Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

S rozpadem se nepočítá. 5 scénářů dalšího vývoje EU podle Evropské komise

S rozpadem se nepočítá. 5 scénářů dalšího vývoje EU podle Evropské komise

Evropská komise vytvořila pět scénářů, kterými by se sedmadvacítka mohla ubírat po odchodu Velké Británie. Informoval o tom server Politico. S tím, že se Evropská unie v zásadě nezmění, počítá jenom jedna varianta. 

Sedmadvacítka bude pokračovat dál, jako by se nic nestalo – takový je nejmírnější odhad dalšího vývoje. Žádný ze scénářů naopak nepočítá s tím, že by se Evropská unie rozpadla. V úvodu dokumentu ale komise střízlivě uznává, že sedmadvacítka bojuje o svou další existenci kvůli brexitu, migraci či problémů eurozóny. „Unie je podle mnoha Evropanů příliš vzdálená, anebo naopak do všeho příliš zasahuje,“ stojí v dokumentu.

Přehled variant vývoje EU podle Evropské komise:

1) Pokračování bez velkých změn

Evropská unie bude pokračovat v dosavadním kurzu a čekají ji jenom malé změny, které navíc budou postupné. Tento scénář počítá s tím, že jednotlivé země dále prohloubí společný trh, budou více vojensky spolupracovat a budou mít jednotnou zahraniční politiku. Zároveň ale nevylučuje zpřísněné volného pohybu osob mezi jednotlivými členskými zeměmi.

2) Zůstane jen společný trh

Hlavním smyslem Evropské unie se stane společný trh. Komise se na tento scénář nedívá příliš příznivě – chybějící ekonomická koordinace na nadnárodní úrovni by podle ní učinila blok zranitelnější vůči krizím. Zároveň by zřejmě přibylo hraničních kontrol.

Peter Bukov, hlavní analytik TopForex
„Jedna věc jsou scénáře z pohledu Evropské komise, druhá věc, co budou chtít důležité státy EU. Po rázném slovu z Velké Británie letos promluví do dění další mocnosti. Volby se konají ve Francii, Nizozemí a Německu. Z těchto voleb se možná odvinou scénáře, se kterými EK zatím nepočítá a které mohou zahrnovat rozpad eurozóny či jiné krizové modely, anebo naopak utužení jednotné politiky a navýšení přerozdělování."

3) Vícerychlostní Evropa

Více by se integrovaly jenom země, které by se více integrovat chtěly. Směřovaly by ke sjednocení daní, obrany a sociální politiky. Spolu s ostatními členskými zeměmi by sdílely hlavně společný trh. Podle Evropské komise by to ale ohrozilo například rovná občanská práva v zemích sedmadvacítky. Zkomplikovalo by to také fungování eurozóny.

4) Menší, zato ale efektivnější integrace

Členské země by prohlubovaly spolupráci v menším počtu oblastí než dosud. Vznikla by například účinná obrana evropských hranic na souši i na moři. Kromě bezpečnosti by se prohloubila spolupráce v zahraniční politice a obraně. Podle komise ale není jasné, zda by se členské státy dokázaly snadno dohodnout, ve kterých oblastech chtějí takto spolupráci prohloubit.

5) Ještě větší spolupráce

Evropa by se federalizovala. Ekonomické i další rozhodování by se soustředilo v Bruselu a unie by začala fungovat jako jeden stát. Podle Evropské komise by to zrychlilo rozhodování v sedmadvacítce, zároveň by ale vzrostlo riziko ještě většího odcizení té části společnosti, která EU nepovažuje za legitimní. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek