Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Starosta chystá největší demolici v historii Moskvy. Přes milion Rusů ztratí domov

Starosta chystá největší demolici v historii Moskvy. Přes milion Rusů ztratí domov

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin se rozhodl zanechat v historii svého města nezapomenutelnou stopu. V únoru ruské veřejnosti představil ambiciózní plán na stržení nejméně osmi tisíc dosluhujících bytových domů z éry sovětského vůdce Nikity Chruščova. Kvůli likvidaci domů, kterým se říká „chruščovky“, ale přijde o domov přes milion a půl lidí, což je zhruba 13 procent obyvatel ruské metropole. Řadě z nich přirostl jejich domov k srdci a za žádnou cenu se nechtějí smířit s tím, že by o něj měli přijít.

Pohled z jejího okna je krajně bezútěšný: po dvou obdobných domech zůstala hora trosek, která působí, jako by se místem prohnal hurikán nebo došlo k nějakému výbuchu bomby.

Takřka všichni její sousedé se už odstěhovali, ale ona zůstává, přestože jí město nabídlo náhradní ubytování. To však nechce přijmout, protože není uzpůsobené pro život na kolečkovém křesle, na něž je odkázaná její matka. A tak se snaží zvrátit rozhodnutí o demolici u soudu. Mezitím budovu odstřihli od plynu a v okolních opuštěných bytech rabují zloději.

„Fakt si myslím, že se radní snaží zabít vlastní lidi tím, že je takhle vyhání,“ posteskla si pětapadesátiletá Margarita Smurová reportérovi Washington Postu, zatímco ho vedla po schodišti opuštěným domem do bytu v pátém patře s výhledem na trosky.

Pro její rodiče, kteří se sem v roce 1965 přestěhovali ze sdíleného bytu, byl byt v osobním vlastnictví v čerstvě postaveném bytovém domě, šancí na nový život. Jeho nespornou výhodou bylo soukromí a také bohatá zeleň, která obklopovala budovu. Dnes je však „chruščovka“ mnohými Rusy spíše vnímána jako symbol stárnoucí sovětské infrastruktury, která dalece překonala svoji životnost.  

„Miluji svůj pětipatrový dům; je to vlastně patologie,“ vtipkuje osmašedesátiletá Taťána Chajniková, sousedka Smurové. „Když mi zemřel manžel, dala jsem všechno, co jsem měla, do bytu. Teď mě chtějí vystěhovat. Co mi zbude?“ děsí se.

K výstavbě panelových domů, které byly kvůli chybějícím výtahům maximálně pětiposchoďové, dal v polovině padesátých let pokyn tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov. „Chruščovky“ byly projektovány jako dočasné bydlení, které mělo řešit akutní bytovou krizi. Později měly být nahrazeny kvalitnějšími budovami. To se ale nikdy nestalo a dodnes v nich po celém Rusku žijí miliony lidí.

V Moskvě se však jejich čas nachýlil ke konci. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin představil v únoru plán na stržení nejméně osmi tisíc „chruščovek“. Zhruba 1,6 milionu jejich obyvatel má být přesídleno do nově postavených domů. Pro přesídlení bude podle zdroje z radnice potřeba více než 30 milionu metrů čtverečních nové obytné plochy. Město musí navíc postavit novou infrastrukturu.

Projekt na historicky největší demolici v městské zástavbě však budí kontroverze. Kritici hovoří o tom, že na přebudování metropole nejvíce vydělají developeři, obyvatelé „chruščovek“ se zase bojí, aby dostali po stržení svého domu obstojnou náhradu. Někteří z nich – podobně jako Margarita Smurová – se chtějí pustit do právní bitvy.  

„My, vlastníci, se jen tak pro nic za nic nevzdáme našich bytů,“ říká Kari Guggenberger, IT vývojář, který spravuje facebookovou skupinu „Moskvané proti demolici“. „Do dvou měsíců by měl být zveřejněn seznam domů, které mají být strženy. Takže za dva měsíce nastane bouře,“ burcuje.   

Zda nakonec budou domy strženy, je otázkou. Radnice dle listu Vedomosti podmiňuje bourání souhlasem obyvatelů domu. Vybraný dům prý strhnou pouze v případě, že drtivá většina jeho obyvatel bude se stržením souhlasit.

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek