Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Táta, přítel a ženich na objednávku. Japonci si stále častěji najímají herce jako své blízké a žijí ve lži

Táta, přítel a ženich na objednávku. Japonci si stále častěji najímají herce jako své blízké a žijí ve lži

Japonsko poznává novou službu. V zemi robotů a dlouhých pracovních směn se rozmáhá fenomén lidských náhradníků. Lidé si najímají profesionální herce, aby předstírali, že jsou jejich přátelé nebo členové rodiny. Zájem přitom stále roste.

Ishiimu Yuichimu je 36 let. Osm let z toho tráví životem plným lží, převleků a vydávání se za někoho, kým není. Poprvé to udělal, když syna její kamarádky odmítali přijmout do soukromé školy, protože nemá otce. V roli fiktivního tatínka sice Ishii neuspěl, přivedla ho ale k nápadu se podobným způsobem živit.

Prvním spokojeným klientem jeho firmy Family Romance byla matka 12leté dívky, kterou kvůli neúplné rodině šikanovali ve škole. A tak si Yuichi zopakoval otcovskou roli.

„Jsem jediným skutečným otcem, kterého zná. Vídáme se od té doby stále. Zrovna ukončila střední školu. Její matka jí to stále neřekla,“ popisuje Yuichi pro The Atlantic, který v roli používá jméno dívčina skutečného otce, o jehož osudu nikdo nic neví.

Klientům se přiznává ve snech

Pokud se klient nerozhodne odhalit pravdu, musí Yuichi hrát svoji roli dál. „Vždycky se ptám lidí, jestli jsou připraveni udržet tu lež. Je riskantní, že dítě může někdy odhalit pravdu. V naší firmě máme pravidlo, že jedna osoba může mít nejvíce pět rodin současně,“ popisuje.

Pravidlo funguje i jako pomoc pro samotné herce. Klient si objednává ideálního člověka. Nesmí se odchýlit z role. Například matka zmíněné dívky si objednala muže, jenž je velice milý a nikdy nekřičí. Yuichi to musí dodržet, ať se děje cokoli.

Se svou „dcerou“ občas večeří nebo chodí do zábavních center. Netráví s ní ale 24 hodin denně. Tvrdí jí, že má svoji vlastní rodinu, proto ji nemůže vídat tak často. Navzdory profesionalitě mezi nimi vzniklo osobní pouto. U ní se projevuje samozřejmě daleko silněji, ale i Yuichi přiznává, že ho občas mrzí, když musí odejít.

O klientech se mu někdy i zdá. Ve snech jim říká pravdu a omlouvá se. Předtím, než si stačí vyslechnout odpověď, se ale probudí. Nejvíce sám sebou se ale přesto cítí v reálném světě – když se sejde se svojí skutečnou rodinou.

Ženich pro lesbičky

Kromě dětí, kterým hraje tatínka, se angažuje také jako fiktivní přítel a společník. Najímají si ho především starší dámy kolem padesátky. „Není to o sexu, přestože to některé ženy očekávají. Vesměs se chtějí jen pobavit s mladším mužem. Cítit se zase mladé,“ popisuje, jak se na pár hodin denně týdně stane jejich ideálním partnerem.

Někdy se ale vztah zvrtne a ženy ho požádají o ruku. V ten moment odmítá. „Říkám jim, že jsou zamilované do nařízené verze. Že to nejsem já,“ vysvětluje. Sám partnerku nemá, ale přesto už se několikrát oženil. Respektive to předstíral.

„To jsou situace, kdy rodiče tlačí dcery ke svatbě. Například, když to jsou lesbičky,“ říká Yuichi a dodává, že na nafilmované svatbě většinou není jediným hercem. „Přátelé a všechno ostatní z mé strany je falešné. Padesát falešných lidí předstírá, že jsou skuteční. Stojí to asi 2 miliony jenů (necelých 400 tisíc korun, pozn. redakce),“ praví.

Navzdory ceně zájem o jeho byznys roste. Podle Yuichiho může fungovat hlavně proto, že je reálný svět 'nespravedlivý'. „Žena, která má přítele, si ho nepotřebuje najímat. Člověk s otcem si ho nepotřebuje najmout. Je to o tom přinést vyváženost do společnosti,“ uzavírá Japonec s tím, že pravda podle něj jednou stejně vyjde najevo. „Štěstí není věčné, to ale neznamená, že je bezcenné.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek