Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Slováci se za na ostatní státy EU dotahují rychleji než Češi. V čem pokulháváme?

Slováci se za na ostatní státy EU dotahují rychleji než Češi. V čem pokulháváme?

Slovensko se za posledních 25 let dotahuje na ekonomickou úroveň starších zemí EU rychlejším tempem než Česká republika. Viditelné je to nejen na průměrné míře růstu ekonomiky, ale i na růstu podílu ekonomické úrovně vůči zemím EU. Tento vývoj je však způsobený nižší úrovní slovenské ekonomiky po rozdělení země. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Viditelným rozdílem mezi oběma zeměmi je pak fakt, že Slovensko v roce 2009 přijalo euro.

Letos 25. listopadu to bude 25 let od přijetí ústavního zákona o zániku ČSFR k 31. prosinci 1992. Následně vznikly samostatná Česká a Slovenská republika.

"Zatímco průměrná míra růstu ekonomiky v letech 1994 až 2016 činí u ČR 2,6 procenta, v případě Slovenska je to 4,1 procenta. To je do určité míry dáno nižší základnou, ze které slovenská ekonomika roste," uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

Ekonomická úroveň obou zemí byla přitom v 90. letech značně rozdílná, upozornil hlavní ekonom Deloitte David Marek. "V roce 1995 dosahoval HDP na obyvatele podle parity kupní síly 76 procent průměru EU v ČR a 48 procent na Slovensku. Dnes je to 89 procent versus 77 procent," uvedl.

Vůbec nejvyšší meziroční tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) zaznamenalo Slovensko v roce 2007, kdy hospodářství země stouplo i díky novým závodům automobilek o 10,8 procenta. Následná globální ekonomická krize se ve slovenské ekonomice naplno projevila v roce 2009, kdy HDP země klesl o více než pět procent. Pro příští dva roky počítá slovenská centrální banka se zrychlováním tempa růstu domácí ekonomiky až na 4,6 procenta v roce 2019, a to i díky novým investicím do automobilového průmyslu. Novou továrnu na Slovensku, které je přepočtu na obyvatele největším výrobcem aut, staví britská automobilka Jaguar Land Rover.

Česko zažilo největší ekonomický růst podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2006, kdy ekonomika stoupla o 6,9 procenta. Naopak největší propad rovněž v důsledku celosvětové krize ČR zaznamenala v roce 2009, a to o 4,8 procenta. Letos Česká národní banka očekává růst o 4,5 procenta a příští rok o 3,4 procenta. "Zatímco Slovensko je rychlejší, Česká republika se dá považovat za stabilnější ekonomiku," uvedl Marek. Zároveň je na Slovensku nezaměstnanost výrazně vyšší než v ČR a rozpočtová politika je v Česku obezřetnější, dodal.

Viditelný rozdíl mezi oběma zeměmi je pak podle ekonomů v měnovém vývoji. Zatímco Slovensko v roce 2009 přijalo euro, Česká republika zůstala u vlastní měny. "Vlastní měna v případě ČR většinu času působila spíše jako nárazník v případě nepříznivého vývoje, zatímco v případě Slovenska byl vývoj měny daleko citlivější na politické a ekonomické dění," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Ekonomický vývoj tak podle Marka ukázal, že euro není zásadním faktorem pro úspěch či neúspěch. Nicméně podle Kovandy přijetí eura představovalo pro Slováky klíčový faktor, který je motivoval k přijetí liberálních reforem.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že velmi dramatický vývoj než celá ekonomika prodělal za uplynulých 25 let český bankovní sektor. "Celkový objem úvěrů bank stoupl proti lednu 1993 do letošního září 5,5krát, a to hlavně díky půjčování domácnostem, které se staly pro banky objemově hlavním příjemcem úvěrů. Poskytování úvěrů domácnostem stouplo dokonce 20tinásobně. Na této expanzi mají lví podíl hypotéky, což byl v roce 1992 v Česku ještě neznámý pojem," uvedl.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek