Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sophiina volba. Oběti domácího násilí v Rusku si musí často vybrat mezi smrtí a vězením

Sophiina volba. Oběti domácího násilí v Rusku si musí často vybrat mezi smrtí a vězením

Situace při objasňování domácího násilí je v Rusku tragická. Úřady příliš nepomáhají obětem, které mají naopak spíše strach z posměchu, a nebo dokonce i z trestu. Několik případů z poslední doby totiž dokazuje, že pokud se oběť agresorovi brání, může nakonec útočník odejít bez jakékoli sankce a slabší strana skončí v tom horším případě za mřížemi.

Nina byla několik let obětí svého manžela, který ji bil. Jednou ale sebrala odvahu, rozvedla se a s matkou a novorozenou dcerou se odstěhovala do jiného města. Manžel ji ale našel a teror začal nanovo. Dokonce se pokusil unést jejich dceru. Potom, co začal napadat i matku Niny, vzala na něj jeho bývalá manželka železnou trubku. Když s ní neuspěla, nastříkala alespoň muži do očí pepřový sprej.

Nina napadení ohlásila na policii. Po dvou týdnech zjistila, že se rozjelo vyšetřování – proti ní. Bývalý manžel ji obvinil z ublížení na zdraví a ženě tak reálně hrozil pobyt za mřížemi.

Tento případ podle deníku The Moscow Times není v Rusku ojedinělý. Oběti domácího násilí často nenajdou pomoc u policie a jediným řešením, jak se nenechat zabít, je sebeobrana.

V listopadu 2016 vyšla na světlo další hrozivá kauza policejní ignorace. 36letá Jana Savčuková tehdy volala na služebnu, že má strach ze svého bývalého přítele. Policisté jí řekli, aby už nevolala, že nepřijedou. „A co když se stane něco hrozného? Nepřijedete?“ ptala se na uchovaném záznamu telefonního hovoru vyděšená Savčuková. „Pokud vás zabije, přijedeme a vyšetříme to, nebojte se,“ zněla posměšná odpověď policie. Savčuková den na to skončila v nemocnici s vážnými zraněními, kterým podlehla.

Policisté se ale brání, že situace kolem objasňování domácího násilí je složitá. Oběti nechtějí ve většině případů dále spolupracovat a řada rozpracovaných kauz, do kterých vloží svůj čas, nakonec skončí pod stolem. „Ženy chtějí hlavně vystrašit své partnery, proto nám volají. Nejsou připravené se pustit do nějaké formální legislativní pře. Řadu případů musíme odložit, protože oznámení odvolají,“ vysvětluje moskevský strážník, který chtěl zůstat v anonymitě. Další dodává, že za 15 let praxe sepsal tisíce hlášení o domácím násilí. K soudu se jich za tu dobu nakonec dostalo jen pět.

Právníci ale tvrdí, že legislativa umožňuje policistům vyšetřovat domácí násilí i bez dalšího souhlasu toho, kdo ho oznámil. Podle advokátky Mari Davtjanové si ale odkládáním případů ulehčují práci, protože předpokládají, že ženy oznámení odvolají a objasňování násilí bez jejich spolupráce je příliš pracné. A když už strážníci zakročí, nemá to bohužel dostatečný efekt. „Útočník dostane pokutu, kterou zaplatí samozřejmě z rodinného rozpočtu. Nebo agresora zavřou. Ale jen tak na dvě, tři hodiny. Pak se vrátí domů a je ještě zuřivější,“ vysvětluje Davtyanová.

Jedinou účinnou obranou pro týrané partnery tak bývá sebeobrana. Tu ale mohou úřady později právě mylně vyhodnotit jako ublížení na zdraví, protože ohlášení předchozího týrání, které by ukázalo na pravého viníka, chybí. Dopadla tak například Nathalia, která se chránila proti svému manželovi, který ji chtěl vyhodit z okna. Při zápase o vlastní život na něj nakonec vytáhla nůž a pořezala ho. Útočník byl do několika dní v pořádku. Nathalii teď hrozí za napadení 8 let za mřížemi.

Dostatečná legislativa, která by specifikovala domácí násilí a sankce za něj, v Rusku chybí. Poslanci Státní dumy dokonce nechali v lednu projít zákon, který upravuje tresty za podobný typ přečinů. Z kvalifikace trestného činu se lehčí" domácí násilí, které zahrnuje facky nebo kopance, stalo pouhým správním deliktem, ze něž hrozí pokuta, veřejně prospěšné práce nebo krátké věznění. Podle policejních statistik přitom od loňského ledna do září strážníci evidovali 14 213 případů domácího napadení. Skoro 10 tisíc hlášení se týkalo týraných žen. Zbytek do počtu tvořily týrané děti.

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek