Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump v koutě: Tvrdší sankce vůči Rusku zřejmě bude muset schválit, ohrozí tím ale i Evropu

Trump v koutě: Tvrdší sankce vůči Rusku zřejmě bude muset schválit, ohrozí tím ale i Evropu

Snaha Spojených států potrestat Rusko za ovlivňování loňských prezidentských voleb může snadno přerůst v konflikt USA s Evropskou unií. Té se nelíbí připravované americké sankce. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že unie zvažuje odvetná opatření, pokud sankce začnou platit. To je vcelku pravděpodobné. Senát je již schválil a proti zřejmě nebude ani prezident Donald Trump.

Trump ještě jako kandidát několikrát vyjádřil nesouhlas se současnými sankcemi, které USA na Rusko uvalily kvůli anexi Krymu a válce na východě Ukrajiny. Skandál s vměšováním do voleb opakovaně zlehčoval označením za hon na čarodějnice. Podle listu The New York Times ale nebude bránit dalším opatřením, která vůči Rusům připravuje Kongres.

„Nic jiného mu nezbývá. Stále nad ním visí stín možné tajné dohody mezi jeho kampaní a Ruskem. Pokud by zákon vetoval, domněnku by v očích odpůrců jen potvrdil,“ domnívá se v rozhovoru s INFO.CZ Jan Hornát z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd UK.

Kvůli možnému napojení na Rusy budou dnes před senátním výborem vypovídal Trumpův zeť a poradce Jared Kushner, prezidentův syn Donald Trump junior a promluví i někdejší šéf kampaně Paul Manafort. Ředitel CIA Mike Pompeo je přesvědčený, že Rusko volby ovlivnilo. Stejně se vyjádřil i ředitel národního zpravodajství Dan Coats.

Omezení i pro Trumpa

I proto chce Kongres Moskvu potrestat. Na balíčku, který kromě Ruska postihuje sankcemi také Írán a Severní Koreu, se shodli republikáni i demokraté. V červnu hladce prošel Senátem, Sněmovna reprezentantů by ho měla odsouhlasit do konce měsíce.

„Vladimir Putin ví, že tohle je iniciativa Kongresu a jaký je kontext americké vnitřní politiky."
Jan Hornát, Katedra severoamerických studií FSV UK

Návrh počítá s rozšířením počtu sankcionovaných firem. Těm americkým například zakazuje obchodovat se společnostmi, v nichž Rusové vlastní více než 33procentní podíl. To by mohlo vést k nižší ochotě amerických bank půjčovat ruským podnikům peníze.

Co navrhuje Kongres?
Američtí zákonodárci chtějí potrestat Rusko za ovlivňování loňských prezidentských voleb. Navrhují schválit další balíček sankcí. Ten obsahuje rozšíření počtu sankcionovaných firem. Americkým firmám například zakazuje obchodovat se společnostmi, v nichž Rusové vlastní více než 33procentní podíl. Návrh zároveň omezuje pravomoci prezidenta. Nově by mu musel zrušení či zmírnění sankcí odsouhlasit Kongres.
Zákon navíc sebere Trumpovi pravomoc jednostranně rozhodovat o změně sankčního režimu. Nově bude muset případné omezení nebo zrušení sankcí odsouhlasit Kongres.

Kritici upozorňují, že obě země by měly spíše spolupracovat na řešení konfliktů v Sýrii a na Ukrajině, než se vzájemně trestat. „Vladimir Putin ví, že tohle je iniciativa Kongresu a jaký je kontext americké vnitřní politiky. V tom je prostor pro další spolupráci,“ neobává se dopadů Hornát.

Potrestá Putin Evropu?

Upozorňuje však, že Putin může místo USA obrátit pozornost k Evropě a omezit její energentickou bezpečnost. Evropskou unii použije jako prostředek k nátlaku na Spojené státy. Evropská komise už nyní dává najevo, že se jí úvahy o nových sankcích nelíbí. Bojí se právě o energetický segment.

„Vývoj sledujeme s určitým znepokojením především s ohledem na energetickou nezávislost EU a naše zájmy v oblasti energetické bezpečnosti,“ prohlásil mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas.

Brusel nyní po Washingtonu žádá záruky, že sankce nedopadnou na evropské firmy. V ohrožení jsou například některé důležité projekty, na nichž Evropa s Ruskem spolupracují. V ohrožení je třeba stavba plynovodu Nord Stream 2, který má vést plyn z Ruska do Německa, nebo projekty v oblasti Kaspického moře.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl, že unie může sáhnout k odvetným opatřením, která budou v souladu s pravidly Světové obchodní organizace.

„Sankce jsou spící transatlantický spor.“
Kryštof Kruliš, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky

„Sankce jsou spící transatlantický spor. EU se proti této extrateritorialitě (nařízení postihující i společnosti, které nemají sídlo na území dané země, pozn. redakce) už desítky let ohrazuje a má ve svém právním řádu nařízení, které evropským společnostem zakazuje, aby se americkým sankcím podrobovaly. Latentní konflikt ale vždy může přerůst v otevřenější střet – ať už v politickou přestřelku, nebo k protiopatřením. Pak se přistupuje k vzájemným jednáním, která vedou k deeskalaci,“ naznačuje pro INFO.CZ případné další kroky analytik Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky.

Další rána pro pošramocené vztahy

Případný spor by byl další ranou už pro tak vyhrocené vztahy mezi EU a USA. V poslední době eskalovaly hlavně hádky o dovoz oceli na americké území. Juncker v reakci na americké snahy o jeho redukci pohrozil například omezením dovozu bourbonu a jiných zemědělských produktů do Evropy.

Vztah Trumpa s Evropou tak udržují nad bodem mrazu některá spojenectví s jednotlivými členskými státy. Jako příklad lze uvést třeba Polsko, s jehož představiteli si americký prezident rozuměl během nedávné návštěvy Varšavy. V případě debaty o sankcích by však podobné vazby zřejmě nehrály zásadní roli.

„Pokud by se přijímala nová opatření, je jejich schválení v obchodní oblasti výlučně v kompetenci orgánů Evropské unie. Členské státy by mohly mít politické výhrady a prohlášení, ale pravomoc má zejména Evropská komise a Rada EU,“ vysvětluje Kruliš.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek