Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Selhala švédská imigrační politika? Už si to myslí i samotní běženci

Selhala švédská imigrační politika? Už si to myslí i samotní běženci

Švédsko bylo vždy velmi vstřícné k uprchlíkům. Teď ale někteří Švédové volají po zpřísnění protiimigrační politiky. A o posunu ve společnosti vypovídá také úspěch nacionalistické a populistické strany Švédští demokraté, která je v současnosti třetí nejsilnější stranou v parlamentu. Ale i mnozí migranti jsou ze situace rozčarování. 

Před pár dny Donald Trump upozornil na incident ve Švédsku, který se ale nestal. Dva dny na to došlo k výtržnostem, které propukly na předměstní obývané převážně migranty a situace se přiostřuje.

Hiba Abou Alhassanová přišla ze Sýrie do Švédska před třemi lety a když mluví o této severské zemi používá slovo „my“. „Přijali jsme příliš mnoho uprchlíků? Máme uzavřít hranice?“ táže se pro New York Times. „Už se to stalo, lidé nepřicházejí,“ odpovídá si.

V mnohém je Alhassanová přitom zářným příkladem toho, proč se má lidem v nouzi pomáhat. Mluví už plynně švédsky a učí na dvou základních školách. Přestože Švédsko dlouhá léta prosazovalo vstřícnou uprchlickou politiku, v poslední době se tamní lidé ptají, zda by se země neměla zabývat vlastními problémy.

A dokonce i ti, kteří žijí ve Švédsku už dlouho, mají pochyby. Maher Dabour přišel do Švédska z Libanonu v 80. letech. Podle něj je problém ve způsobu vzdělávání. „Nepodařilo se jim nám vysvětlil jak být občanem,“ říká. „Z právního hlediska to není složité, byli více než štědří, ale všechno není o penězích,“ vysvětluje.

Podle něj Švédové vystavěli společnost na respektu ke státu, kázni a pravidlech. Ale nově příchozí pochází ze zemí, které nemají respekt ani důvěru k vládním představitelům, na druhou stranu si váží rodiny a starších.

„Úřady tvrdí, že je vše v pořádku, ale to není pravda,“ říká Dabour. „Potřebujeme mít upřímnou a otevřenou diskuzi o tomto problému,“ nabádá a připomíná kriminalitu mezi migranty. Město Malmo, kde má 86 procent lidí cizí kořeny, má nejvyšší kriminalitu ve Švédsku, ačkoliv se situace v poslední době zlepšuje.

„Snažíme se těmi problémy nezabývat,“ říká šéfka místní knihovny Maria Roijerová. Snaží se působit jako most mezi národnostně rozmanitým sídlištěm Rosengard a Švédy. Říká, že mnoho lidí přichází do knihovny, aby se zapojilo do jazykové kavárny a učilo se švédštinu, půjčilo si knihu nebo použilo počítač. „Musí umět komunikovat s úřady,“ říká.

V turecké restauraci syrský uprchlík Mohammed Hoppe čistí stoly a umývá nádobí. To, co o Švédsku prohlašuje Donald Trump, nesleduje, ale během 3,5 roku nic špatného nezažil. Alhassanová také Trumpa komentovat nechce. „Upřímně, vše, co teď z USA slyšíme, zní jako vtip,“ řekla. „Ani jsem neměla chuť si zjišťovat, jestli to, co říká, je pravda. Nemusela jsem,“ uzavírá. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek