Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trumpův „zákaz imigrantů“ není první. Kdy USA zavřely hranice? Podívejte se na video INFO.CZ

720p480p360p240p

Donald Trump není první, kdo zakázal vybraným skupinám vstup na území Spojených států. Nařízení podobná současnému „protimuslimskému“ se v americké historii vyskytla už šestkrát.

Zákaz Číňanů

Prvním a zároveň nejdéle trvajícím zákonem omezujícím imigraci byl tzv. Zákaz vstupu Číňanům. V roce 1882 ho podepsal prezident Chester A. Arthur. Do USA podle něj nesměli po dobu deseti let přicestovat nekvalifikovaní ani kvalifikovaní čínští dělníci. Číňané také nesměli vlastnit nemovitosti a podnikat.

Zákon přišel jako reakce na vysokou nezaměstnanost. Jakkoliv Číňané pracovali především v těžebním průmyslu a rozhodně nebyli jedinou skupinou cizinců pracujících v Americe, stali se do jisté míry obětním beránkem tehdejších ekonomických a sociálních problémů v zemi. „Chinese Exclusion Act“ omezil i Číňany, kteří už v Americe žili. Nesměli žádat o občanství, a když chtěli z USA vycestovat, museli si opatřit zvláštní dokumenty, které jim umožňovaly návrat. „Zákaz Číňanů“ se nakonec prodlužoval až do poloviny druhé světové války, kdy se Čína stala americkým válečným spojencem. První legální čínští imigranti, tak vstoupili na americkou půdu až po vydání Magnusonova zákona v roce 1943. V některých amerických státech, ale Číňané nesměli vlastnit nemovitosti až do roku 1965.

Zákaz anarchistů

Anarchist Exclusion Act podepsal v roce 1903 prezident Theodore Roosevelt. Na území Spojených států zakazoval vstup všem, kteří mohli být považováni za politické extremisty. Roosevelt zákonem částečně reagoval na vraždu svého předchůdce Williama McKinleyho, kterého v roce 1901 zastřelil syn polských přistěhovalců. Poprvé v americké historii tak do země nesměli přistěhovalci kvůli politickému přesvědčení. Nový imigrační zákon vztáhnul zákaz vstupu do USA ještě na žebráky, epileptiky a obchodníky s prostitucí.

Židé za druhé světové války

Zpětně nejkontroverznější rozhodnutí v rámci imigračních zákazů učinil Rooseveltův jmenovec o 36 let později. Se stahujícími se válečnými mračny nad Evropou omezila americká administrativa počty víz pro německé Židy na 26 000 ročně. Podle odhadů historiků i tuto kvótu Spojené státy plnily po dobu války jen z 25 %. Prezident Franklin D. Roosevelt rozhodnutí obhajoval národními bezpečnostními zájmy a strachem z nacistických špiónů mezi uprchlíky z Německa. Asi nejznámější se v této souvislosti stala kauza lodi St. Louis. Na její palubu nastoupilo 13. května 1939 v Hamburku 937 cestujících. Kromě jediného všichni Židé. Když chtěla loď v červnu přistát u břehů Miami dostala zamítavou odpověď. Na dva urgentní telegramy nereagoval ani prezident Roosevelt a tak se 4. června 1939 musela St. Louis otočit a vrátit do Evropy. Víc než třetina cestujících pak nepřežila holokaust.

Zákaz komunistů

Další vlna strachu z přistěhovalců přišla se začátkem 50. let 20. století. Tentokrát se zákaz dotknul komunistů. Ti nejen, že nesměli do Ameriky přijet, ale mohli být ze země také deportováni v případě, že se prokázalo jejich členství v komunistické straně. Tzv. Vnitřní bezpečnostní zákon se v roce 1950 pokusil vetovat prezident Harry Truman, Kongres ho ale nakonec schválil. Části zákona zrušil Nejvyšší soud Spojených států až v roce 1993.

Zákaz Íránců

Íránci se na seznamu zakázaných přistěhovalců ocitli s Trumpovým nařízením už podruhé. Poprvé je Amerika odmítala v osmdesátých letech 20. století jako součást sankcí uvalených na Írán. Krize v americko-íránských vztazích přišla po íránské islámské revoluci, kdy 4. listopadu 1979 skupina studentů vnikla na americké velvyslanectví v Teheránu a zajala přes 60 zaměstnanců. Jako rukojmí je režim ajjatoláha Chomejního držel 444 dní.

Zákaz HIV pozitivních

V roce 1987 zakázaly Spojené státy vstup na své území HIV pozitivním a lidem nemocným AIDS. Důvodem byl především strach z šíření smrtelné choroby. V osmdesátých letech byl rozšířený názor, že se AIDS může přenášet fyzickým kontaktem. Nařízení zrušil v roce 2009 prezident Barack Obama.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek