Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Teroristické útoky včera a dnes. Proč riziko, že se stanete obětí, klesá?

Teroristické útoky včera a dnes. Proč riziko, že se stanete obětí, klesá?

Evropa má za sebou další víkend, kdy v médiích dominovalo téma terorismu. Ve světle pátečního atentátu ve Stockholmu, nálezu výbušniny v Oslu a dozvuků nedávného útoku v Londýně se může zdát, že situace je den ode dne horší. Byl to ale také víkend, kdy separatistická organizace ETA ohlásila, že se definitivně vzdává zbraní, čímž připomněla, že minulost nebyla o nic míň násilná. Při pohledu na statistiku dokonce vychází najevo, že obětí teroru bývalo průměrně víc a současná situace je příznivější. Na druhou stranu, když už se útok stane, bývá zpravidla krvavější než v minulosti.   

 

Teroristické útoky, které se v západní Evropě odehrávaly v minulosti a které probíhají dnes, se od sebe liší. Rozdílnosti nepanují pouze ve způsobu vedení útoku, ale i v počtech obětí, které při nich přijdou o život. 

Západní Evropa pamatuje od konce druhé světové války mnoho teroristických útoků, jejichž pachatelé, a stejně tak jejich motivy, se často různily. Radikální islám neměl takovou roli, naopak násilnosti páchaly víc než dnes extremistické nacionální a separatistické organizace v Evropě.

Jak upozorňuje server BBC, teroristické útoky na území západoevropských států se dnes stávají čím dál krvavějšími. Mezi tři nejhorší útoky posledních let, které mají na svědomí teroristé, patří tyto:

Bombové útoky na madridské vlaky v roce 2004, při kterých zemřelo 191 lidí a více než 2000 bylo zraněno. Útočníci použili tři časované bomby, které ukryly ve sportovních taškách. Posléze je zanechali v různých vlacích, které spojují předměstí Madridu s centrem města.

Při šesti teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 zahynulo 129 lidí. Jeden člověk zemřel později v nemocnici, přes 350 bylo zraněno a o život přišlo i sedm atentátníků. Teroristé stříleli z útočných pušek v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže. K útoku se přihlásil Islámský stát.

Při večerním útoku ve francouzském městě Nice v červenci 2016 najelo do davu lidí, kteří oslavovali státní svátek, nákladní auto. Při útoku zahynulo 84 lidí. Útočníkem byl 31letý Francouz tuniského původu, policie jej zastřelila.

Aby byl výčet nejstrašnějších teroristických útoků kompletní, je nutné zařadit i výbuch na palubě Boeingu 747 v roce 1988 nad skotským Lockerbie. Při útoků teroristů zahynulo 270 lidí, kteří se tou dobou nacházeli na palubě letadla. K atentátu se v roce 2003 přiznala Libye.

Zatímco přibližně do roku 2000 charakterizoval činnost teroristů vyšší počet míň ničivých útoků, od začátku tisíciletí je to spíše naopak. Útoků ubylo, ale mohou být dramaticky ničivější.

Oběti teroristických útoků v západní Evropě.Oběti teroristických útoků v západní Evropě.autor: BBC

Uvádí se, že separatistická organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA), která v sobotu předala francouzské policii seznam úkrytů zbraní a výbušnin na jihozápadě Francie, zabila během posledních 40 let více než 800 lidí při 3300 útocích. V průměru se jedná o jednoho mrtvého na každý čtvrtý útok.

Jak dále připomíná BBC, i přesto, že počet teroristických činů, při nichž umírá vysoký počet lidí, stoupá, průměrný počet mrtvých zabitích při útocích každý rok dramaticky klesá. V sedmdesátých a osmdesátých letech tento údaj dosahoval 150 osob, od roku 1990 klesl na 50 lidí za rok. Výjimku představovaly léta 2015 a 2016, v nichž se odehrály masové útoky v Paříži a Bruselu.

Jaká je šance, že Evropan zemře při teroristickém útoku? Podle BBC rozhodně nižší než v minulosti. Například v Severním Irsku, kde probíhal ozbrojený boji proti britským silám, byla šance, že běžní občané zemřou při útoku IRA 1:25 000. V roce 2015 ve Francii to ale bylo „pouze“ 1:400 000.

Podobné je to i ve Spojených státech. V roce 2001, kdy došlo k teroristickému útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku, byla pravděpodobnost, že lidé zemřou rukou teroristů 1:100 000.

Jak ale podotýká server BBC, čísla jsou jen čísla a nevypovídají nic o příběhu, který se za nimi schovává. Mezi způsoby, jak teroristé vedli útoky v minulosti a jak je provádějí dnes, rozdíly přece jen existují. Zatímco dnes útočí především džihádisté, v sedmdesátých letech za teroristickými činy stála hlavně ideologie – zejména radikální forma marxismu. Tehdejší teroristé si za cíl nejčastěji brali prominentní politiky nebo vysoce postavené osoby ve vedení států. Příkladem může být již zmiňovaná ETA ve Španělsku, Frakce Rudé armády v západním Německu či Rudé brigády v Itálii.

Dnes je cílem teroristů z islamistickým pozadím především primitivní šíření strachu. V takovém případě jsou všechna čísla a statistiky málo platné. Prostý strach a nejistota, kdy přijde další úder totiž můžou být stejně paralyzující.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek