Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Škrty, změny a úpravy. Co přinesly první hodiny Trumpova prezidentování?

Škrty, změny a úpravy. Co přinesly první hodiny Trumpova prezidentování?

Ihned po složení přísahy zasedl Donald Trump do křesla v Oválné pracovně a začal úřadovat. Největší pozdvižení vyvolal podpis exekutivního příkazu, ve kterém vyzývá k minimalizování nákladů spojených se zdravotním programem známého jako Obamacare, než bude kompletně zrušen. Vyhlásil také den patriotismu, smetl ze stolu Obamovu politiku boje proti klimatickým změnám a na kahánku mají i dohody USA o volném obchodu s ostatními státy. 

Program Obamacare, který byl jedním z hlavních pilířů Obamovy vlády, umožnil přístup ke zdravotnímu pojištění zhruba 20 milionům Američanů. Donald Trump ho už v minulosti označoval za „katastrofu“ a slíbil, že zákon nahradí „něco úžasného“. Podle komentátorů však přechod na nový systém bude trvat dlouho. Program tedy zatím platí dál. Ustanovení Obamacare, které znamenají vysoké náklady, ale Trump nařizuje zpozdit nebo se jich úplně vzdát.

Kromě podpisu kontroverzního nařízení proti Obamacare podepsal 45. prezident USA Kongresem schválenou výjimku, podle které se může generál James Mattis stát ministrem obrany, i když není dostatečně dlouhou dobu mimo aktivní službu. Pravidla to totiž umožnují, pouze pokud od opuštění armády uběhlo sedm let.

Senát schválil i nového ministra vnitřní bezpečnosti, kterým bude generál John Kelly. Podle dřívějších Trumpových prohlášení má mít vysloužilý generál za úkol zajistit přísnější prověřování přistěhovalců, a zastavit tak nelegální migraci do USA.

Další Trumpův člověk, Mike Pompeo, kterého chtěl prezident dosadit do křesla šéfa zpravodajské služby CIA, však senátem schválen nebyl. Někteří demokraté protestovali proti příliš rychlému potvrzování Trumpových kandidátů. O schválení Pompea do funkce ředitele se proto rozhodne až v pondělí.

S nově nabitou mocí udělal Trump přítrž také politice boje proti klimatickým změnám, kterou předchozí prezident Barack Obama silně prosazoval. Oddíl s názvem „Změny klimatu“ okamžitě po inauguraci zmizel ze stránek Bílého domu. Trump namísto toho slibuje, že skončení s klimatickou politikou povede v následujících sedmi letech ke zvýšení mezd o 30 miliard dolarů (780 miliard korun). Trump, který zpochybňuje globální oteplování, se chce místo využívání obnovitelných zdrojů energie vrátit k fosilním palivům.

Na stránkách nové Trumpovy administrativy je pouze šest problémů, na které se chce nový prezident zaměřit – energetika, zahraniční politika, pracovní místa a ekonomický růst, armáda, vymáhání práva a obchodní dohody. Kritikové varují, že kromě klimatických změn tu není zmínka o občanských právech včetně práv homosexuálů nebo o zdravotní péči.

Po Trumpově zvolení zvoní hrana také transpacifické obchodní dohodě partnerství TTP, kterou prezident považuje za nevýhodnou pro americkou ekonomiku. Místo ní chce s Japonskem a dalšími zeměmi podepsat „spravedlivé“ bilaterální dohody, které navrátí pracovní místa zpět do Spojených států.

V ohrožení je rovněž dohoda o volném obchodu s Kanadou a Mexikem. Trumpova administrativa plánuje se svými sousedy vyjednat změnu podmínek v rámci Severoamerické zóny volného obchodu (NAFTA), která funguje od roku 1994. Pokud odmítnou, Washington je podle prohlášení nové administrativy připraven z uskupení vystoupit.

„Příliš dlouho byly obchodní dohody sjednávány členy a pro členy washingtonského establishmentu,“ tvrdí Trumpova administrativa s tím, že nově by měla obchodní politika sloužit primárně lidem. Kromě toho Trump oznámil snížení daní nebo zrušení snížené sazby hypotečních poplatků, jež prosadil minulý prezident Obama.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek