Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Šest let syrské války. Co bude po porážce s radikály, kteří bojovali za Islámský stát?

720p480p360p240p

Přesně šest roků od začátku syrské občanské války je zřejmé, že takzvaný Islámský stát skončí. Alespoň v té podobě, ve které na území Iráku a Sýrie existoval od roku 2014. Tedy jako stát s vlastním územím, razítky a soudy. Zmizí i většina zahraničních radikálů. Z iráckého Mosulu utíkají už týdny, syrskou Rakku opouštějí jejich rodiny teď. Kam se hne tento dav, který čítá jistě tisíce lidí? 

V polovině roku 2015, kdy se skupinám sunnitských radikálů v Sýrii a Iráku dařilo, dosahoval počet jejich zahraničních bojovníků zřejmě až 28 tisíc. Asi polovinu z nich tvořili lidé z Blízkého východu (včetně Severní Afriky). Co se příchozích ze Západu týče, těch bylo zhruba pět tisíc. Tolik data Mezinárodního centra pro studium radikalizace a politického násilí (ICSR).

Řada zahraničních bojovníků padla při následných ofenzivách, jiní už utekli nebo z neklidného regionu odeslali alespoň rodiny. Jakkoli jde o spekulace, jistě tisíce jich hlavně v Sýrii, ale také v sousedním Iráku zůstaly. Nebo jsou nyní na útěku. Kam půjdou? A proč?

Pár věrných

Část cizinců, byť patrně velmi malá, zůstane s tvrdým jádrem tzv. Islámského státu, které se vrátí ke guerillové taktice. Teroru, loupežím, atentátům. Kurdská rozvědka už v únoru konstatovala, že lídr Islámského státu abú Bakr Bagdádí z Mosulu zmizel do pouštních oblastí na pomezí Iráku a Sýrie. K čemuž kurdská televize Rudaw lakonicky dodala, že tento kraj bude sužovat neklid „ještě několik let“. Odlehlý, málo obydlený kout je pro radikály skvělým útočištěm i proto, že je v něm nápadný takřka každý. Což ale platí také pro cizince v extremistických řadách, které prozradí odlišný dialekt (arabštiny).

Kočovní džihádisti

Další skupina, patrně mnohem početnější, se zřejmě pokusí přidat k jiným islamistickým skupinám. Vyberou si nejen podle příležitosti, ale i etnicity. Libye, Sinaj, Sahara, Nigérie, ale i východ černého kontinentu, respektive Jemen, Pákistán nebo Afghánistán, zde všude operují zavedené teroristické organizace. Bruce Hoffman, expert z Georgetownské univerzity pro časopis The Atlantic odhaduje, že pokud Islámský stát opravdu oslabí, mnozí z jeho ideově nepevných bojovníků přijmou za své myšlenky sítě al-Káida. Přesto, že je teď odmítají.

Tito válečníci se stanou kočovníky svaté války podobně jako jejich předchůdci zvaní „Afghánci“, kteří se učili ve válce se Sovětským svazem na území této hornaté asijské země (1979–1989). Stali se z nich svého druhu žoldnéři, kteří putovali džihádistickým světem. Cesta nové generace ovšem bude v měnícím se světě jednoduší díky komunikaci po internetu a na sociálních sítích. Experti počet takových sunnitských bojovníků odhadují na desetitisíce.

Návrat domů, hrozba nejen pro Evropu

Třetí skupinou jsou ti radikálové, kteří se vrátí domů. Třeba do severoafrického Tuniska, odkud na bojiště odjelo rekordních pět tisíc extremistů, ale i do Asie nebo Evropy. Do svých zemí se vraceli také někteří „Afghánci“, ty ale část islámských zemí vítala jako hrdiny, i když je vždy považovala za problém. Dnes je situace jiná. Na tyto navrátilce se připravují tajné služby, těmito radikály straší západní populisté, když takto nálepkují všechny uprchlíky bez výjimky.

Někteří z navrátilců budou potřebovat spíše psychiatra než vězení. Na cestu zpátky se teď vydávají i proto, že je Islámský stát zklamal cynismem, krutostí, korupcí a nevzdělaností. Obvykle jde o problematické idealisty se spornými povahovými rysy, ne nutně fanatiky. Ti ale také dorazí. Respektive, někteří už přišli: do této skupiny patřili třeba atentátníci z Paříže roku 2015. Budou zřejmě nejen útočit, ale i rekrutovat nové členy, shánět zbraně a peníze, po síti motivovat osamělé vlky, kteří se radikalizují i ozbrojí sami.

Lze těžko odhadnout, zda půjde o jedince, nebo desítky osob. Nemusejí se vázat na jediné hnutí, mohou spolupracovat s několika teroristickými předáky. Ba co více, dostanou zřejmě šanci zůstat věrní Islámskému státu, i když jej třeba už ve skutečnosti povede někdo jiný. „Díky propracované a šifrované komunikaci i všudypřítomným sociálním médiím lze očekávat, že i když hmotný Islámský stát padne, přežije jeho virtuální podoba, ke které se bude část radikálů nadále upínat,“ věští časopis The National Interest.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek