Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

"Tohle je v 21. století nepřípustné," říká o blokování referenda Katalánec žijící v Česku

Říká o sobě, že je o trochu víc Katalánec, než je Španěl. Katalánština je jeho rodný jazyk, ve kterém se mu nejlépe komunikuje, a tamní kulturu považuje za vlastní. Sedmadvacetiletý Jordi Climent Campins ale zároveň přiznává, že vliv na jeho život měl i Madrid a o španělskou kulturu by nikdy nechtěl přijít. Teď už žije téměř čtyři roky v Praze, kde pracuje jako ekonom. Jak vnímá referendum o nezávislosti? A jak to vidí naopak Španěl, který se narodil mimo Katalánsko?

“Je tu velké očekávání, nervozita, nikdo neví, co se děje a co se bude dít,” říká krátce před začátkem hlasování Campins. Do Barcelony se z Česka vrátil před pár dny právě kvůli hlasování. Trvá na tom, že Katalánci mají nárok na mírumilovné referendum. On sám mezi ty nejzarytější stoupence odtržení od Španělska nepatří, vadí mu ale tvrdý postup Madridu a policie, která volební místnosti nekompromisně blokuje.

“Ještě si nejsem jistý, jestli budu hlasovat pro nezávislost, nebo tam hodím jen prázdný lístek. Přijel jsem hlavně podpořit místní,” vysvětluje Campins, který se v Barceloně narodil.

Rozhodující pro něj je, jestli by v případě oddělení mohlo Katalánsko zůstat v Evropské unii, bojí se, že pokud ne, přišla by země o řadu výhod. Bruselu nicméně vyčítá, že se v posledních týdnech nepokusil zajistit dialog mezi španělskou a katalánskou vládou. “Kdyby to bylo klasické demokratické referendum, fungovaly by tu obě strany stejně a snažily by se přesvědčit Katalánce buď o odtržení, nebo o setrvání. To, co se děje, mi připadá v 21. století naprosto nepřípustné,” zdůrazňuje Campins. “Pokud se snažíme politický problém vyřešit policií a soudy, tak to znamená, že politici nedělají dobře svou práci, a potřebujeme rozsáhlou změnu.”

To, že by Katalánci okupováním místností, dělali něco špatně, si nepřipouští. Jinak to vidí Diego Tena, který už také léta žije v Praze. “Obcházejí většinu zákonů, organizují šílené referendum, kde si sami určují podmínky,” říká Tena, který původně pochází z okolí přímořského města Alicante. Proti samotné ideji referenda nic nemá, i když by si odtržení Katalánska nepřál. Stejně jako Campins upozorňuje, že ohledně referenda nebyla všeobecná diskuse. “Bylo to jiné než brexit, byla tu nulová debata nebo analýza, ve které by Katalánci zvážili důsledky: kdo bude platit jejich mzdy, katalánskou armádu, co budou dělat mimo EU?”

Referendum Tena považuje za naivní plán, který místní příliš nepromysleli. Kritizuje ale i postup, jaký zvolila španělská vláda. K té je velmi kritický, považuje ji za jednu z nejhorších v historii. Tvrdý souboj s Katalánci se Madridu podle něj hodí. Ostatní Španělé, kteří si odtržení oblasti nepřejí, přejdou prý navzdory korupčním skandálům znovu na její stranu.

Ať už referendum dopadne jakkoliv, Campins ani Tena se domů trvale vracet zatím neplánují. Španělsko se stále nevzpamatovalo z ekonomické krize, hlavně mladí lidé mají problém sehnat práci. “Zpátky bych se přestěhoval až ve chvíli, kdy mi má země nabídne podobné příležitosti, jako mám v zahraničí, momentálně v Česku. A navíc nechci žít v zemi, která mi nedovolí hlasovat, když chci,” říká Campins. “Ať už to dopadne jakkoliv, napětí mezi Španělskem a Katalánskem nám nepomůže, vrátí nás to o krok zpátky, zatímco zbytek světa půjde dopředu,” doplňuje Tena. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek