Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tikající bomba v Německu: Hackeři mají už dva roky v rukou citlivá data politiků

Tikající bomba v Německu: Hackeři mají už dva roky v rukou citlivá data politiků

Po amerických prezidentských volbách se po celém světě mluvilo o pravděpodobném zapojení ruských hackerů do ovlivnění tamějších výsledků. Ovlivňování se teď bojí i Němci v souvislosti s plánovanými podzimními volbami do parlamentu. Ve hře jsou proruští hackeři i redakce deníku NewsFront.

S blížícím se termínem podzimních voleb obchází Spolkovou republiku strach z ovlivnění jejich výsledků třetí stranou. Deník Zeit v rozsáhlém materiálu přesně popisuje rizika, kterým je země vystavena. Vládní počítače jsou sice v současnosti pečlivě zabezpečené, před dvěma lety se ale hackerům podařilo uskutečnit útok, při němž se jim dostaly do rukou citlivé dokumenty čtrnácti čelních politiků z Bundestagu.

Celkem se jedná o 16 gigabytů dat, která se zatím nedostala na veřejnost. V Německu se tak obávají, že by mohly být materiály zneužité v nadcházející volební kampani, kdy by se mohly objevit na serveru WikiLeaks nebo podobném portálu. Za danými útoky na členy Bundestagu z roku 2015 stojí stejná hackerská skupina, které se podařilo dostat do počítačů amerických demokratů. Tehdy hackeři z Fancy Bear využili k uveřejnění ukradených dat právě WikiLeaks.

V posledních dvou letech od útoku zabezpečení německých vládních počítačů značně posílilo, současně se ale vyvíjí i technika, kterou využívají útočníci. V případě napadení výpočetní techniky tak nikdy není jisté, jak moc jsou počítače bezpečné, dokud je neprověří útok samotný. V roce 2013 popsal změny v současném boji mocností v eseji pro ruský týdeník Vojensko-průmyslový kurýr náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. „Války už se nevyhlašují, a pokud nějaká propukne, probíhá podle zcela netypických vzorců,“ napsal Rus.

Ve svém článku současně upozornil na důležitost komunikace coby nevojenské zbraně v novodobých válkách. Sílu informací pak v některých případech staví dokonce nad sílu zbraní jako takových. S tím souhlasí i šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy. „Co dělá hackerské útoky pro cizí mocnosti tak sexy, je, že po nich nelze najít nic jako zbraň, které by se ještě kouřilo z hlavně. Je snadné vytvářet falešné stopy a stále znovu operovat pod cizí vlajkou,“ prohlásil Hang-Georg Maaßen, který ale současně dodává, že stop vedoucích do Ruska je zrovna dost.

Spolková republika se ovšem neobává jen hackerů, podezřelé jsou rovněž aktivity redakce NewsFront se sídlem na Krymu. Její členové se otevřeně nazývají „bojovníky v informační válce“ a titulky jejich zpráv v německé mutaci webu nevyznívají právě pozitivně pro stávající administrativu kancléřky Angely Merkelové. Redaktoři deníku Zeit, kteří na rozsáhlé reportáži pracovali, za tím vidí další snahu, jak ovlivnit veřejné mínění v Německu proti současné vládě před podzimem.

NewsFront často publikuje obsah převzatý ze serverů RT (Russia Today) nebo Sputnik, o kterých je známé, že jsou financovány přímo ze strany ruské vlády. Stejně tak větší weby naopak přebírají zprávy z NewsFront. Odkud bere krymská redakce peníze na svůj provoz, nechce prozradit. Bývalý spolupracovník tamějších „bojovníků v informační válce“ pro Zeit řekl, že se z velké části jedná o sponzoring ze strany ruských tajných služeb, šéfredaktor Konstantin Knyrik takové nařčení odmítá.

Falešné zprávy šířené prostřednictvím NewsFrontu mají v Německu podle Knyrika denně 20 tisíc čtenářů, v čísle nejsou ovšem zahrnuti ti, kteří sledují web prostřednictvím jeho příspěvků na sociálních sítích. Kanál na YouTube pravidelně dosahuje hranice šesti set tisíc zhlédnutí.

Alternativní fakta cílí na prosté lidské obavy, hojně se tak vyskytují informace o sexuálních útocích páchaných migranty, případně o potyčkách vedených s tichým souhlasem Angely Merkelové. Německá armáda se musela vypořádat s nařčením, že její vojáci znásilnili v Litvě nezletilou, NATO pak mělo údajně rozmístit 3.600 tanků při hranicích s Ruskou federací. Stejný zdroj mluvil o silvestrovské noci, kdy na tisíc běženců podpálilo kostel v Dortmundu nebo o sedmi stech tisících Němců, kteří opustili zemi kvůli obavám z politiky Angely Merkelové.

Všechny zprávy mají stejného společného jmenovatele – nezakládají se na pravdě. Nezůstalo ale jen u voleb v Německu, falešné zprávy se dotkly i francouzského prezidentského kandidáta Emanuela Macrona. Server Sputnik vydal zkraje února článek, ve kterém poukazuje s odvoláním na člena francouzského parlamentu, že je Macron ve skutečnosti gay a sňatek se svou ženou uzavřel jen na oko.

Zpráva se v průběhu následujících dní rychle rozšířila prostřednictvím sociálních sítí, příspěvků bloggerů i zmínek v dalších médiích. Prezidentský kandidát nakonec zmínkami o svém údajném dvojím životě poškozen nebyl, alespoň jak ukazují předvolební průzkumy, v nichž mu podporovatelé přibývají. Němci z jeho případu čerpají naději, že ani štvavá kampaň nemusí vždy nutně znamenat vítězství té strany, která ji rozpoutala.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek