritice za výroky omluvil. Sociální sítě ale v reakci na kauzu zaplavily příběhy víc než devíti milionů žen, které si prošly sexuálním obtěžováním. Pod heslem „Not Okay" pak vznikla i nová platforma bojující za ženská práva.

Sto let poté co americké ženy získaly volební právo, se tak znovu začalo mluvit o tom, zda mají obě pohlaví ve společnosti stejné postavení. Ve světě je 195 zemí, v méně než 20 z nich vládne žena. Měly by teď Spojené státy v čele prezidentku, kdyby proti Donaldu Trumpovi stála jiná kandidátka než Hillary Clintonová? Je Amerika na ženské vedení připravená? Kde ženy političky letos uspěly a kde stejně jako v USA narazily?

Evropa

Německá kancléřka Angela MerkelováNěmecká kancléřka Angela Merkelováautor: Reuters

Evropským ženám se v politice daří lépe než jinde ve světě. Důkazem je teď víc než desetiletá vláda Angely Merkelové. Přestože její popularita vlivem migrační krize klesá, stále se na německém žebříčku oblíbenosti politiků drží na předních pozicích. Svým vlivem na světovou scénu si navíc v porovnání s mužskými lídry na kontinentu v ničem nezadá.

Mezi nejvlivnější politiky se letos zařadila i britská premiérka Theresa Mayová. Ve Spojeném království je po Margaret Thatcherové teprve druhou ženou, která se do Downing Street dostala. Přezdívku ve stylu „Železné lady“ si dosud vysloužit nestihla, v otázce brexitu ale zatím ukazuje, že svým mužským protějškům nijak ustupovat nehodlá. Podobně rázná je také skotská premiérka Nicola Sturgeonová.

Historicky si v otázce rovnoprávnosti vede velmi dobře Island. V čele země je sice v tuto chvíli muž, ženy ale zemi v roli premiérky nebo prezidentky vládly 20 let z posledních padesáti. Podobně si vede i Norsko, Finsko a Dánsko.

Polská premiérka Beata SzydlováPolská premiérka Beata Szydlováautor: Reuters

Už třetí premiérku má taky sousední Polsko. Beata Szydlová stojí v čele tamní vlády od loňského podzimu. Druhou ženu v čele kabinetu má pak Malta. Prvenství si v Litvě vybojovala prezidentka Dalia Grybauskaitéová, která v současné chvíli slouží už druhý mandát. Svou první ženu v čele země má od roku 2015 taky Chorvatsko.

Ženám se naopak nedaří v Turecku. Poslední premiérkou tam byla Tansu Cillerová, která úřad opustila před dvaceti leti. Ještě horší skóre má pak Rusko, tam je historie žen v politice prakticky nulová.

Afrika

Silné zastoupení mají političky v některých zemích subsaharské Afriky. Ženy tam jsou úspěšné hlavně na parlamentní úrovni. Například v čele Libérie je už desátým rokem Ellen Johnsonová-Sirleafová. Důležité role pak zastávají političky i v Senegalu, Mali, Středoafrické republice nebo na Mauriciu.

Asie

Velký pokrok teď zažívá Asie. V čele Jižní Koreje stojí od roku 2013 Pak Kun-hje. V současné době ale čelí obvinění, že nechávala do chodu země až příliš zasahovat svou známou a protestují proti ní sta tisíce lidí. Úspěch teď poprvé slaví feministky na Tchaj-wanu, kde v nedávných volbách zvítězila Cchaj Jing-wen.  

Tajemnice barmské Národní ligy pro demokracii Aun Schan Su ŤijTajemnice barmské Národní ligy pro demokracii Aun Schan Su Ťijautor: Reuters

Historii pak v mnoha ohledech změnila Aun Schan Su Ťij, která loni po letech v opozici a domácím vězení dovedla svou stranu k vítězství ve svobodných volbách. V čele země teď sice stojí mužský prezident, o jeho zvolení se ale ve velké míře zasloužila právě Su Ťij.

Blízký východ

Blízký východ si v porovnání s ostatními regiony vede vůbec nejhůř. Političky nejsou vidět téměř v žádném státě, s výjimkou Izraele. To podle Huffington Post vypovídá o tom, že se ženské postavení v oblasti příliš nezměnilo. Ženy jsou vidět v řadě hnutí bojujících za práva na vzdělání, zdravotnictví, svobodu slova, do politických pater se jim ale zatím zasáhnout nepodařilo.

Jižní Amerika

Ne příliš šťastné období teď zažívají ženy v Jižní Americe. Prezidentský úřad v Brazílii musela letos po řadě skandálu opustit Dilma Rouseffová. S ženskou hlavou státu se před necelým rokem rozloučila i Argentina. Podobně se ženy vytratily z politiky v Peru, Trinidadu a Tobagu a na Jamaice. U moci zatím stále zůstává prezidentka Chile Michelle Bacheletová, její podpora ale kvůli ekonomickým problémům rychle klesá. Žádna žena pak nikdy nestála v čele Mexika.

Austrálie

První ženou v čele Austrálie byla Julia Gillardová. Svůj mandát ale kvůli poklesu preferencí nikdy nedokončila. Po třech letech ji ve funkci vystřídal její předchůdce Kevin Rudd, když se strana obávala výrazné porážky ve volbách. Od té doby jsou předsedové australského kabinetu znovu pouze muži.