Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Sbohem, nezvládnu to.“ Zoufalí lidé se v londýnském věžáku loučili s rodinami, než uhořeli zaživa

„Sbohem, nezvládnu to.“ Zoufalí lidé se v londýnském věžáku loučili s rodinami, než uhořeli zaživa

Při jednom z nejtragičtějších evropských požárů posledních let, který v noci na středu z dosud nezjištěných příčin zachvátil čtyřiadvacetipodlažní obytnou budovu v západní části Londýna, zemřelo nejméně dvanáct lidí. Dalších sedm desítek zraněných ošetřili lékaři v londýnských nemocnicích, kde jich řada zůstává v kritickém stavu. Nedá se vyloučit, že počet obětí ještě poroste. Spousta lidí, kteří uvízli v ohnivém pekle, vzdala naději, že je kdokoli stihne zachránit včas a volali svým příbuzným a přátelům, aby se s nimi rozloučili.

„Sbohem, nedám to,“ napsala svým přátelům zoufalá matka, která uvízla v plamenech se svými třemi dětmi a manželem.

Jmenovala se Nura Jemalová a podobně jako nesčetně jiných rodin dostala pokyn, aby neopouštěla byt a vyčkala příjezdu záchranářů. Plameny se ale šířily domem rychlostí blesku a jí bylo jasné, že z hořícího pekla není úniku. „Oheň je tu, umírám,“ volala svým přátelům.

Její kamarádka Asyia Assani britskému deníku Daily Mail řekla, že jí vyděšená Nura povídala, že „jí řekli, aby nikam neodcházeli, protože výtahy jsou mimo provoz a schodiště je plné kouře. Na tísňové lince jim doporučili, aby zůstali uvnitř bytu a ucpali škvíru pod vchodovými dveřmi dekou, aby se neudusili kouřem“. „Ale když mi krátce po druhé ráno volala, věděla, že není úniku. Řekla ‚Sbohem, nezvládnu to. Prosím, odpusť mi‘,“ popsala poslední slova své kamarádky Assani. „Nikdo se s ní od té doby nedokázal spojit. Všichni zoufale čekají na nějaké zprávy. Jsou úžasná rodina,“ dodala Assani, která stále doufá, že se rodinu podařilo z hořícího domu zachránit.

Podle jiného rodinného přítele se Nura i její dva malí synové stále pohřešují, ale dcera by se měla nacházet v nemocnici. Jestli se z hořícího pekla podařilo dostat i otci rodiny, prozatím není známo. Záchranáři dávají lidem pramalou naději, že své blízké a známé ještě uvidí. V domě už podle nich nikdo živý nezůstal.

Na zprávy o svém bližním čekají i příbuzní sedmapadesátiletého Sabera Nedy. Jeho manželka a syn ho naposledy viděli v bytě, kde jim řekl, aby utíkali do bezpečí a nečekali na něj, protože se bál, že je bude brzdit a oni kvůli němu uhoří. „Musíte pryč,“ jsou poslední slova, která muž své rodině řekl. Od té doby je nezvěstný. Jeho rodina se obává, že uhořel, protože před půl třetí ráno volal svým příbuzným a říkal jim, že už „mu není pomoci“. Od té doby je jeho telefon nedostupný.  

Se svými příbuznými se loučil i otec od čtyř dětí Tony Disson. „Řekněte mým chlapcům, že je miluji,“ volal z okna svého bytu, který se nacházel v desátém patře.  

Čtyřiadvacetiletá talentovaná umělkyně Khadija Saye svým přátelům psala na Facebooku. „Říkala, že se nemůže dostat z bytu, že je kouř příliš hustý. Prosila mě, abych se za ní i její matku modlila,“ uvedla Daily Mail její kamarádka.    

720p 360p
Peklo v Londýně

Chvíle hrůzy i zoufalství má za sebou i Francis Dean, jehož sestra Zainab uvízla v hořícím domě se svým tříletým synem. Francis se jí pokoušel několikrát jít na pomoc, ale policisté mu zabránili vběhnout do domu. Nezbylo mu nic jiného, než se stále zoufalejší sestrou udržovat kontakt přes telefon. Postupem času začalo být stále jasnější, že Zainab nemá šanci se z budovy dostat, syn jí navíc zkolaboval v náručí. Kolem třetí ráno mluvil se Zainab i jeden z hasičů, který se jí snažil uklidnit, že pomoc je na cestě. Když ale vrátil telefon zpátky Francisovi, doporučil mu, aby své sestře řekl, že jí miluje. „Obával jsem se nejhoršího. Telefon utichl a už jsem s ní nemluvil,“ popsal zdrcený muž.    

Vedle smutných příběhů přicházejí z Británie i svědectví o hrdinství. Osmatřicetiletý Marcio Gomes dlouho čekal na příchod záchranářů, ti se ale neobjevovali a když už oheň sahal k jeho bytu, rozhodl se, že se musí spolu se svojí těhotnou manželkou a dvěma dcerami dostat z bytu v jednadvacátém patře vlastními silami. „Zabalil jsem je do mokrých utěrek a povlečení a řekl jim: ‚není cesty zpět, musíme pryč‘,“ popsal později novinářům.

O několik pater níže však zjistil, že jeho starší dcera – dvanáctiletá Luana – cestu do bezpečí vlastními silami nezvládne. „Byla v půli cesty. Zastavila se, už se nemohla dál pohybovat a pak upadla do bezvědomí,“ popsal Gomes britským médiím.

Gomes se pro dceru vrátil a pak společně se svojí manželkou a mladší dcerou – desetiletou Andreiou – pokračovali dál, až narazili na hasiče, kteří jim pomohli dostat se z budovy pryč. „Museli jsme přeskakovat ležící těla,“ vzpomínal Gomes. Všichni přežili, museli ale strávit noc v nemocnici, protože se nadýchali kouře.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek