Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Statisíce Rohingů se mohou vrátit domů. Barma s Bangladéší „upekly“ plán na jejich repatriaci

Statisíce Rohingů se mohou vrátit domů. Barma s Bangladéší „upekly“ plán na jejich repatriaci

Od loňského léta uprchlo z Barmy zhruba 650 000 muslimských Rohingů, nyní se však začnou opět vracet. Jak uvedla dnes agentura Reuters, Barma a Bangladéš se dohodly na podmínkách návratu, včetně toho, jaké formuláře budou běženci muset vyplnit. O návratu Rohingů se hovořilo již delší dobu, oficiální program byl však stanoven teprve nyní.

Zástupci obou asijských zemí dnes jednali v barmské metropoli Neipyijto. Bangladéšské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že v západobarmském Arakanském státě, v němž Rohingové žijí, bude postaveno pět táborů.

Uprchlíci jsou nyní soustředěni na jihovýchodní hranici Bangladéše, kde je v současnosti největší koncentrace uprchlíků na světě. Bangladéš tlačí na barmskou vládu, aby začala s repatriací.

„V příštích dnech se budou moci uprchlíci začít registrovat,“ sdělil bangladéšský velvyslanec v Barmě Muhammad Sufiur Rahmán. Vyloučil ale, že by se první Rohingové mohli začít vracet už koncem ledna. „To není možné,“ řekl.

Barma slíbila, že uprchlíky přijme zpět, pokud budou moci dokázat, že před odchodem žili na jejím území. Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o Bengálcích, tedy o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě pronásledování, je jim upíráno občanství a základní lidská práva. Armáda po srpnových útocích rohingských povstalců zahájila v Arakanském státě razie, které vyprovokovaly uprchlickou vlnu. OSN kampaň proti Rohingům považuje za etnickou čistku.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

Některé charitativní organizace i diplomaté si nejsou jisti, že se všichni Rohingové budou chtít vrátit z Bangladéše do Barmy. Většina uprchlíků, kteří jsou v bangladéšských táborech a jež oslovila agentura AFP, přiznala, že se do Barmy vrátit nechce. Jejich vesnice jsou často vypáleny a pole zkonfiskována. Podle nich pro ně v Arakanském státě nebude bezpečno.