Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Skandinávský sen se uprchlíkům rozplývá. Třetina migrantů se ve Švédsku bojí vyjít po setmění

Skandinávský sen se uprchlíkům rozplývá. Třetina migrantů se ve Švédsku bojí vyjít po setmění

Pohádka o novém domově nemá šťastný konec. Podle posledního průzkumu se až 30 procent imigrantů necítí ve Švédsku bezpečně. Do země přitom v roce 2015 přišlo 163 tisíc migrantů, což je v přepočtu na množství obyvatel nejvíce z evropských zemí. Švédsko ale v posledních letech prošlo kvůli migrační vlně značnou proměnou. Mnohé důvody, proč si migranti zemi vybírali, tak přestávají platit.

Podle průzkumu Švédské národní rady pro prevenci kriminality se 30 procent imigrantů bojí vycházet po setmění. Více se přitom obávají ženy. Strach narostl oproti minulému průzkumu z roku 2015 o šest procent. Události i legislativní změny posledních let dokazují, že Švédsko už zřejmě není tou nejpřátelštější a nejotevřenější zemi Evropy, jakou bylo dřív.

V zemi se častěji ozývají hlasy neonacistických skupin a média hojně pokrývají všechny události spojené s uprchlictvím. Švédi samotní zažívají schizofrenní situaci. Otevřený národ si uvědomuje, že imigrační politika by měla mít jasná a zřejmě i přísnější pravidla. Potvrzuje to i výzkum z konce roku 2015, podle kterého si 55 procent Švédů myslí, že země by měla přijímat méně uprchlíků. Předtím podobný názor sdílelo jen 30 procent obyvatel. Od poloviny loňského roku také platí pro imigraci přísnější legislativní pravidla.

V roce 2013 Švédsko jako první země Evropy proklamovalo, že zajistí všem uprchlíkům ze Sýrie povolení k trvalému pobytu. S nárůstem imigrační vlny ale švédská vláda zavedla v loňském roce nová nařízení. Migranti, kterým vláda přizná status uprchlíka, dostávají nově tříleté povolení k pobytu. Ostatní žadatelé, pokud splní podmínky, získají částečnou ochranu a 13měsíční povolení k pobytu.

Část migrantů také spoléhala na pomoc svých příbuzných, kteří se už do Švédska dostali. Dle nové politiky mohou za imigrantem, který získal status uprchlíka a dočasné povolení k pobytu, přijet pouze manžel, manželka, druh nebo družka, registrovaný partner a svobodné děti do 18 let. Partneři musí prokázat, že spolu před cestou do Švédska žili a je jim více než 21 let. Sourozenci a starší děti přijet nemohou. Imigrant, který získal jen částečnou ochranu a 13měsíční povolení k pobytu, se s rodinou setkat může jen ve výjimečných případech.

Pokud chce navíc uprchlík do Švédska pozvat své příbuzné, musí prokázat, že dokáže zajistit sebe i svoji rodinu a má dostatečně velké a kvalitní bydlení, které jim umožní žít společně. Vzdálený bratranec ve Švédsku tak nyní imigrantům už nijak nepomůže.

Švédská imigrace má navíc jedno smutné prvenství. Ze 163 tisíc imigrantů v předminulém roce bylo 35 tisíc dětí, které do země přišly samy. Bývají nejčastěji z Afghánistánu, Somálska, Sýrie, Etiopie a Iráku. Mnozí utíkají před válkou, někteří „jen“ před chudobou. Na pět chlapců připadá jedna dívka. Čísla ale můžou být zkreslená, protože děti většinou nemají doklady a Švédsko do loňského roku nepožadovalo testy věku. Vzhledem ke vzrůstajícímu počtu dětských uprchlíků, kteří mají lepší podmínky než dospělí, bude Švédsko nyní věk příchozích lékařsky ověřovat.

Rozhodnutí o udělení azylu v roce 2015 trvalo ve Švédsku přibližně 8 měsíců. Vzhledem ke vzrůstajícímu počtu žadatelů se předpokládá, že čekací lhůta na rozhodnutí nyní stoupla až na rok. V této době mohou čekatelé dostat od státu podporu. Dospělý žadatel o azyl dostává na den v přepočtu 200 korun. Vláda je nevydává hotově, každý dostává platební kartu, na kterou mu stát peníze posílá.

Atmosféra ve Švédsku se nyní celkově mění. Na podzim v ulicích Stockholmu pochodovalo 600 neonacistů ze skupiny Nordické hnutí odporu. Veřejnost tlačí na policii, která v některých případech odmítá zveřejňovat národnost lidí podezřelých z kriminálních činů. Množí se také podezřele brutální zásahy proti imigrantům. Například když se policie snažila vyvést z metra v Malmö dva dětské migranty, kteří jeli bez jízdenky, strážník 9letému chlapci dle videa seděl na zádech. Objevují se také útoky na uprchlické ubytovny. Vláda se proto rozhodla, že umístění ubytoven bude tajné, aby se nemohly stát cílem útoku. 

Změnu ve švédské otevřenosti popsala tento týden v rozhovoru pro DVTV také Češka dlouhodobě žijící ve Švédsku Kateřina Janouchová. V zemi podle jejích slov roste kriminalita a ona sama začala chodit na lekce střelby. V zemi prý mají existovat místa, kde dochází k častým střetům mezi policisty a migranty a mnoho policistů chce údajně opustit práci. Někteří Švédové dle Janouchové také uvažují o odchodu ze země.

Toto prohlášení však později mnozí dementovali. Proti lživému vykreslování situace ve Švédsku se ohradil například švédský deník Dagens Nyheter nebo chartista Jiří Pallas, který žije ve Švédsku a na svém Facebooku uvedl, že Janouchová v rozhovoru při popisu švédské atmosféry lhala.

Švédsko, ale imigranty potřebuje. Potvrzuje to zpráva Veřejné švédské agentury zaměstnanosti, podle které země potřebuje každý rok 64 tisíc nových imigrantů ve věku mezi 16 až 64 lety, aby obsadili pracovní místa, které Švédové svým přirozeným nárůstem obyvatel už nedokážou pokrýt. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek