Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Soros chce Evropu zahltit migranty, straší Orbán Maďary a chce po nich názor na miliardářův „plán"

Soros chce Evropu zahltit migranty, straší Orbán Maďary a chce po nich názor na miliardářův „plán"

Vláda premiéra Viktora Orbána rozesílá do maďarských domácností dotazníky, v nichž se přibližně osmi milionů voličů ptá na tzv. Sorosův plán. Cvičné referendum, které bude stát 6,5 miliardy forintů, se bude od obdobných předchozích akcí – nazývaných „celonárodní konzultace“ – lišit v tom, že za každou z otázek bude následovat „informační box“ obsahující doplňující informace, které mají z pohledu vlády přiblížit pozadí jednotlivých problémů. Finančník Soros je v Maďarsku dlouhodobě terčem negativní vládní kampaně, kterou kabinet využívá především k obhajobě své tvrdé protiimigrační politiky.

Informace z boxů vycházejí z valné části ze dvou esejů, které George Soros publikoval v letech 2015 a 2016 k tématu Evropy a tzv. uprchlické krize. První z nich, nazvaný „Rekonstrukce azylového systému“ vyšel na stránkách neziskové platformy Project Syndicate, sdružující komentáře předních světových oborníků na nejrůznější politické problematiky; druhý s názvem „Poslední šance Evropy napravit migrační politiku“  v americkém časopisu Foreign Policy

Oba články jsou více než rok staré, vznikly před, respektive těsně po Brexitu, před rakouskými prezidentskými volbami a maďarským referendem o uprchlických kvótách. Podle serveru Hungarianspectrum.org, který se dlouhodobě věnuje reflexi maďarské politiky a ekonomiky, nahlížel Soros už tehdy na uprchlickou krizi a Brexit jako na ohrožení existence EU jako takové.

Nejnovější celonárodní konzultace navazuje na prázdninové dění v Maďarsku, které hojně reflektoval též zahraniční tisk. Orbánova vláda nechala tehdy vylepit v celé zemi plakáty a billboardy varující maďarské občany před slavným maďarským rodákem (psali jsme ZDE). Po bouři nevole napříč evropskými institucemi nakonec Orbán kampaň pozastavil a nařídil billboardy odstranit. 

Masivní kampaň pobouřila také některé židovské organizace, které poukazovaly na skutečnost, že Sorosův židovský původ, k němuž se hrdě hlásí, může ve spojitosti s jeho veřejným pranýřováním spustit i vlnu antisemitských nálad. „Přes antisemitské hlasy zaznívající během kampaně namířené proti jeho osobě – je (pro Orbána – pozn. redakce) i Soros v první řadě cizákem, člověkem, který nesleduje maďarské zájmy, vzorem antimaďarství, a teprve ve druhé řadě ´židem´,“ domnívá se významný maďarský režisér, scénárista a pedagog Attila Janisch. „Jakožto emblematická postava ztělesňuje Soros soubor všech doma žijících cizáků a jimi reprezentovaný světonázor, vyhlášený za ´protimaďarský‘. Svou kampaní zaměřenou zdánlivě proti Sorosově osobě tak Orbán ve skutečnosti obrací nenávistnou pozornost svých stoupenců (…) proti těm, kdo se tím, že se postavili na Sorosovu stranu, dobrovolně nominovali na vnitřního nepřítele odcizujícího se svému národu,“ dodává Janisch, který je přesvědčený, že projevy antisemitismu, rozdmýchané veřejnou dehonestací Sorose, představují pro vládu pouze přidanou hodnotu, nikoli prvotní cíl. „Orbán si je dobře vědomý, že na pouhém rozdmýchávání antisemitismu by v Maďarsku nemohl postavit své antiliberální a diktátorské vládnutí. Mezi maďarským obyvatelstvem je, nezávisle na původu či náboženství, množství občanů, kteří odmítají Orbánovu národoveckou politiku (…),“ píše dále Janisch ve svém komentáři, a dodává, že „cizáky“ má premiér na mušce už od roku 2002.

O tom, že je strategie Orbánova kabinetu značně manipulativní, je přesvědčená i maďarská historička Eva S. Baloghová. Součástí jejího článku na serveru Hungarianspectru je i její anglický překlad kompletního obsahu boxů, jež se mají stát součástí a oporou dotazníků „celonárodní konzultace“. „Abyste dokázali plně ocenit míru manipulace, jíž se Orbánova vláda dopustila během jejich kompilování, velmi doporučuji si tyto články (tzn. původní články George Sorose, z nichž boxy vycházejí – pozn. redakce) detailně prostudovat,“ píše historička.

Vláda Sorosovy úvahy účelově zasazuje do kontextu, který se jí hodí pro vlastní protiuprchlickou argumentaci. Kompletní text dotazníku včetně obsahu z boxů tak, jak ho koncem září zveřejnil deník Magyar Idők (Maďarské časy), který je vlajkovou lodí maďarských provládních médií, naleznete níže vždy spolu s dovětkem INFO.CZ

DOTAZNÍK MAĎARSKÉ CELONÁRODNÍ KONZULTACE:

1. George Soros chce přesvědčit Brusel k tomu, aby přesídlil minimálně milion migrantů z Afriky a Středního východu na území EU, včetně Maďarska.

 Soros pracuje celé roky na tom, aby změnil Evropu a evropskou společnost. Svého cíle chce dosáhnout pomocí přesídlení celých mas lidí z jiných civilizací. V době, kdy představil svůj plán, uvedl, že „EU musí v dohledné době přijmout každý rok minimálně milion azylantů“ (Project Syndicate 26. 9. 2015). Evropský parlament jeho pohled sdílí. Organizace podporovala programy přesidlování a vznik běženeckých cest. (2015/2342 [INI]).

Jiný pohled: Sorosův článek Rebuilding the asylum system představil před dvěma lety komplexní plán řešení a prevence dalšího rozvoje tzv. uprchlické krize. Kritizuje v něm zejména absenci společné azylové politiky Evropy, která podle něj nese značný podíl na situaci. Soros zdůrazňuje, že milion běženců, které by měla Evropa ročně přijmout, je nutné spravedlivě přerozdělit mezi jednotlivé státy EU a že obecný plán pro zvládnutí migračního náporu musí zahrnovat globální účast pod vedením OSN. Upozorňuje i na to, že princip férového přerozdělení byl stanoven kvalifikovanou většinou během prezidentského summitu v září 2015.

2. George Soros chce společně s bruselskými úředníky dosáhnout stržení plotů a otevření hranic migrantům.

Dobře strážené hranice zajišťují efektivní ochranu před nelegální migrací. Není náhoda, že je jedním z důležitých cílů „Sorosova plánu“ právě zbourání plotů. Podle miliardářových slov je „cílem našeho plánu ochrana uprchlíků, čemuž brání národní hranice“.  (Bloomberg Business 30. 10. 2015). Někteří bruselští úředníci zavření hranic taktéž kritizovali.  V červnu letošního roku uvedl Komisař EU pro migraci, že „vztyčování plotů na hranicích členských států EU není dobrým řešením.“

Jiný pohled: George Soros je rezolutně přesvědčen, že vztyčování plotů na státních hranicích je neefektivní a kontraproduktivní. „(Podobná opatření) budou nejen dále fragmentarizovat EU, ale významně poškozují i evropské ekonomiky a podrývají globální lidskoprávní normy,“ píše Soros v článku z Foreign Policy. Soros dále opakovaně zdůraznil, že Evropa musí znovu získat kontrolu svých hranic a vypracovat společný mechanismus pro jejich ochranu. V článku z Project Syndicate konkrétně mluví o nutnosti zbudovat jednotnou pohraniční stáž EU.

3. Součástí Sorosova plánu je i Bruselem řízené povinné rozdělování migrantů shromážděných v západní Evropě, a to zejména do zemí východní Evropy. Tohoto procesu by se muselo zúčastnit i Maďarsko.

George Soros napsal o rozdělování migrantů: „Pakliže se nestanou stálou a nevyhnutelnou součástí společného azylového systému EU, systém se rozpadne.“  (Financial Times 26. 7. 2015). V roce 2015 učinil Brusel rozhodnutí, že v prvním kroku by mělo Maďarsko přijmout 1,294 migrantů. V roce 2016 navrhla Evropská komise rozptýlení neomezeného množství migrantů do evropského prostoru (IP/16/1620). Evropská agentura pro Azyl a migraci shodně s návrhem George Sorose oslabuje kompetence jednotlivých národů rozhodovat v otázkách migrace. Jakmile bude rozhodnuto o kvótách, Maďaři přijdou o možnost rozhodovat o tom, s kým chtějí v budoucnu sdílet prostor.

Jiný pohled: V článku By failing to help refugees Europe fails itself (Selháním poskytnutí pomoci uprchlíkům selhává i sama Evropa) Soros v citované úvaze dále pokračuje. „Pokud by se Evropský azylový systém naopak zlepšil, mohl by sloužit jako model pro mezinárodní spolupráci při ochraně uprchlíků,“ píše, a dodává, že přestože musí Evropa umožnit každému běženci bezpečně zažádat o azyl, neznamená to, „že je povinná nabídnout ochranu každému, kdo ji potřebuje“.

4. Podle Sorosova plánu by měl Brusel donutit všechny členské státy EU včetně Maďarska, aby vyplatily každému utečenci podporu ve výši 9 milionů HUF.

Podle Sorose by měly být na imigranty vynakládány významné částky. „EU by měla poskytnout €15,000 za jednoho žadatele o azyl během prvních dvou let, aby pomohla pokrýt náklady na bydlení, zdravotní péči a vzdělání a zatraktivnila přijímání uprchlíků pro jednotlivé členské státy.“ (Project Syndicate 26. 9. 2015). Podle miliardáře by tato suma měla být pokryta půjčkami. Soros se domnívá, že aby mohly být tyto půjčky splaceny, měly by se zvýšit daně. Miliardář by zvýšil DPH a daně za benzín a turismus. Během své loňské návštěvy Bruselu navrhl Soros i to, aby EU snížila dotace na zemědělství a politickou soudržnost ve státech střední Evropy, aby tak vyřešila problém migrační krize.

Jiný pohled: „Tyto zdroje může získat vydáním dlouhodobých dluhopisů s využitím úvěrového ratingu AAA, který zůstává do značné míry nevyužitý, což bude mít dostatečný přínos v tom, že se evropské ekonomice poskytne odůvodněný fiskální stimul,“ – tak zní původní formulace z článku George Sorose. Ten se jinými slovy domnívá, že Evropská unie vzhledem k dobrému ratingu a dosud malému objemu půjček může potřebné peníze získat vydáním dluhopisů s nízkým úrokem, což bude navíc stimulovat evropskou ekonomiku.

5. Dalším Sorosovým cílem je ujistit se, že migranti dostanou mírnější tresty za zločiny, kterých se dopustí.

George Soros podporuje organizace, které asistují u procesu imigrace a brání utečence, kteří se dopouštějí trestných činů.  Jednou z těchto organizací je Helsinský výbor, který tvrdí, že „využití možnosti tvrdých postihů v případě nelegálního překročení hranic je problematické“. Další sorosovská organizace, Amnesty international, se opakovaně dožadovala propuštění Ahmeda H., který byl obviněn poté, co napadl maďarského policistu strážícího hranici. Amnesty má představu, že škodu by měl uhradit Maďarský stát.

Jiný pohled: „Nelegální překročení hranic není těžkým zločinem, pouze přečinem, podobně jako překročení rychlosti, a nemělo by být tudíž legální za ně kohokoli uvěznit,“ upozorňuje mluvčí maďarské pobočky Helsinské komise Zsolt Zádori. Jako důvod, proč maďarští imigrační úředníci v obdobných případech nepřivírají oči, uvádí, že Maďarsko obdrželo od dalších zemí Schengenského prostoru 17 milionů USD, aby strážilo své hranice s Ukrajinou, Rumunskem, Srbskem a Chorvatskem, za což chce nyní Brusel Maďarsko povolat k zodpovědnosti,“ uvádí se na stránkách maďarského Helsinského výboru. Podle vyjádření vedoucího prezidentské kanceláře Jánose Lázára hodlá nyní Maďarsko požádat EU, aby mu za „ochranu všech evropských občanů“ zaplatila 400 milionů EUR. „Pokud jde o mimoevropské imigranty, je maďarský premiér zatvrzelý,“ píše Hungarianspectrum. „Odmítá si přiznat pokračující tlak, který nutí Evropu nalézat řešení, a jeho varianta úplného vyloučení je zcela nerealistická,“ tvrdí server, podle něhož neexistuje způsob, jak zabránit milionům lidí proniknout na území Evropské unie. „Když jedna země zbuduje plot, je to jen zbytečné gesto,“ píše server.

6. Cílem Sorosova plánu je snížit důraz na národní jazyky a kulturu evropských států, aby bylo docíleno rychlejší integrace nelegálních imigrantů. 

Ve své knize Open society George Soros píše, že „pokles autority národních států je vítaným vývojem.“ Mluví i o tom, že bychom se neměli „vzdávat přesvědčení, že migrace je pro Evropu užitečná.“ Vyzval neziskové organizace a firmy, aby migraci sponzorovaly. Řekl také, že evropský kontinent musí konečně učinit aktivní kroky k tomu, aby vytvořil otevřené společnosti. V některých evropských zemích a multinárodních formách jsou dnes dobrovolně odstraňovány křesťanské symboly, aby se nedotkly citů utečenců.

Jiný pohled: Podle organizace Human Rights Watch, částečně financované Sorosovou Open Society Fund, jsou  prohlášení o Sorosově antimaďarství „falešná a přilévají olej do ohně“. Maďarská vláda se podle ní dlouhodobě pokouší odpoutat pozornost veřejnosti od rozšířené kritiky jejích útoků na lidská práva a porušování zákonů a neodkladných domácích problémů, jimž čelí mj. v oblasti vzdělávání a zdravotnictví. O odstraňování křesťanských symbolů pak maďarský tisk v minulosti psal především v souvislosti s případem stockholmské biskupky Evy Brunne, u které navíc bez zjevné souvislosti zdůrazňoval její lesbickou sexuální orientaci. Pro srovnání: o případu Evy Brunne referovaly z českých médií například servery Pravý prostor či Aeronet.

7. Součástí Sorosova plánu je také iniciovat politické útoky proti zemím, které se staví proti migraci a tvrdě je postihovat.

Hlavní překážkou zavedení Sorosova plánu jsou vlády, které se staví za národní nezávislost a podnikají opatření proti nelegálním utečencům. Za fakt, že George Soros dodnes nebyl schopen přivést miliony utečenců do Evropy, můžeme vděčit dosud existujícím vládám, které se proti tomu ohrazují. Když maďarská vláda dodržuje Schengenskou úmluvu, ochraňuje své hranice a staví plot, překáží to Sorosovu plánu. Soros společně s několika bruselskými úředníky proto naši zemi napadají. Evropská komise navrhuje, aby členské státy, které nebudou participovat na programu přesídlení, zaplatily pokutu ve výši 78 milionů forintů za každého imigranta (státy to odmítají). (2016/0133 COD). Průměrný maďarský zaměstnanec vydělává na takovou sumu peněz několik desetiletí.

Jiný pohled: George Soros od samého počátku konzistentně zastává názor, že nejvyšší prioritou evropských lídrů by měla být komplexní, podrobná strategie, bez níž nemůže Evropská unie přežít. Opakovaně zdůrazňuje, že uprchlická krize není jednorázovou záležitostí a že celý svět musí být připraven na další migrační vlny v nadcházejících letech. V této souvislosti dlouhodobě usiluje o spolupráci Evropské unie a dalších států na strukturované, koordinované a zároveň humánní imigrační politice a postupech. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek