Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Třaskavá schůzka Trumpa s prezidentem Číny: 3 témata, která ovlivní vzájemné vztahy velmocí

Nikoli v Bílém domě, ale ve své soukromé floridské rezidenci se americký prezident Donald Trump setkává s čínským protějškem. Se Si Ťin-pchingem by měl jednat mimo jiné o situaci v Severní Koreji nebo vzájemných obchodech. Zdánlivě uklidňující se vztahy mezi oběma zeměmi tak může summit znovu rozjitřit.

„Nemůžeme dovolit Číně dál znásilňovat naši zemi. To je to, co dělá,“ bouřil lidi Donald Trump ještě jako kandidát na amerického prezidenta.

Když loni v květnu během předvolební kampaně ta slova pronášel, málokdo tušil, že realitní magnát bude mít za necelý rok příležitost proměnit je v činy. Ekonomika bude jedním ze zásadních témat první schůzky prezidenta Trumpa se jeho čínským protějškem.

Peníze na prvním místě

„Čínští lídři umí rozeznat, že rétorika během kampaně může být něco jiného než praxe,“ domnívá se Jan Hornát z Ústavu mezinárodních vztahů, podle nějž se Donald Trump dostal svými výroky do svízelné situace.

„Postavil se do role člověka, který vyjedná s Čínou lepší obchodní podmínky. Žádná obchodní dohoda mezi USA a Čínou ale neexistuje. Obchod je regulován podle pravidel Světové obchodní organizace WTO. Tudíž Donald Trump říká, že chce změnit i regule pro mezinárodní obchod,“ komentuje Hornát.

Aby si pozici ulehčil, bude Trump Si Ťin-pchinga hostit místo Bílého domu ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago. Na efekt méně formálního prostředí vsadil i přes počáteční nevoli čínské strany. Čínský prezident by se raději viděl ve Washingtonu.

„Žádná obchodní dohoda mezi USA a Čínou ale neexistuje. Obchod je regulován podle pravidel Světové obchodní organizace WTO. Tudíž Donald Trump říká, že chce změnit i regule pro mezinárodní obchod.“
Jan Hornát, Ústav mezinárodních vztahů

Výběr místa však zřejmě nebude mít na setkání negativní vliv. „Nedával bych tomu zas tak velký význam,“ souhlasí Hornát a dodává, že Palm Beach mohl Trump zvolit i kvůli snazšímu ubytování hostů během dvoudenního summitu.

Pohodlný nocleh je jedna věc, zásadní záležitosti však proběhnou v době, kdy oba státníci budou bdít. Trump i Si Ťin-ping se budou snažit ze schůzky odejít se vztyčenou hlavou. Oba jsou v pozici, kdy si nemohou dovolit velkou porážku.

Trump by přílišnými ústupky mohl přijít o voliče, kterým sliboval nekompromisní politiku a uvalení tvrdých cel na čínský dovoz. Si Ťin-pinga zase na podzim čeká sjezd komunistické strany, na němž se bude volit její nové vedení. Současnému nejvyššímu straníkovi by mohlo uškodit, pokud by se nechal zatlačit do kouta a dopustil změnu pro Čínu výhodného současného nastavení.

„Je otázka, co bude v závěrečném prohlášení. Už delší dobu se mluví o bilaterální investiční dohodě, která by byla první obchodní dohodou mezi oběma státy. Pokud tam bude zmíněná, mohla by uklidnit oba tábory, neboť by dala kurz budoucím jednáním,“ tvrdí Hornát.

Severokorejská neznámá

Ekonomické změny jsou příčinou napětí samy o sobě, mohou se ale také stát prostředkem ve vyjednávání ohledně situace v KLDR. „Pokud Čína nehodlá řešit Severní Koreu, pak my ano. To vám říkám,“ prohlásil Trump v nedávném rozhovoru pro list The Financial Times.

Severní Korea včera znovu otestovala balistickou střelu. Reklama na prodej lithia, za kterou měla stát ambasáda KLDR v Číně, zase zavdala pochybnostem ohledně skutečné síly totalitní diktatury. Mohla by být blízko k získání vodíkové bomby, která je mnohem silnější než běžné atomové zbraně.

Není ale zcela zřejmé, co by Trump chtěl vůči Severní Koreji podniknout. Expert na mezinárodní vztahy Hornát nepředpokládá, že by Američané chtěli podniknout vojenskou intervenci do země. Spíše sází na vyjednávání s režimem diktátora Kim Čong-una. To však v minulosti selhalo.

„Nedokážu si představit, co USA po Číně budou chtít. Čína už vůči KLDR zavedla nějaké sankce, které úplně nefungují.“
Jan Hornát, Ústav mezinárodních vztahů

Ačkoli americký prezident chce s tím čínským o KLDR mluvit, Čína nepřekypuje ochotou severokorejský režim potopit.

„Čína se bojí úpadku severokorejského režimu ze dvou důvodů. Prvním je možná vlna ekonomických migrantů, kteří by se po otevření hranic masivně přesouvali do Číny. Dále se Čína bojí přelití americké sféry vlivu z Jižní Koreje do Severní,“ vysvětluje Hornát.

Právě tady by mohla hrát roli ekonomika. Čína touží zachovat současný běh věcí, který jí plně vyhovuje.

„Můžeme si představit, že Donald Trump pohrozí uvalením plošného cla nebo daně na čínské produkty dovážené do USA. V ten moment bude Čína na ústupu a bude muset říct, že když Trump clo neuvalí, ustoupí v Jihočínském moři nebo v otázce Severní Koreji. Ale já si moc nedokážu představit, co USA po Číně budou chtít. Čína už vůči KLDR zavedla nějaké sankce, které úplně nefungují,“ říká Hornát.

Jedna Číná zůstává

Naráží tak i na třetí ožehavé téma. Situaci v Jihočínském moři, kde Peking staví vojenské základny. Ty považuje za hrozbu především Tchaj-wan. Navzdory počátečním pochybnostem ohledně Trumpovy ochoty dodržovat politiku jedné Číny, která se právě Tchaj-wanu bezprostředně týká, se však v tomto ohledu výrazný konflikt nečeká.

Hlava Spojených států totiž po nástupu do funkce ujistila čínskou vládu, že bude pokračovat v dosud nastaveném politice. Na poslední tiskové konferenci před setkáním státníků to Bílý dům znovu potvrdil.

„Nebudu překvapený, když se téma v konverzaci prezidentů objeví, ale nepředpokládám žádnou výraznou odchylku od současné situace. Spojené státy budou létat a plavit se tam, kam nám to mezinárodní právo dovolí,“ citoval list Business Insider nejmenovaného úředníka americké administrativy.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek