Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Švédské štědrosti pomalu zvoní umíráček. Proslulý sociální systém rozkládá nápor migrantů

Švédské štědrosti pomalu zvoní umíráček. Proslulý sociální systém rozkládá nápor migrantů

Štědrý sociální systém láká do Švédska nejen obyvatele řady evropských zemí, po propuknutí migrační krize se skandinávská země navíc stala magnetem také pro tisíce migrantů převážně z Afghánistánu. Jen za rok 2015 zde požádalo o azyl 163 tisíc lidí, které mnozí Švédové ochotně přijali. Další ale začali upozorňovat na to, že sociální systém není za současné situace udržitelný. Na omezování švédské štědrosti začala postupně přistupovat i tamní středolevá vláda, jak ale píše The Economist, přijaté změny nejsou dostatečné.

Skandinávský systém blahobytu, který na jednu stranu zajišťuje celé společnosti vysokou životní úroveň, na stranu druhou je ale vykoupený vysokými daněmi, je často označován za nejúspěšnější model sociálního státu vůbec a Švédové jsou na něj patřičně hrdí. Kritici už dlouhou dobu tvrdí, že štědrému sociálnímu systému začíná pomalu zvonit umíráček, vysoký počet nově příchozích migrantů však debatu posunul mnohem dál.

Švédsko bylo vždy velmi otevřenou zemí, což ukázalo i v roce 2015, od té doby se však začíná pomalu uzavírat. Ke změně politiky tamní vládu nutí i růst preferencí radikální strany Švédští demokraté, která proti přistěhovalectví ostře vystupuje. Vedle uzavírání dveří nově příchozím se migrační krize odrazila především na změnách bohatého sociálního systému, ze kterého těžili i cizinci.

Zatímco dříve dostávali neúspěšní žadatelé o azyl asi 1200 švédských korun (asi 3000 korun) měsíčně a měli nárok na bydlení, v loňském roce o tyto výhody přišli. V květnu navíc vláda odhlasovala omezení placené rodičovské dovolené pro přistěhovalce, kterou do té doby mohli čerpat ve stejné míře jako Švédové.

Vysoké počty migrantů však podle deníku The Economist ovlivňují i švédský trh práce. Mnozí azylanti totiž nemají potřebné dovednosti, rozdíl mezi zaměstnaností místních obyvatel a pracovníky ze zahraničí tak je ve Švédsku v porovnání s ostatními zeměmi značný. To má na sociální stát velké dopady, protože cizinci neodvádí dostatek daní do státní kasy.  

Švédská vláda tak plánuje další změny. Jak před nedávnem oznámila švédská ministryně financí Magdalena Anderssonová, dojde také na zvýšení věku pro odchod do důchodu, který je dnes stanoven na 65 let.

Otázkou však zůstává, zda změny vldání politiky vůči migrantům budou Švédským voličům stačit. Zemi totiž letos čekají parlamentní volby, ve kterých by populističtí Švédští demokraté mohli uspět. Ti od počátku migrační krize upozorňují na to, že skandinávský model může být v ohrožení. Už v době, kdy do země přicházely tisíce žadatelů o azyl, zveřejnili Švédští demokraté video s vypálenými automobily a skupinami bezdomovců, které hlásá: „Žádné peníze. Žádná práce. Žádné blaho. Vítejte ve Švédsku.“ Zda vyvolávání strachu u voličů zafunguje, bude jasno v září. 

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>