Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusko začalo uklízet nepořádek po Sovětském svazu. Odváží jaderný odpad z arktického skladiště

Rusko začalo uklízet nepořádek po Sovětském svazu. Odváží jaderný odpad z arktického skladiště

Záliv Andrejeva ležící v arktické části Ruska je jednou z největších jaderných skládek, které ve světě zůstaly po skončení studené války. Místo, kde je uloženo vyhořelé palivo z jaderných ponorek, zde Moskva nechala po rozpadu Sovětského svazu ležet ladem. Od té doby ekologové bijí na poplach a tvrdí, že jaderná skládka je tikající bombou, která může každou chvíli bouchnout a způsobit obrovskou ekologickou katastrofu. Od úterý, kdy Rusko za podpory mezinárodního společenství začalo nebezpečný odpad vyvážet, se začíná blýskat na lepší časy. Informoval o tom britský deník The Guardian

Když se loď Rossita, určená k přepravě radioaktivního odpadu, v úterý odpíchla od mola v ruské zátoce Andrejeva, desítky ruských i zahraničních jaderných odborníků propukly v mohutný potlesk. Slavnostní ceremonie, kterou doprovázela i vojenská kapela, je vyvrcholením dlouhodobého mezinárodního projektu, který má z bývalého sovětského skladu odstranit veškeré zásoby vyhořelého jaderného paliva.

Loď, kterou Rusku darovala Itálie, ze skládky odvezla prvních devět sudů o velikosti čtyř metrů a hmotnosti 45 tun napěchovaných nebezpečným jaderným palivem. Ekologové tak měli první příležitost si konečně oddychnout. Podle odborníků na jadernou bezpečnost záliv Andrejeva obsahuje největší zásoby vyhořelého jaderného paliva na světě. Moskva je zde před víc než 20 lety nechala na pospas vlastnímu osudu, což mezinárodní společenství po dlouhá léta velmi rozrušovalo.

„Navštívil jsem téměř každou zemi, která využívala jadernou energii, nikdy jsem ale nic tak hrozného neviděl,“ říká bývalý námořní důstojník a ekolog, který místo sleduje řadu let, Alexander Nikitin. „S jaderným materiálem by se mělo zacházet velmi opatrně, tady ale materiál vzali a hodili do ještě nebezpečnější situace,“ dodává.

Sovětský svaz zde jaderné palivo z ponorek hromadil několik let, počátkem 80. let ale původní úložiště proteklo. Nebezpečné látky začaly unikat do Barentsova moře a způsobily rozsáhlou radioaktivní kontaminaci. Palivo se proto přesunulo do suchých úložišť v podobě kovových trubek zalitých betonem. Provizorní řešení ale na místě zůstalo dodnes. Mezinárodní společenství v čele s Norskem začalo na Rusko tlačit, aby situaci řešilo, a na likvidaci poskytlo Moskvě nemalé peníze.

Desetiletí po rozpadu Sovětského svazu bylo největší obavou, že nedbale uložené jaderné palivo může způsobit ekologickou katastrofu. Navzdory tomu, že Moskva v posledních letech pumpuje do vojenského rozpočtu obrovské sumy peněz, se západní státy, které v posledních letech považují Rusko za bezpečnostní hrozbu, rozhodly, že zemi s financováním likvidace jaderné skládky pomohou. Od roku 2003 tak třináct zemí, včetně Británie nebo Norska, poslalo do Ruska finanční prostředky ve výši 165 milionů eur.

Během úterní ceremonie norský ministr zahraničí prohlásil, že financování projektu začalo před necelými dvěma dekádami, kdy ruská ekonomika zaostávala a na vyčištění jaderných skládek země neměla peníze. Zdůraznil také, že se záliv Andrejeva nachází asi jen 64 kilometrů od norského území, případnou ekologickou katastrofu by tak odnesli i Norové. „Jaderné nebezpečí nezná hranice a je v našem společném zájmu zabývat se jaderným odpadem teď, než nechávat problémy budoucím generacím,“ prohlásil v úterý norský ministr Børge Brende.

V místě tak byly vbudovány nové stavby, kde jsou uloženy koše s jaderným odpadem. Zde bude vyhořelé palivo uchováno, než se ho podaří odvézt do zařízení na zpracování jaderného odpadu Majak nedaleko Uralu. Zde se palivo recykluje a bude použito v civilních jaderných reaktorech.

Podle odborníků bude likvidace skládky trvat 10 let. „Je to konec dlouhého procesu, ale také začátek další dlouhé fáze, která povede k vyčištění,“ říká guvernérka regionu Murmansk, kde se skládka nachází. „Navzdory mezinárodnímu napětí práce pokračují každý den. Každý, kdo pracuje na tomto projektu, chápe, že to dělá pro celé lidstvo a ochranu našeho prostředí,“ dodává guvernérka oblasti Marina Kovtunová.

„Barentsovo moře je možná nejčistším mořem na světě, a kdyby se zde něco stalo, mělo by to dopad na celou Arktidu,“ říká norský ministr. „Tento proces není zcela bez rizika, ale ve srovnání s tím nedělat nic, jsou rizika mnohem nižší,“ dodává Brende. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek