Royal Navy je na dně. Britské námořnictvo slábne a stíhá ho jeden trapas za druhým

Ondřej Fér

Britské Královské námořnictvo má problém. Někdejší námořní velmoc očividně neví, jak postavit válečná plavidla, která by netrpěla nekonečnou řadou technických problémů. Torpédoborcům se netočí lodní šrouby, do letadlových lodí teče a co se týče atomových ponorek, některé z nich kvůli bezpečnosti posádek nesmí pod vodu, což je u tohoto typu válečného plavidla přece jen celkem vážný problém.

Před sto lety Velká Británie vládla mořím a oceánům a její plavidla platila za vzor ostatním loďstvům. Začátek jednadvacátého století ale ostrovní království zastihl v úplně opačné situaci. Royal Navy slábne. Z loděnic vyplouvají plavidla, která jsou ve srovnání s loděmi jiných námořních velmocí podřadná. Kvalita zpracování je průměrná až podprůměrná, lodě trpí strukturální nepevností, schopnost snést poškození je nízká. Jestli tyto zprávy doléhají do záhrobí, nebylo by divu, kdyby se z londýnské katedrály svatého Pavla ozývalo chřestění kostí způsobené tím, jak se velcí admirálové Nelson, Beatty a Jellicoe obracejí v hrobech.

Australský příběh

Před několika dny zakotvila v australském přístavu Melbourne fregata HMS Sutherland. Dvacet let staré plavidlo se přesunulo do vzdálených vod jako součást svazu, který má severokorejský režim odradit od případné eskalace napětí kolem osmatřicáté rovnoběžky. Po pěti letech jde o první britskou válečnou loď, která připlula do nejvzdálenějšího dominia. Oddělení vnějších vztahů Královského námořnictva této události dodalo patřičný lesk. Na Twitteru se posádka lodě pochlubila, že se zúčastnila průvodu LGBT osob; z volné paluby, pověstného britského „focksle“ se odpalovaly golfové míčky.

Americká armáda v rozkladu. Zastarává, je zkostnatělá a svět jí utíká stále víc

sinfin.digital