Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump není jediný. Podívejte se na nejslavnější protimigrační bariéry novodobé historie

Trump není jediný. Podívejte se na nejslavnější protimigrační bariéry novodobé historie

Od počátku volební kampaně Donald Trump slibuje, že na hranicích s Mexikem postaví zeď, která zabrání imigrantům nelegálně překračovat hranice Spojených států. Už dnes by měl vydáním exekutivního příkazu udělat první krok od slov k činům. „Je v plánu velký den pro národní bezpečnost. Kromě mnoha jiných věcí postavíme zeď!“ napsal včera na twitteru. Výstavba zdi rozděluje Američany na dva tábory – jedni mu za jeho plán tleskají, druzí jsou striktně proti. Ať už je stavění zdi jakkoliv kontroverzní, není to v historii nic nového. Jako ochranu si postavili Hadriánův val už starověcí Římané, zeď chránila Babylón a nelze opomenout ani Velkou čínskou zeď, která chránila Čínu před mongolskými nájezdy. Které zdi bychom měli mít na paměti?

Zeď na hranici s Mexikem

Už v roce 2006 dal zelenou k výstavbě protiimigrační zdi na hranici s Mexikem prezident George Bush. Kromě omezení nelegální imigrace měla bariéra bránit pašování drog na území Spojených států. Spíš než o souvislou nepropustnou hranici jde o sérii několika betonových zdí a plotů, které nejsou elektrifikované. Opevnění však na mnoha místech doplňují infračervené senzory, kamery či detektory pohybu.

Field of Vision - Best of Luck with the Wall from Field Of Vision on Vimeo.

Právě tento „děravý“ plot chce 45. prezident Spojených států dovést k dokonalosti a prohlašuje, že náklady na výstavbu zdi zaplatí sami Mexičané. Proti tomu se Mexiko pochopitelně brání. Naposledy v polovině ledna mexický prezident Enrique Peňa Nieto Trumpovi vzkázal, že za plot nezaplatí.

Pevnost kolem Izraele

Mezi zeměmi, které kolem sebe staví nedobytné zdi, vyčnívá především židovský stát Izrael obklopený muslimskými zeměmi. Mezi nejznámější patří zeď na Západním břehu Jordánu, která se začala stavět v roce 2002 jako ochrana před průnikem Palestinců na izraelské území. Nejedná se však o zeď v pravém slova smyslu, ale spíš o plot s elektrickými čidly obehnaný hlubokým příkopem. Osm metrů vysoká betonová zeď s palebnými věžemi tvoří pouze část celého opevnění.

Kromě zdi na Západním břehu Jordánů má Izrael vystavěné bariéry také na hranicích s Pásmem Gazy, Egyptem, Libanonem a Sýrií. Všechny zdi spojuje jedno – „ochrana před terorismem“. Egyptský a jordánský plot má zároveň bránit Izrael před nelegální migrací.

Berlínská zeď

Zatímco drtivá většina zdí má bránit přílivu cizinců, Berlínská zeď měla funkci zcela opačnou – komunistické východní Německo tak chtělo zabránit útěku vlastních občanů za svobodou a lepším živobytím. Opevnění mezi Německou demokratickou republikou (NDR) a Spolkovou republikou Německo (SRN) se začalo stavět v roce 1961. Vznikl tak základ pro vybudování pověstné „železné opony“, která dělila země Východní bloku od zbytku Evropy.

Zeď tvořilo několik částí. Nejznámější z nich vznikla pár metrů od hranic Západního Berlína a byla postavená z betonových, téměř čtyři metrů vysokých panelů. Opevnění se pokusily překonat desítky tisíc lidí, než v listopadu roku 1989 padlo. Symbol rozdělení světa na komunistický Východ a svobodný Západ se následně stal místem oslav demokracie.

Režim se zhroutil. Lidé přelézají zeď na ZápadRežim se zhroutil. Lidé přelézají zeď na Západautor: abl

Španělské enklávy Ceuta a Melila

Ceuta a Melila jsou dvě španělské enklávy na africkém kontinentu sousedící s Marokem, které je ale považuje za vlastní území. Ceuta a Melila jsou jediná území v Africe pod nadvládou evropské země, a jsou proto silným lákadlem pro pašeráky lidí a nelegální migranty, kteří sní o životě v Evropě. V cestě jim však brání dva paralelní ploty s ostnatými dráty, které jsou od sebe vzdálené šest metrů a šest metrů jsou také vysoké.

Protimigrační ploty na evropských hranicích

Přes prvotní silnou kritiku si zdi na hranicích začaly v důsledku migrační krize stavět také evropské státy. Velké pozdvižení vyvolal plot, který na hranicích se Srbskem v létě roku 2015 vybudovalo Maďarsko. 175 kilometrů dlouhý a až čtyři metry vysoký železný plot přišel maďarskou státní kasu na 6,5 miliard forintů (cca 570 milionů korun). Maďarsko ale nezůstalo jen u Srbska a plot postavilo také na části hranic s Chorvatskem.

Maďarským příkladem se nechalo inspirovat také Rakousko, které nejprve postavilo bariéru na hranici se Slovinskem. Na jaře loňského roku pak vyvolalo emoce plánem postavit plot v oblasti strategického Brennerského průsmyku na hranici s Itálií.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek