Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sedlá Putin trojského koně? Maďarsko láká skrze energetiku

Sedlá Putin trojského koně?  Maďarsko láká skrze energetiku

Cesty ruského prezidenta Vladimira Putina do států evropské osmadvacítky se asi nikdy neobejdou bez velké pozornosti. Platí to dvojnásob, pokud míří do země, která v unii platí za vzpurného člena, jenž se rád postaví Bruselu na odpor. V případě Maďarska, kam dnes přijíždí, ruský prezident nemůže šlápnout vedle. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou dobré, jak ostatně ukazuje i nedávné odhalení pomníku padlým ruským vojákům v severomaďarské Ostřihomi, a premiér Viktor Orbán navíc nesouhlasí s protiruskými sankcemi. Diplomaté ale setkání bedlivě sledují. Za oponou rozhovorů o energetice může být důmyslné vábení euroskeptického lídra a hra s rozkolem Evropy zneklidněné brexitem.

Pomník ruským vojákům, kteří padli v Maďarsku v obou světových válkách, se tyčí od poloviny ledna v Ostřihomi. Ačkoli některé evropské země obdobná místa spjatá s komunistickou érou likvidují, Maďarsko odhalilo úplně nové. Jen několik dnů před příjezdem ruského prezidenta Putina. „Pomník znázorňuje sílu maďarsko-ruského přátelství,“ řekl místním médiím ruský velvyslanec Vladimir Sergejev. Právě tohoto těsného partnerství se ale evropští politici obávají.

Oficiálním cílem společného setkání je diskuse o rozšíření jaderné elektrárny Paks ve středním Maďarsku, která čeká na souhlas Bruselu, a taky další jednání ohledně ruských plynovodů. Je ale přirozené, že státníci budou mluvit i o jiných tématech. Premiér Viktor Orbán dlouhodobě tvrdí, že sankce vůči Rusku jsou zbytečné. V Evropě už takový hlas není ojedinělý, jak rád dokazuje prezident Miloš Zeman. K tomu, aby převládal, má ale stále daleko. 

Putin navíc už dlouho neměl lepší příležitost toto téma otevřít. V Bílém domě sedí Donald Trump, který s rušením postihů opatrně koketuje, a už to samo o sobě znamená výrazně vyšší šanci na zrušení nebo zmírnění sankcí. USA jsou teď navíc přirozeným třetím vrcholem pomyslného trojúhelníku - rázný nacionalista a populista Orbán by si s Trumpem mohl v ledasčem rozumět a dnes může začít chystat půdu pro budoucí vývoj. Podle prohlášení tamního ministra zahraničí Patera Szijjarta Maďarsko kvůli sankcím přišlo už o 6,5 miliardy dolarů ze zahraničního obchodu s Ruskem.

Orbán proto zvolení Donalda Trumpa velmi vítá. S předchozí administrativou Baracka Obamy ho mnoho nespojovalo, teď maďarský premiér mluví o tom, že „se dlouhodobě snaží vylepšovat vztahy s Ruskem, a když teď nebude cítit ze Spojených států silný tlak, aby se o to nepokoušel, půjdou jednání jistě snáze“.

Výrazné zlepšení vztahů očekávají Maďaři právě i s Bílým domem. Společnou řeč by mohli najít i v kritice NATO a Evropské unie. Trump navíc několikrát prohlásil, že brexit je pro Británii dobrým krokem a není to naposledy, kdy ze společenství nějaká země odchází. Na taková prohlášení Orbán dobře slyší. Evropskou unii dlouhodobě kritizuje, například pro její migrační politiku. Že si řešení představuje jinak, dal dost dobře najevo, když jako první postavil migrantům přicházejícím přes Balkán do cesty neprostupný plot.

Putin do Maďarska přijíždí s vědomím, že podobně naladěných lídrů v Evropě moc nenajde. Přátelské vztahy jsou skutečně spíše výjimkou, většina zemi a jejich diplomatů je s ohledem na čtvrteční jednání na březích Dunaje raději ve střehu.

Jakkoli se Moskva snaží rozptýlit obavy a nařčení, je v Evropě (až na výjimky) vnímaná jako hrozba číslo jedna. Ať už jde o vojenské aktivity podél společné hranice s NATO, kde si oba celky ukazují svaly, o čerstvou eskalaci násilí na východní Ukrajině, kde je Moskva dlouhodobě zainteresovaná i za cenu už zmíněných sankcí nebo o její aktivity v kyberprostoru. 

Právě hybridní válka vedená po síti je dnes nejožehavějším tématem. Evropská unie prochází zkouškou a řeší, jak bude fungovat po bezprecedentním odchodu Britů, vítězné tažení Donalda Trumpa povzbuzuje populisty a antisystémové strany napříč kontinentem, což se jasně ukazuje před volbami ve Francii, a pro změnu v Německu volby rozhodnou o osudu kancléřky Merkelové považované za vlivného kormidelníka celé Evropy. V této situaci se tajné služby netají obavami, že hackeři podporovaní nebo úkolovaní Ruskem zkusí napadnout citlivé body nebo ovlivňovat veřejné mínění. Toho samého se jinou cestou snaží dosáhnout internetové kanály šířící propagandu a falešné zprávy. 

Pro aktuální případ nemusíme daleko: Tuzemské ministerstvo zahraničí přiznalo, že se stalo terčem rozsáhlého útoku. Podle ministra Lubomíra Zaorálka velmi sofistikovaného a zaštítěného cizí zemí. Poznámka o rukopisu podobném útokům na demokraty v USA je pak náznakem, který míří nebezpečně blízko Moskvy.

Sami Maďaři prý ale k Rusku blízko nemají. Podle posledních výzkumů jich většina nechce zlepšovat vztahy s Putinem a jen šest procent obyvatel si myslí, že má jejich země blíž k východu než k západu.

Přesto někteří politologové obavy mírní, vztah Maďarska a Ruska prý není tak vřelý, jak vypadá, přesto může být nebezpečný. „Není to přátelství. Mají jen z dlouhodobého hlediska stejné zájmy. Je to jen spolupráce založená na shodných cílech,“ tvrdí maďarský specialista na vztahy s Ruskem Andras Racz. 

Putin se s Orbánem setká už posedmé. Cesta ruského státníka bude bedlivě střežená. Odstartují například dvě až tři stejná letadla, která poletí z různých míst a v různých časech kvůli utajení. V maďarském vzdušném prostoru pak Putina na letiště doprovodí gripeny maďarské armády.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek