Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Takto by mohla vypadat válka mezi NATO a Ruskem. Kam až by doletěly rakety?

Takto by mohla vypadat válka mezi NATO a Ruskem. Kam až by doletěly rakety?

Minulý týden začali Američané přesouvat část své vojenské techniky a personálu do vybraných východoevropských zemí, které po vypuknutí konfliktu na Ukrajině a anexi Krymu hledí s obavami směrem k Rusku. Posílená vojenská přítomnost USA v Evropě má Rusko odradit od vojenských choutek. Rozmístění amerických jednotek nedaleko ruských hranic by ale paradoxně mohlo eskalovat napětí a vést k válce. Kreml se již nechal slyšet, že takové gesto považuje za ohrožení své bezpečnosti. Kudy všude by mohly lítat rakety, ukazuje interaktivní mapka z dílny washingtonského think-tanku Center for Strategic and International Studies.

Zhruba před týdnem překročily polské hranice první skupiny amerických vojáků a vojenské techniky, které mají vyztužit východní křídlo Severoatlantické aliance a odradit Rusko od případného vojenského vměšování se do sousedních pobaltských států či Polska.

Původně měly ozbrojené síly USA dorazit do Evropy na přelomu ledna a února, administrativa odcházejícího amerického prezidenta Baracka Obamy ale celý přesun urychlila. Dojde k němu tak ještě před nástupem Donalda Trumpa do úřadu. Nový americký prezident se přitom netají vstřícným postojem vůči Rusku.

Posílení americké vojenské přítomnosti v Evropě je součástí operace „Atlantic Resolve“, na jejíž realizaci se shodla Severoatlantická aliance loni v červenci během summitu ve Varšavě. Většina z plně vyzbrojené bojové jednotky (Armored Brigade Combat Team) zůstane v Polsku v posádkách Žagaň (česky Zaháň) a Drawsko Pomorskie na západu a severozápadu země, kde se od února počítá se společnými cvičeními s evropskými spojenci. Část se přesune do Pobaltí, Bulharska a Rumunska. Týlová jednotka bude rozmístěna v Německu.

Podle dostupných informací se na evropské půdě vylodí na 3 500 vojáků a více než 400 pásových a přes 900 kolových vozidel, včetně 87 tanků M1A2 Abrams, 18 samohybných houfnic Paladin, 144 bojových vozidel pěchoty Bradley a více než 400 vozů Humvee.

Největší přesun amerických vojsk v Evropě za posledních několik desetiletí sleduje Moskva s nelibostí. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov v rozhovoru pro CNN zdůraznil, že Kreml vnímá dění jako hrozbu pro svoji bezpečnost i zájmy. „Je to třetí země, která buduje svou vojenskou přítomnost na našich hranicích v Evropě,” upozornil Peskov.

Pokud by kvůli vojenským manévrům aliančních sil došlo k eskalaci napětí a vypuknutí konfliktu, první na ráně budou zřejmě země, které má přítomnost amerických ozbrojených sil chránit před útokem z Ruska. V této souvislosti je hojně skloňovaný zejména Kaliningrad (ruské území mezi Polskem a Litvou), který Moskva v posledních letech silně vyzbrojuje. Dostřel tamních raketových systémů zahrnuje prakticky celé území Polska a Pobaltí, jak ukazuje interaktivní mapa, kterou vytvořili ve washingtonském think-tanku Center for Strategic and International Studies.

Díky systémům protivzdušné obrany je z Kaliningradské exklávy Moskva zároveň schopná kontrolovat velkou část polského a pobaltského vzdušného prostoru. Silnou protivzdušnou obranou disponuje také například v oblasti Černého moře.

Úder nemusí přijít jenom ze země. Ruské válečné lodě jsou momentálně rozmístěné tak, že jsou svými údery schopné zasáhnout prakticky celou Evropu. Totéž ale potenciálně dokáže i Severoatlantická aliance, o čemž svědčí mapka amerického think-tanku. Na ní si rovněž můžete prohlédnout rozmístění jednotlivých aliančních protiraketových a protivzdušných systémů a rozsah území, které zvládají pokrýt.

Zakresleny jsou také přístavy a letiště, kde se v případě potřeby vylodí či vysadí vojáci a technika Severoatlantické aliance. V Česku připadá v úvahu mezinárodní letiště Václava Havla a vojenské letiště v Praze-Kbelích.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek