Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Strach z ruské invaze v Pobaltí roste. Estonská vláda se proto odhodlala k dosud nevídaným krokům

Strach z ruské invaze v Pobaltí roste. Estonská vláda se proto odhodlala k dosud nevídaným krokům

V Estonsku žije na hranicích s Ruskem mnoho Rusů a baltské země nikdy nedůvěřovaly Kremlu ohledně jeho úmyslů v regionu. Nejmenší pobaltská země má obavy z toho, že by se i u nich mohl odehrát scénář, který známe z Krymu a východní Ukrajiny. Proto chce Rusy žijící v Estonsku lépe integrovat. Tamní premiér Juri Ratas se začal dokonce učit rusky.

Ratas chce oslovit ruskou menšinu, upevnit tak národní jednotu a odstranit možné důvody ruské intervence. Zatímco Ratas dochází na hodiny ruštiny, jeho vláda vyvíjí snahu pro zlepšení ekonomiky v pohraničním regionu, kde je vysoká nezaměstnanost a snaží se, aby bylo pro rusky mluvící jednodušší získat estonské občanství, napsala agentura Reuters.

V Estonsku, jež je členem eurozóny a NATO, žije 1,3 milionu lidí, z čehož jednu čtvrtinu tvoří Rusové – mnozí z nich mají přitom ruské pasy nebo dokonce nemají ani občanství. Někteří bezpečnostní experti se domnívají, že naštvaní Rusové, kteří se cítí jako občané druhé kategorie, by mohli dát Kremlu záminku, aby zakročil.

Od té doby, co Rusko anektovalo v roce 2014 Krym, zavládly všeobecné obavy, že by mohla Moskva také napochodovat do Polska či Pobaltí. NATO proto na svou východní stranu poslalo jednotky a vybavení.

Napětí v baltských státech (Lotyšsko, Litva, Estonsko) roste, protože se nedá odhadnout, jak by v případě nějakých problémů reagoval na Rusko Trump. Navíc může atmosféru zhoršit šíření falešných zpráv.

Lotyšsko i Estonsko mají velkou rusky mluvící populaci, která je pozůstatkem migrace z dob, kdy byly tyto země ještě součástí sovětského svazu. Jen v Estonsku se dostala strana, jež volí rusky mluvící do vládní koalice. Ministr zdravotnictví a práce Jevgeni Osinovski je estonský Rus, předseda sociálních demokratů a člen vládní koalice. Podle něj je oslovení Rusů nutné, kvůli napjaté geopolitické situaci.

Úkol to není jednoduchý. Rusové v Estonsku sledují ruskou televizi, která podle Estonska vysílá propagandu Kremlu.

Někteří Estonci mají strach z příjezdu asi tisíce jednotek NATO. Obávají se, že se napětí ještě prohloubí. A Vladimir Putin v roce 2014 řekl, že přítomnost Rusů v Estonsku dává Moskvě právo zakročit silou. NATO také obvinilo Rusko z toho, že stojí za falešnou zprávou o tom, že německý voják v Lotyšsku někoho znásilnil. Mělo jít o snahu podkopat podporu veřejnosti ohledně přítomnosti jednotek.

Estonsko získalo nezávislost v roce 1991 a ruské jednotky odešli z území až v roce 1994. Občanství bylo uděleno každému, kdo byl občanem Estonska před sovětskou okupací v roce 1939. Mnozí, kteří přišli do Estonska po válce, museli udělat testy z jazyka a historie, proto se mnozí rozhodli požádat o ruský pas nebo nemají prostě žádné občanství.

Na hranicích

Narva je město v Estonsku a devět z deseti lidí ve městě mluví rusky. Od Ruska ji odděluje řeka. Na ruské straně lidé rybaří na skládacích stoličkách. Na estonské straně na vysoké škole mluví mladý student Denis Laršenko o hádkách se svým otcem. „Jeden den se cítí jako Estonec, třeba když se s ním bavím o Estoncích,“ říká. „Druhý den sleduje v televizi nějaký ruský seriál a pokaždé začne mít pocit, že je Putin skvělý,“ vypráví Laršenko.

V Narvě věří vedení v lepší politickou integraci. „Alespoň začínáme vidět změnu,“ říká starosta Narvy Vjacheslav Konovalov. „Před tím to bylo jen slova a žádné činy,“ pokračuje.

Mladí Rusové jsou mezi Estonce lépe integrovaní. Podle Laršenka je ale spíš zajímá evropský trh práce. „Oni si myslí, že jsou Rusové a že je Putin král, ale zároveň by se k němu připojit nechtěli,“ vypráví. Laršenko studoval v Kanadě a mnoho jeho přátel míří na Západ do hlavního města Tallinu a dál. Ročně odchází až tisíc lidí. 

Překvapivé je, že odvody do armády také pomohly integraci. Když se rusky mluvící kapitán Vladimír Kuznětsov, poprvé přidal do armády, nevěděl ani, jak se estonsky řekne „Pozor“, aby varoval kolegy, že přichází poddůstojník. Nyní je dobrovolný důstojník a mluví plynně estonsky.

Podle pedagožka Aet Kiislové je většina Estonců k Estonsku loajální, ale nedůvěřuje vládě – a i tak málo by pomohlo Kremlu stačit jako záminka. „Nyní se s tímto problémem nepotýkáme, ale musíme být realisté. Pokud vytáhne Rusko své propagandistické metody a nástroje, pak by to možné bylo,“ říká Kiislová. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek