Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Středozemní moře jako hřbitov, pro který Evropa nemá řešení. Počet migrantů v lodích znovu stoupá

Středozemní moře jako hřbitov, pro který Evropa nemá řešení. Počet migrantů v lodích znovu stoupá

Středozemní moře - pro některé hezké místo k dovolené, pro jiné nepřekonatelná překážka na cestě ke svobodě. Při potopení dvou člunů zde v předchozích dnech zřejmě zahynulo až 250 migrantů. Za loňský rok tu ve vlnách nalezlo smrt 5 tisíc lidí, možná i víc. Řešení složité uprchlické situace se přitom už rýsuje. Na papíře vypadá dobře, realita ale asi tak snadná nebude.

Čísla těch, kteří plavbu přes Středozemí moře nepřežili, stojí poněkud ve stínu počtu „šťastlivců“, kteří to na protější břeh zvládli. V roce 2016 jich bylo 355 tisíc, letos se to zatím povedlo 20 tisícům migrantů. Alarmující je ale počet zemřelých. Podle oficiálních údajů jich bylo loni asi 5 tisíc. Protože o počtu člunů nemá ale nikdo přesné informace, může jich být i mnohem víc.

Už tento víkend se bude v Římě, na dohled od břehu moře, konat setkání evropských státníků. V historickém Foru Romanu si chtějí připomenout 60. výročí od podpisu takzvaných Římských smluv, které 25. března 1957 položily základy pro budoucí evropské společenství. Politici nemají na programu řešení uprchlické krize. Ve městě, kde se mnoho z vody zachráněných uprchlíků pohybuje, bude ale těžké uniknout realitě a věnovat se oslavám společenství, které si nyní příliš s řešením složité situace neví rady.

Minulý víkend bylo z moře u Itálie zachráněno 6 tisíc lidí. Podle odborníků je to rekordní číslo, které bude ještě stoupat. S teplejším počasím přichází totiž větší odhodlání lidí podniknout nebezpečnou cestu. „Máme konec března a už teď narůstá počet uprchlíků tempem, který jsme u Středozemního moře ještě neviděli. Je to ale typické pro toto roční období. Přesto jsou ta čísla vysoká a s množstvím zachráněných uprchlíků samozřejmě vzrůstá i počet těch, kteří cestu nezvládnou,“ uvádí pro server The Daily Beast mluvčí Mezinárodního organizace pro migraci (IOM) Joel Millman.

Uprchlíky z vody zachraňuje italská pobřežní stráž, což někteří kritizují. Italská vláda tak prý dává najevo, že imigranty přijímá a ještě jim nabízí první pomoc po tom, co je pašeráci až po 150 lidech naloží na jeden člun, vyšlou na moře a o jejich další osud se už nezajímají. Lidskoprávní aktivisté ale namítají, že poskytnout pomoc trpícím je samozřejmé a pokud víme, že zde umírají lidé, je naší povinností se jim pokusit pomoci.

Přestože kritici alespoň částečně tuto argumentaci přijímají, oponují, že služba pobřežní stráže ale nijak neřeší původní problém s nelegální migrací. To si uvědomuje i italská vláda, která v pondělí jednala s některými evropskými státníky a premiérem Libye Fayezem al-Serajem. Společně se shodli, že situaci je potřeba řešit předtím, než se životy uprchlíků dostanou do nebezpečí na vodě. Politici se znovu dohodli, že by bylo potřeba společně zakročit proti pašerákům.

S plánem souhlasí i premiér al-Serajem. Právě přes Libyi totiž prchá nejvíce lidí. Lepší kontrola břehů a zákroky proti těm, kteří imigranty na nebezpečnou plavbu posílají, by mohly pomoci. Premiér ale žádá od Evropy podporu ve výši 800 milionů eur a další vybavení, aby jeho stát mohl proti pašerákům účinně bojovat.

Včas odchycené čluny by navíc stráže vracely zpět do Libye, kde by ale uprchlíci neputovali do věznic, jak je nyní zvykem, ale mohli by zůstat v uprchlickém táboře v Tripolisu. „Tábory vytvoříme společně s humanitárními organizacemi a budou se v nich plně dodržovat lidská práva,“ ujišťuje italský ministr vnitra Marco Minniti. Z místních táborů by dokonce mělo být možné požádat o azyl v Evropě.

Vypadá to jako na první pohled ideální plán. Migrace se omezí a Evropa bude mít lepší přehled o tom, kdo do ní přichází. Uprchlíci si ušetří nebezpečnou cestu přes moře a budou čekat spořádaně v libyjských táborech. Realita bude pravděpodobně jiná, jak ukazuje už situace na východě Evropy. Zde na dlouhé týdny i měsíce uvízly tisíce uprchlíků v táborech v Řecku. A podmínky jsou prý zde tak nedůstojné, že řada migrantů se vrací do Turecka nebo dokonce až do Sýrie, kde čekají na vyřízení svých žádostí.

I přes ujištění Minnitiho se může tedy stát, že vysněný tábor v Tripolisu nebude tak ideálním místem, aby se zde lidé rozhodli trávit dlouhou dobu, než dostanou povolení oficiálně a legálně pokračovat v cestě. Je naopak možné, že cesty přes moře budou pokračovat. Jen budou ještě složitější, zbylí pašeráci budou moci inkasovat více peněz a nebezpečí pro ty, kteří hledají azyl v Evropě, bude vyšší.

Mezi uprchlíky je stále podle údajů Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHC) nejvyšší podíl Syřanů, kteří tvoří téměř 22 % všech migrantů. O polovinu méně je imigrantů z Afghánistánu a Nigérie.