Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Spuštění brexitu je na spadnutí. Co přesně se bude dít dál?

Spuštění brexitu je na spadnutí. Co přesně se bude dít dál?

Britská premiérka Theresa Mayová má už vše potřebné, aby mohla zahájit vyjednávání o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Článek 50, který je formálním nařízením o opuštění EU, potvrdila jak vláda, tak i královna. Mayová oznámila, že článek „aktivuje“ poslední týden v březnu. Fakticky tím spustí obří mašinérii brexitu, na jehož dojednání mají obě strany 18 měsíců. Podle některých analytiků to ale stačit nebude.

V sídle vlády ve Westminsteru se den, kdy Británie opustí 40leté partnerství s kontinentem, označuje jako B-Day. Jeho přesné načasování je nyní na premiérce. Formálně brexit začne momentem, kdy Británie doručí článek 50 s průvodním dopisem do sídla Evropské rady. Zatím není ale určeno, jak se to stane. Podle serveru Politico není vyloučené ani doručení emailem.

Oficiální oznámení

U tak důležitého dokumentu se ale stále zřejmě předpokládá určité dekorum. Jako vhodným „poslem špatných zpráv“ přichází v úvahu například Tim Barrow, který je zmocněncem Velké Británie pro jednání s EU.  Průvodní dopis prý nebude nijak konkrétní, co se týče postupu, bude v něm ale předpokládané datum zahájení vyjednávání i doba, po kterou by mělo trvat.

Předseda Evropské rady Donald Tusk minulý týden prohlásil, že na odpověď Mayové bude potřebovat pouhých 48 hodin. V dopise navrhne základní harmonogram vyjednávání, i když se předpokládá, že bude spíše velice přibližný. V odpovědi by měl také Tusk navrhnout datum mimořádného setkání členských zemí unie, jeho hlavním tématem bude brexit.

Kolize s volbami

A zde předpovědi postupu brexitu začínají být nejasné. Pokud Mayová skutečně aktivuje článek 50 na konci března, jeví se jako pravděpodobné setkání lídrů zemí evropské sedmadvacítky koncem dubna nebo začátkem května. V tom případě ale hrozí kolize termínů s francouzskými volbami, jejichž první kolo se koná 23. dubna a druhé 7. května. Podle diplomatických zdrojů se prý Francouzi v tomto případě pokusí termín jednání posunout až na konec května.

Na tomto setkání musí země ustanovit svůj mandát a přesnější harmonogram a podmínky vyjednávání o vystoupení. O výsledku musí následně Rada informovat Evropskou komisi, která začne jednání připravovat detailněji. Finální návrh následně musí Komise zaslat ještě jednou lídrům zemí EU ke schválení. Než se tak stane, nemůže hlavní evropský vyjednavač Michel Barnier zatím nic dělat. Předpokládá se, že země mandát schválí nejdříve v květnu, může se to ale protáhnout až do července.

Vyjednávání o vyjednávání

První setkání pak budou ze začátku spíše orientační a určí konkrétní detaily postupu jednání o brexitu. Podle předpokladů se na nich určí, kolik schůzek a jak často bude nebo kteří specialisté se vyjednávání zúčastní. „Vyjednávání o průběhu vyjednávání“ se bude údajně konat většinou v Bruselu, ale nejen tam. Pokud se při následných jednáních strany na něčem neshodnou, ať to budou finance, nebo lidskoprávní problematika, spor budou řešit vedoucí představitelé EU.

Po formálních upřesněních pak začnou finální jednání o brexitu. Podle zpráv z Bruselu bude zřejmě prvním úkolem dojednání výše „účtu“, který by měla Británie Unii vyplatit za svůj odchod, mluví se o 53 miliardách liber. Až se vyjednavači shodnou na tomto bodu, postoupí jednání k budoucímu obchodnímu partnerství.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek