Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Strach z Ruska jako důvod ke členství v NATO. Vstup do Aliance zvažuje Finsko i Švédsko

Strach z Ruska jako důvod ke členství v NATO. Vstup do Aliance zvažuje Finsko i Švédsko

Celá desetiletí Finsko našlapuje ve vztazích s Moskvou velmi opatrně a dělá vše pro to, aby spícího medvěda za svou východní hranicí dlouhou 1340 kilometrů neprobudilo k životu. V posledních letech se však v severoevropské vojensky neutrální zemi začíná objevovat debata o možném vstupu do Severoatlantické aliance. Před takovým krokem Kreml sice důrazně varuje, debata o členství v NATO přesto ve Finsku začíná nabývat na síle. Naposledy k připojení k Alianci vyzval bývalý finský velvyslanec v Rusku, podle kterého by Helsinky měly přestat odvážného kroku bát.

„Pokud jde o zahraniční a bezpečnostní politiku, tato země si zaslouží otevřenou debatu,“ prohlásil podle zpravodajského serveru Politico.eu Hannu Himanen, který byl do loňského roku finským velvyslancem v Moskvě. Po čtyřech letech strávených v Rusku tak dospěl k přesvědčení, že je pravý čas na to začít přemýšlet, jak připojením k NATO zajistit vlastní bezpečnost.

Ve své knize „Západ nebo Východ – Finsko a obrat geopolitiky“ zároveň kritizuje postoj finských lídrů, kteří se dlouhodobě vyhýbají debatě o změně zahraniční politiky.

Tato otázka se však stává důležitým aspektem nadcházejících prezidentských voleb, které zemi čekají v lednu příštího roku. K členství v NATO totiž nabádá i jeden ze sedmi kandidátů Nils Torvalds, podle kterého je zapotřebí začít o možném připojení k západnímu vojenskému bloku hovořit už dnes.

V reakci na provokace Moskvy a rostoucí obavy z ruské agrese se o připojení k NATO hovoří i v sousedním Švédsku, které je stejně jako Finsko vojensky neutrální. Důkazem obav je březnové rozhodnutí švédské vlády zprovoznit stovky protijaderných krytů na ostrově Gotland v Baltském moři, které jsou pozůstatkem studené války. V září pak švédská armáda uspořádala největší vojenské cvičení za posledních 23 let, které mělo za úkol „zastrašit potenciální nepřátele“ a přimět je „důkladně zvážit rizika útoku“ na Švédsko.

Právě Švédsko je považováno za nejbližšího vojenského spojence Finska a jak naznačuje analýza, kterou si loni nechal vypracovat finský premiér Juha Sipilä kvůli rostoucí ruské vojenské aktivitě v Baltském moři, do NATO by obě země vstoupit společně. Pokud by totiž Finsko vstoupilo do Aliance samostatně, vyvolalo by ve vztazích s Ruskem to „vážnou krizi“.

„Pokud by se Finsko stalo členem NATO a Švédsko zůstalo mimo, vznikla by strategicky neobratná situace, kdy by se Finsko stalo strategickou základnou bez územní soudržnosti s NATO,“ píše se ve studii vydané na jaře 2016. Analýzu tehdy nenechal bez odezvy ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Pokud se vojenská infrastruktura přiblíží k ruským hranicím, samozřejmě přijmeme nezbytná technicko-vojenská opatření,“ varoval Lavrov pro švédský list Dagens Nyheter.

Podle Himanena však Finsko musí navzdory ruským výhrůžkám případné členství v NATO začít zvažovat. Bývalý velvyslanec tvrdí, že se otázce věnuje jen málo pozornosti – Finsko se totiž politické debatě vyhýbá, aby vyhovělo Moskvě. Himanen tak doufá, že k oživení diskuze přispěje jeho kniha a především stále zhoršující se vztahy Ruska se Západem, ke kterému se Finsko obrátilo ihned po pádu Sovětského svazu v roce 1991 – vstoupilo do Evropské unie a přijalo i euro.

V myšlence připojení se k Severoatlantické alianci je však Nils Torvalds mezi prezidentskými kandidáty osamocený – někteří buď členem nechtějí být vůbec, jiní zase prosazují to nechat otázku připojení Finska otevřenou do budoucna. Do druhého tábora patří současný prezident Sauli Niinistö, podle kterého si budoucí vstup do NATO musí občané odhlasovat v referendu.

Jak tvrdí analytik Finského institutu pro mezinárodní záležitosti Charly Salonius-Pasternak, nejednoznačnost finských politiků vůči otázce členství v NATO může být strategicky přínsosná. „Vytváření nejistoty v mysli Kremlu o tom, co Finsko hodlá udělat, bylo jedním z hlavních motivů finské politiky posledních několika desetiletí.“

Do členství v Severoatlantické alianci se však příliš neženou ani samotní obyvatelé Finska. Koncem roku 2016 vstup podporovalo jen asi 25 procent Finů, od války na Ukrajině se však zvýšil počet těch, kteří zatím nejsou rozhodnutí. K členství v NATO tak začínají být Finové o něco otevřenější.  

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek