Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ruskou pozici může oslabit nízká volební účast. Podle sociologa ale Putina nikdo neohrozí

Ruskou pozici může oslabit nízká volební účast. Podle sociologa ale Putina nikdo neohrozí

Nejvážnější riziko prezidentských voleb, na kterých je v Rusku založena legitimita režimu, je nízká účast. A tu může způsobit přesvědčení, že nynější prezident Vladimir Putin bude mít příští rok na jaře znovuzvolení jisté. Tvrdí to šéf státní sociologické agentury Valerij Fjodorov.

„Legitimitu systému u nás neurčuje ani ústava, ani zákony, ale popularita prvního muže. Z toho vyplývá, že nízká účast je ranou legitimitě," řekl Fjodorov listu RBK.

Naposledy, při parlamentních volbách, nepřišla k urnám ani polovina voličů. V prezidentských volbách hlasuje tradičně více Rusů, protože Rusko je podle Fjodorova "superprezidentská" republika.

„Vysoká účast ve volbách ale bývá tehdy, když si lidé uvědomují, co mohou ztratit v případě vítězství někoho, kdo se jim nezamlouvá. Je ale šance, že v roce 2018 vyhraje někdo jiný než Putin? Jedině v případě, že Putin odmítne kandidovat a navrhne místo sebe někoho jiného. Bude-li sám kandidovat, taková šance neexistuje," konstatoval sociolog. V takovém případě ale voliči podle něj nebudou mít rozumný důvod se voleb zúčastnit, protože budou přesvědčeni, že Putin i tak zvítězí.

Jako příklad Fjodorov uvedl moskevské volby v roce 2013, kdy se favorizovaný starosta Sergej Sobjanin jen těsně vyhnul druhému kolu: k urnám totiž přišli všichni přívrženci opozice, aby hlasovali pro Alexeje Navalného, považovaného za outsidera, zatímco ze Sobjaninových stoupenců se k urnám obtěžovali jen nemnozí, protože si mysleli, že starosta i tak bude zvolen. Což se i stalo.

Za další rizika Fjodorov označil „kvalitu podpory", protože volit v Rusku chodí hlavně senioři, zatímco lidé, tvořící přidanou hodnotu země, se čím dál více politiky straní. I slabá účast (liberálnějšího voličstva) ve velkoměstech bude znamenat, že "pod systémem je položena bomba", podotkl sociolog.

K nutnosti mít silný výsledek v roce 2018 velí podle experta nejen domácí a zahraniční důvody, ale i perspektiva výběru Putinova nástupce v roce 2024, kdy z ústavních důvodů nebude moci Putin znovu kandidovat. Získá-li v roce 2018 Putin silný mandát, vyhraje tím nejen dalších šest let ve funkci, ale i rozhodující slovo ohledně výběru následníka.

Mobilizace voličů by neměla být úkolem pro úřady, ale podle Fjodorova „je nutné vytvořit zápletku", která voliče přiměje jít k urnám ve vlastním zájmu. Podle něj je to možné, a to jak výběrem Putinových soupeřů, tak agendou voleb, svou roli by mohla sehrát i zahraniční politika.

Fjodorov si však nemyslí, že by zápletku byl s to vytvořit opoziční předák Alexej Navalnyj, který již oznámil svou kandidaturu - a pro případ, že jej Kreml k volbám nepustí, už vyzval své přívržence k bojkotu.

Sám Putin ještě neoznámil, zda bude kandidovat, všeobecně se to ale předpokládá.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek