Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Saúdové můžou vyměnit spojence. Návštěva krále v Kremlu věstí změnu pro celý region

Saúdové můžou vyměnit spojence. Návštěva krále v Kremlu věstí změnu pro celý region

Návštěva saúdskoarabského krále Salmana v Kremlu se již brzy může projevit jako pověstné mávnutí motýlích křídel. Během setkání hlav obou států se nerozhodlo nic politicky podstatného a byly uzavřeny obchodní dohody jen v řádu jednotek miliard dolarů, tato návštěva přesto naznačuje prudkou změnu v saúdskoarabské zahraniční politice. A její důsledky by mohl již brzy pocítit celý blízkovýchodní region, jak naznačuje analýza zveřejněná na webu The New York Times.

To srovnání bije do očí. Když totiž americký prezident Donald Trump rozhodnul, že jeho první pracovní cesta ve funkci prezidenta povede do Saúdské Arábie, dojednal tam byznys za 350 miliard dolarů. Oproti tomu nynější návštěva krále Salmana v ruském Kremlu přinesla příslib investic jen za několik miliard dolarů. I přesto mohla být politicky významnější. Ukazuje totiž na vakuum, které Rusko v oblasti Blízkého východu zaplňuje.

„Už dále nemůžeme ignorovat fakt, že se Rusko stalo klíčovým hráčem na Blízkém východě. A to zejména díky Obamově doktríně, která vliv Ameriky výrazně snížila. S Ruskem a jeho finanční a vojenskou silou už je zkrátka třeba počítat,“ komentoval přelomovou moskevskou návštěvu Faisal Abbas, šéfredaktor saúdskoarabského serveru Arab News.

I přesto jde o historický paradox. V 50. letech USA povzbuzovaly saúdskoarabská islámská hnutí jako nárazník vůči komunismu, proti „bezvěrcům“ Sovětského svazu. V 80. letech podporovali Saúdové společně s USA a Pákistánem Afghánistán, který se bránil sovětské invazi. Sám král Salman, tehdy ještě princ, vedl finanční sbírku, která shromažďovala peníze pro afghánské mudžahedíny. A v ne tak dávné historii zase největší stát Arabského poloostrova podporoval protikremelské rebely v muslimy hojně obývané Čečně.

Přeneseno do současnosti, v Sýrii Rusko podporuje společně se saúdskou nemesis Íránem vládu prezidenta Bašára Asada, Saúdská Arábie je naopak součástí Američany vedené koalice, která stojí při rebelech.

Ale protiklady se očividně přitahují a pragmatismus reálné politiky dokázal překonat historický antagonismus. Obě země si uvědomily, že stále mají mnoho ekonomických a politických zájmů společných. A se stále slabší rolí USA v regionu se manévrovací prostor pro diplomaty obou států jen zvětšuje.

Jedním z hlavních cílů Ruska i Saúdské Arábie je například snižování napětí v Sýrii, kde mají strategické zájmy. Ani jeden stát nechce u svých hranic nekonečnou občanskou válku, která jen podkopává stabilitu celého regionu.

„Právě angažovanost v Sýrii jistě Rusko dostala mezi hlavní hráče v regionu. A Saúdská Arábie nyní ví, že musí budovat vztahy právě s Moskvou. Ta však jedná v tandemu s Íránem, což je pro Saúdskou Arábii zdrojem obav,“ komentuje pro New York Times blízkovýchodní dění Grigory Kosach, expert think-tanku Ruská rada pro mezinárodní vztahy.

Jiným společným zájmem je ropa. Obě země, společně se Spojenými státy, patří ke světovým hegemonům v produkci černého zlata. Zatímco americký rozpočet je však vůči cenám ropy relativně netečný, jak Rusové, tak i Saúdové si přejí, aby byly ropné ceny co nejvyšší. Tato snaha přešla i do reálné ropné politiky – když loni kartel OPEC a přidružené státy omezovaly svou produkci, obě země šly příkladem a utáhly své ropné kohouty nejtěsněji. „A právě tato jejich dohoda znamenala novou kapitolu v Saúdsko-ruských vztazích,“ míní Marianna Belenkayová, analytička pro Blízký východ pro think-tank Carnegie Moscow Center. „Obě strany najednou viděly, že vzájemný dialog je možný,“ dodává.

Právě přednostní přístup k saúdské ropě a koalice v Sýrii přitom byly hlavní pilíře, na kterých USA a Saúdská Arábie svůj průnik diplomatických zájmů stavěly. Je možné, že Saúdové dávají vale upozaděným Spojeným státům a začínají se rozhlížet po poněkud bližším spojenci? „Je na světě vůbec něco trvalého? Samozřejmě že ne, vše se mění a vyvíjí,“ glosoval údajně neochvějné spojení Washingtonu a Rijádu Vladimir Putin po schůzce s králem Salmanem.

Přesto však jsou analytici v hodnocení prozatím spíše opatrní. Prozatím glosují, že se Saúdská Arábie spíše snaží diverzifikovat své diplomatické vazby, a ne se definitivně utrhnout z amerického řetězu společných vazeb.

Je navíc otázkou, zda není překotná ruská snaha o vyplnění blízkovýchodního mocenského vakua příliš zbrklá. První návštěva Vladimira Putina v Íránu před deseti lety pomohla blízkovýchodní zemi nastartovat její jaderný program a Rusko následně Írán do značné míry chránilo před sankcemi Rady bezpečnosti OSN.

Ovšem byla to administrativa Baracka Obamy, která měla hlavní podíl na dojednání dohody s Íránem o zastavení jaderného programu před dvěma lety. Tím paradoxně vytrhla Rusku trn z paty, mít totiž přede dveřmi zemi vyzbrojenou jadernými raketami a říznou náboženskou ideologií si přeje jen málo států, byť světových velmocí.

A podobný důraz na preferenci krátkodobých benefitů před těmi dlouhodobými lze spatřovat i nyní u námluv Kremlu s Rijádem. Ačkoliv totiž obě země mohou spolupracovat na vývoji cen ropy a deeskalaci napětí v Sýrii, pro Moskvu je extrémní forma islámu, která je v Saúdské Arábii jako státní náboženství, velkým rizikem. Ruská populace 20 milionů muslimů se totiž může saúdskoarabským wahábismem rychle nakazit.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek