Evropanům, kteří se v Iráku přidali k bojovníkům takzvaného Islámského státu, hrozí trest smrti. Tamní úřady postupně prověřují všechny muže, kteří teď opouští město Mosul. O jejich dalším životě rozhodnou nově ustavené soudy.
Identitu každého muže, který by byl fyzicky schopný bojovat, úřady porovnávají s databází podezřelých. Na seznamu je na 40 tisíc jmen, 80 % z nich kvůli podezření z terorismu. Mnohá z nich jsou ale podle odborníků falešná, vyšetřovatelé tak spoléhají také na svědectví místních obyvatel.
Ti, které si úřady rozhodnou dále prověřovat, končí v provizorních věznicích v okolí Mosulu. O jejich dalším osudu rozhoduje bezprecedentně speciálně zřízený soud. Od konce září jim prošlo na 150 lidí.
„Jsou to lidé od 16 do 60 let,“ řekl britským novinářům pod pseudonymem Abu Iman soudce, který denně slyší na osm takových případů. „Některé jsou snadné, jiné jsou výrazně složitější.“
Kdo je kdo?
„Musíme rozlišovat mezi stoupenci a bojovníky,“ říká ve své pracovně, ve které zatím stále nefunguje elektřina. „Vyslýchal jsem například mladého muže, který pro bojovníky pracoval jako kuchař, protože byl chudá a potřeboval uživit rodinu.“ Další se k islamistům přidal jen na pár dnů, protože mu později slibovali následnou svobodu.
„Žádný z nich přede mnou nestál s hrdostí, nehlásili se k Islámskému státu. Nemůžu pro ně ale mít příliš velké pochopení, jinak bych je nechal jít.“
Pokud existují alespoň dva svědci, kteří potvrdí, že muži bojovali po boku džihádistů, míří jejich případy k vyšším soudům, které rozhodují o jejich trestu. Ti, kdo materiálně pomáhali Islámského státu, mohou dostat až 15 let vězení. Usvědčení bojovníci pak trest smrti.
Soud zatím slyšel jen případy Iráčanů. S tím jak postupuje ofenzíva, se to ale brzy změní. Uvnitř Mosulu se podle odhadů skrývají tisíce zahraničních bojovníků, včetně těch evropských. Soudce Abu Iman říká, že se jim dostane stejného zacházení jako místním. Trest smrti by tak mohl potkat i zhruba stovku Britů.
Hon na čarodějnice
Postup iráckých úřadů ale kritizují některé lidskoprávní organizace. „Až příliš spoléhají na svědectví místních,“ říká Donatella Roverová z Amnesty International.
„Je to příležitost pro ty, kdo se chtějí pomstít. Úřady si dostatečně neuvědomují potřebu jasných důkazů.“
Zaměstnanci nového soudu ale říkají, že bojují s časem. „Co můžeme dělat? Je to nemožná situace,“ řekl voják Ali.
