Sliboval hodně. Kolik toho Trump může splnit?

Sliboval hodně. Kolik toho Trump může splnit?
 

Prostořeký politik proslul svými konkroverzními výroky na jakékoliv téma. Co ale vlastně v předvolební kampani Američanům slíbil? A bude v jeho silách splnit to?

Imigrace

Imigrace byla ústředním tématem Trumpovy kampaně. Nejdříve se nechal slyšet, že deportuje všechny ilegální přistěhovalce, což vyděsilo ekonomy. Deportace 11 milionů lidí by neprospěla ekonomice, na pracovním trhu by takový počet pracovníků chyběl. Deportace tolika lidí by byla také finančně velmi náročná.

Postupem času od tohoto bodu v tichosti ustupoval a vyjádřil svůj záměr deportovat všechny ilegální imigranty se zápisem v trestním rejstříku. Takových lidí je přibližně 168 tisíc. Trump neuvedl, podle jakého klíče by pak rozlišoval závažnost trestu. Chtěl by totiž deportovat asi 2 miliony lidí. To by znamenalo i ty, kteří dostali jen třeba pokutu za rychlou jízdu. 

V létě hovořil o zákazu vstupu lidí z "teroristických států a národů" a o "extrémně detailních prověrkách" muslimů přicházejících do Spojených států. Chtěl také zpřísnit tresty pro osoby, které zůstanou v USA po vypršení víz, a ukončit právo na získání občanství pro děti přistěhovalců narozené v USA.

Symbolem Trumpova programu se stal úmysl postavit na hranicích s Mexikem obří zeď, za kterou by ale nechal zaplatit Mexiko. To je ale chudou zemí a nedokáže řešit ani své domácí problémy. Představa, že by financovalo stavbu zdi, je tak vysoce nepravděpodobná. Pro Ameriku by výstavba zdi byla ještě dražší, než již zmíněná deportace 11 milionů ilegálních přistěhovalců.

Ekonomika

Američanům slíbil, že vytvoří 25 milionů pracovních míst a dosáhne stabilního ekonomického růstu 4 procent ročně. Vyslovil se pro zjednodušení a snížení daní pro většinu Američanů. Staví se silně proti regulaci trhu a ohlásil daňovou revoluci, jakou USA nepoznaly od dob Ronalda Reagana. U firem chce Trump snížit federální daň plošně na 15 procent.

Kritizuje Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) mezi USA, Kanadou a Mexikem, která podle něj připravila Američany o práci. Jako prezident by ji nově vyjednal. Hovořil rovněž o možném uvalení vysokých cel na dovoz z Číny a Mexika a je rezolutně proti návrhu dohody Transpacifického partnerství (TPP) mezi 12 zeměmi kolem Tichého oceánu. Za své by pak mohla vzít i obdobná připravovaná dohoda TTIP mezi EU a USA. 

Vytvoření pracovních míst pomocí snížení daní a zjednodušení daňového systému by sice podle ekonomů mohlo být reálné, jenže třeba regulace zahraničního obchodu by pak podle mnohých pracovnímu trhu ve výsledku spíše uškodila. Slibovat tak konkrétní čísla v souvislosti s něčím tak komplexním jako je ekonomika, není reálné. Snížení daní by možná nakonec prospělo jen těm bohatým.

Obamova administrativa

Reformu zdravotnictví Obamacare, která se stala jednou z programových priorit Obamova prvního funkčního období, hodlá zrušit. Zákon k reformě schválil Kongres přes silný odpor republikánů v roce 2010. Prezident její potřebnost odůvodňoval snahou zpřístupnit zdravotní péči Američanům bez zdravotního pojištění a potřebou zkrotit prudce rostoucí náklady na zdravotnictví.

Trump navrhl, že místo Obamovy reformy by zavedl speciální účty, na které by si mohli lidé spořit peníze. Ty by byly osvobozeny od daně a platilo by se z nich pojistné a náklady na léky. 

Pokud by Trump Obamacare zrušil, ze dne na den by podle odhadů přišlo o pojištění až 22 milionů lidí. Trump pravděpodobně nebude mít problém přesvědčit republikánský kongres, aby zrušení schválil. 

NATO a zahraniční politika

Trumpovou vizí je „Amerika na prvním místě". Během předvolební kampaně mluvil o tom, že NATO, které vzniklo jako protiváha sovětské moci, je překonané. Naznačil také, že USA nemusí přispěchat k obraně napadených aliančních členů, kteří neodvádějí dostatek peněz na armádu. Ve světle Ruské agresivní politiky prohlášení vyvolalo poprask a vyděsilo mnoho světových představitelů. Při gratulacích novému prezidentu mnozí připomněli právě spojenectví NATO. 

Pozitivně se vyjadřuje o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. Prohlásil, že se šéfem Kremlu chce spolupracovat a že zlepšení vztahů s Ruskem by vedlo ke zmírnění napětí například v Sýrii. Trump řekl, že USA by měly uznat ruskou anexi Krymu, pokud by to vedlo k lepším vztahům s Moskvou a silnější spolupráci v boji proti IS. Trumpovi už Putin blahopřál. Spolupráce s Ruskem není dobrou zprávou především pro Pobaltí nebo Ukrajinu. 

Boj s terorismem

I jeho postoj k islámskému radikalismu vyvolal ostré reakce. Vůči ozbrojencům z Islámského státu by Trump podle svých slov postupoval velmi radikálně. Navrhl například změnit mezinárodní právo, které zakazuje vojenské využití mučení.

Syrského prezidenta Bašára Asada označil za špatného, ale přestal volat po jeho odstoupení. Klíčovou součástí jeho syrské strategie je podle všeho dát více možností Rusku, aby mohlo stabilizovat region.

Obhajuje i existenci nechvalně proslulé věznice Guantánamo a jeho postoj k terorismu bude pravděpodobně radikálnější, ale pak také nákladnější. Postoj „Amerika na prvním místě" se s touto vizí ve finanční rovině rozchází.