Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Strach o budoucnost kvůli brexitu. „Jsme jako rukojmí vlády,“ říká Češka žijící v Británii

720p480p360p240p

Po dlouhých měsících dnes Británie oficiálně vykročí z Evropské unie. Začnou jednání o tom, jak její odchod známý jako brexit bude vypadat. Desítky tisíc Čechů, kteří v zemi žijí, jsou přitom v nejistotě už dlouho dobu. Nevědí, zda budou moct zůstat, a pokud ano, tak za jakých podmínek. Řada z nich má proto připravený záložní plán, opouštět ostrovy a vracet se domů se jim ale v dohledné době nechce. Věří totiž, že nakonec o svá práva v Británii nepřijdou. Pomoct jim v tom chce i česká vláda, která se spolu se zbytkem EU připravuje na jednání s Brity. Největší boje se povedou o nároky na dávky sociálního zabezpečení.

„Doufáme, že po brexitu budou práva českých občanů, kteří pracují nebo odcházejí do Velké Británie za prací, zachována. A doufáme také, že v co nejvyšší míře,“ nechala se minulý týden na veřejné debatě v Evropském domě slyšet Zuzana Silovská z Ministerstva práce a sociálních věcí. Tuto pozici bude v nadcházejících jednáních s Brity zastávat i česká vláda. Rozhovory o tom, jak budou v budoucnu vypadat vzájemné vztahy mezi Spojeným královstvím a zbytkem EU, odstartují hned poté, co bude oficiálně spuštěn brexit.

O co půjde v jednáních o brexitu?
Británie po devíti měsících od referenda oficiálně žádá o odchod z EU. Začíná tak vyjednávání o podmínkách brexitu. Členem EU se země stala v roce 1973 a opouští ji jako vůbec první. Osud přistěhovalců z řad občanů EU bude spolu s osudem Britů žijících na území evropského společenství jedním z důležitých témat dvouletých výstupových rozhovorů, stejně jako např. otázky budoucí hospodářské spolupráce a obchodu.

Silovská odhaduje, že zdaleka největší bitvy se povedou o výplatu dávek sociálního zabezpečení, na které mají občané EU pracující ve Spojeném království nárok. K nim se řadí například nemocenské dávky, starobní důchody, dávky v nezaměstnanosti nebo rodinné dávky. Pravidla EU, která sahají až do 70. let minulého století, totiž umožňují, aby si každý členský stát ponechal svůj vlastní systém sociálního zabezpečení, zároveň ho ale koordinoval s ostatními zeměmi v EU.

Jelikož v EU platí volný pohyb, země musí k pracovníkům z jiných členských států přistupovat jako ke svým vlastním občanům. Velká Británie ale tento princip zpochybňuje, protože má pocit, že je její sociální systém pracovníky z jiných zemí EU příliš zatížen a ona víc tratí, než získává.

Čeští vyjednavači nesouhlasí a doufají, že se jim (společně s dalšími státy EU) podaří dojednat s Brity dohodu, která bude prospěšná pro obě strany. Důležité je to nejen kvůli lidem pracujícím v Británii, ale také kvůli početné skupině Čechů, kteří kdysi na britských ostrovech pracovali, ale nyní už tam nepůsobí.

„I těmto lidem mohou vzniknout nároky, například na výplatu starobních důchodů. Je proto potřeba, aby se zachovaly nároky nejen pracovníkům, kteří v současné době v Británii pracují, ale i těm, kteří tam odjeli za prací v minulosti. Tohle je minimum, na které jsme ochotni přistoupit,“ uvedla Silovská.

Česká vláda se bude podle ní snažit i o to, aby stejná práva platila také pro Čechy, kteří budou chtít odejít za prací na britské ostrovy někdy v budoucnu. „Budeme o to usilovat i bez ohledu na to, jaké podmínky si po odchodu z EU Britové nastaví pro vstup na svůj pracovní trh,“ dodala.

Jsme jejich rukojmí

České úřady odhadují, že na britských ostrovech v současné době pracuje až sto tisíc Čechů (z celkových víc než 3 milionů občanů EU). Jedním z nich je i Barbora Sládková, která žije v jihovýchodní Anglii ve městě Brighton. Na britských ostrovech pobývá již dvanáctým rokem a i ona pociťuje nervozitu z toho, co bude. „Na mých pocitech se od referenda o vystoupení Britů z EU loni v červnu nic nezměnilo. Pořád čekáme na informace, jak to bude po brexitu vypadat,“ řekla redakci INFO.CZ.

„Někdy se cítím jako rukojmí britské vlády, protože jim vylepšujeme vyjednávací pozici v rozhovorech s EU,“ pokračuje. To se podle ní projevilo například v momentě, kdy britská Dolní sněmovna smetla ze stolu požadavky Sněmovny lordů na to, aby zákon o brexitu obsahoval garance práv pro občany EU, kteří pracují ve Spojeném království. „Vnímala jsem to tak, že my jim (britské vládě; pozn. redakce) vlastně pomáháme, protože oni počítají s tím, že EU bude pro nás chtít jistotu“.

I přesto se Češka snaží chmurné myšlenky o své další budoucnosti na britských ostrovech, nad níž visí velké otazníky, příliš nepřipouštět. „Samozřejmě, že není dobré žít v nejistotě, ale jsem i tak pozitivní. A to i proto, že víme, že spoustu Britů žije v jiných zemích EU a že Británie určitě bude chtít pro tyto občany vyjednat co nejlepší podmínky. Kdyby se najednou měli vrátit všichni Britové, kteří tráví důchod ve Španělsku nebo ve Francii, tak by to britský sociální systém zatížilo víc než nyní občané EU,“ říká a vzápětí dodává: „Mám navíc dobrou práci a cítím, že mne v ní potřebují. Všichni máme nějaké plány B nebo C, ale určitě se nechceme v blízké době odstěhovat.“