Sloužit vlasti. Šéf europarlamentu Schulz střídá bojiště, chce se utkat s Merkelovou

Sloužit vlasti. Šéf europarlamentu Schulz střídá bojiště, chce se utkat s Merkelovou

Je to jasné. Konec spekulacím. Martin Schulz už nechce vést Evropský parlament, míří do německé politiky. 

Dlouholetý předseda Evropského parlamentu, Němec Martin Schulz se otáčí k instituci zády a už nestojí o znovuzvolení. Svůj třetí mandát chce vyměnit za národní politiku, kde míří na nejvyšší mety.

O Schulzovi se mluví jako o příštím ministru zahraničí a v barvách německé sociální demokracie by se rád dostal i do Bundestagu a stal se kancléřem. „Příští rok budu kandidovat do německého Spolkového sněmu jako lídr kandidátky SPD v Severním Porýní-Vestfálsku,“ řekl. Spolkovou republiku čekají parlamentní volby příští rok.

Samotný Schulzův odchod z čela Evropského parlamentu není nic překvapivého, pozornost vzbuzuje spíše fakt, že opouští evropskou politiku ještě před dokončením svého europoslaneckého mandátu. Zaskočil tím zejména své kolegy. 

Martin Schulz
Předsedou EP je od ledna 2012, europoslancem od roku 1994. Narodil se 20. prosince 1955 v Hehlrathu v Severním Porýní-Vestfálsku. Kromě rodné němčiny hovoří též francouzsky, anglicky, nizozemsky a italsky.

Obsazování postů v unijních institucích je totiž dlouhou řadu let předmětem zákulisních dohod mezi nejsilnějšími politickými frakcemi, tedy lidovci (EPP) a socialisty (S&D). Zástupci „Velké koalice“ se podle nich v čele europarlamentu střídají vždy po 2,5 letech. Tentokrát to ale vypadalo, že Schulz odolá a povede parlament až do dalších voleb v roce 2019. Zastánce měl i v předsedovi Evropské komise (jinak lidovci) Junckerovi.

Ukrajinský prezident Porošenko jednal se špičkami EUUkrajinský prezident Porošenko jednal se špičkami EUautor: Reuters

Po dnešku se tak vlastně vracíme tam, kde jsme byli. Největší nárok na Schulzovo křeslo si logicky dělají lidovci. Svůj zájem už vyslovilo několik poslanců, mezi nimi například Irka Mairead McGuinessová, Francouz Alain Lamassoure nebo bývalý slovinský premiér Alojz Peterle a někdejší italský eurokomisař Antonio Tajani.

Situace se ale snaží využít i jiné politické frakce, kterým se mocenské dohody nejsilnějších nelíbí. Mají v rukou silný argument. Vadí jim, že pokud na jaře příštího roku obhájí svůj post předsedy Evropské rady další lidovec Donald Tusk, všechny tři instituce povede EPP (v čele Evropské komise totiž stojí lidovec Jean-Claude Juncker). Moment, kdy Schulz sám od sebe opouští bruselskou politiku, proto chtějí využít jako impuls k tomu, aby se o lídra parlamentu začalo otevřeně soutěžit.