Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Turecko připomíná normalizační Československo, referendum nebylo férové, říká pro INFO.CZ politolog

Turecko připomíná normalizační Československo, referendum nebylo férové, říká pro INFO.CZ politolog

Turecká opozice se snaží zpochybnit výsledky nedělního referenda, ve kterém 51% Turků odhlasovalo změnu ústavy a přechod k prezidentskému systému. Podle Lidové republikánské strany (CHP) provázely sčítání hlasů podvody. Prokurdští Lidoví demokraté (HDP) oznámili, že volební komise započetly až tři miliony neplatných hlasovacích lístků, což by zvrátilo výsledky referenda. O tom, jaká panovala v Turecku před referendem atmosféra a o dalším vývoji v zemi hovořil s INFO.CZ Jakob Wilke, česko-německý politolog, který se právě vrátil z cesty po jihovýchodě Turecka.

Cestoval jste po jihovýchodě Turecka týden před referendem. Jaká tam ohledně této události panovala atmosféra?

Třeba v Diyarbakiru, který je považován za hlavní město tureckého Kurdistánu, byl 1. dubna na návštěvě prezident Erdogan a skoro ve všech ulicích visely jeho obrázky, všude vlály vlaječky, kde bylo napsáno „Evet“, neboli ano. Vládnoucí strana se snažila hodně projevit svou přítomnost.

Politilog Jakob Wilke se právě vrátil z cesty po jihovýchodním TureckuPolitilog Jakob Wilke se právě vrátil z cesty po jihovýchodním Tureckuautor: archiv Jakoba Wilkeho

Právě Diyarbakir byl přitom před posledními volbami jakýmsi centrem odporu proti prezidentu Erdoganovi, hodně lidí tu hlasovalo pro Lidové demokraty (HDP), kteří se razantně stavěli proti změnám ústavy.

V Diyarbakiru je teď přítomnost policie zcela zastrašující. Takže tam vládl před referendem klid. Viděl jsem také mnohem méně vlaječek HDP, než jsem předpokládal. Na dvou, třech místech, ale celkově byla prezentace opozice zcela marginální.

Jak se lidé stavěli k průběhu referenda? Věřili, že bude regulérní? Nebáli se podvodů?

Lidé neradi odpovídali. Otázky politiky jsme řešili pouze s právníky, kteří s naší skupinou cestovali a dobře věděli, o čem můžou mluvit a o čem ne. My jsme z Turecka odletěli 16. dubna, kdy ještě nebylo jasné, jak to bude s podváděním při volbách vypadat. Musím se přiznat, že jsem předpokládal, že přepočítávání hlasů bude férovější.

To znamená, že souhlasíte s opozicí, která už popsala ilegální praktiky ze strany volebních komisí? Že sčítání neproběhlo férově?

Ano. Tam je třeba vidět dvě roviny. Jednou je období před referendem, kdy opoziční strany měly mnohem, mnohem omezenější prostor v médiích, nemohly prezentovat své argumenty proti změně ústavy. Druhá věc je pak, že v Turecku se třeba u voleb mluvilo o neférové předvolební atmosféře, ale sčítání hlasů pak proběhlo celkem regulérně. Tentokrát se na sociálních sítích objevila videa od členů volebních komisí, kde je jasně vidět, jak předsedové komisí dodávají razítka na volební lístky i po ukončení voleb, takže vlastně zpětně legalizovali neplatné volební lístky.

Podle opozice by bez těchto opatření prezident v referendu změn ústavy nedosáhl.

Podle všech ukazatelů nedosáhl. Opozice uvádí, že neplatných lístků je až dva a půl milionu a rozdíl hlasů mezi ano a ne byl asi jeden a půl milionu, takže to by bylo o milion hlasů. O milion „Ne“.

Změny ústavy nezačnou platit hned. Myslíte si, že kdyby se opozici v mezidobí podařilo dokázat, že se v referendu podvádělo, něco to změní? Domnívám se, že podobně jako u výsledků červnových voleb z roku 2014, by prezident nasadil jakékoliv páky, aby nakonec stejně dosáhl svého.  

To, že teď bude opozice zpochybňovat výsledky, má spíš mobilizační efekt pro její příznivce a voliče. Nemyslím si, že to bude mít nějaký smysl, co se týká administrativy. Například volební komora krátce před skončením vlastně legálně povolila to dodatečné razítkování volebních lístků, což značí, že státu je v tuto chvíli v podstatě jedno, jestli to jde podle litery zákona nebo nikoliv.

V případě, že by se opozice práva domáhala spravedlnosti u Evropského soudu pro lidská práva, jak tvrdí, ovlivnilo by to něco?

Překvapilo by mě to.

Vztahy mezi Tureckem a Evropskou Unií se zhoršily, jak kvůli Erdoganově totalitnímu nasměrování Turecka po loňském zmařeném puči, tak po kampani mezi tureckými menšinami v evropských zemích před nedělním referendem. Některá média už začínají hrozit vypuštěním uprchlíků z Turecka. Co si o tom myslíte? Prezident Erdogan sice podobnými řečmi čas od času vyhrožuje, myslíte, že je to ale reálný scénář? 

Nemyslím si. Protože většina uprchlíků si v Turecku už zařídila nějakou místní formu existence nebo jsou drženi v táborech. Je pro ně obtížné dostat se do Evropy. A u těch, kteří by přesto chtěli cestu absolvovat, vstupuje do hry fakt, že Evropská unie si už lépe ošetřila své hranice. Jako páka na Evropskou Unii tohle fungovat prostě nebude. Naopak si myslím, že Brusel evropsko-tureckou dohodu ohledně vracení uprchlíků udržuje uměle při životě. Prezident Erdogan nenaplňuje, na čem se s Bruselem dohodnul, tahá z něj jen peníze.

Jaké budou nejbližší kroky prezidenta Erdogana? Bude se soustředit na ještě větší represe opozice, aby se zbavil jakéhokoliv ohrožení do budoucna, nebo přenese pozornost na dotažení ústavních změn?

Vláda se teď potřebuje připravit na několik týdnů až měsíců nepokojů. Nemyslím tím masové nepokoje, ale zkrátka zhoršenou bezpečnostní situaci. Odpovídá tomu i fakt, že včera večer prodloužila vláda výjimečný stav o další tři měsíce, což už po referendu nebylo v plánu. Chtějí si v rukou zachovat páku na opozici. A zejména na západě Turecka, kde se už protestovalo, budou proti demonstrantům výjimečný stav využívat. Takže teď se bude prezident Erdogan soustředit na zklidnění stavu, a pak se bude věnovat reformám.

Ono je vlastně s podivem, že lidé  ještě mají sílu a chuť protestovat. Vzhledem k tomu, že velká část příslušníků opozice sedí ve vazbě nebo je vyhrožováno jejich rodinným příslušníkům.

V tomto je podle mě Turecko rozdělené na východ a západ. Na západě si myslím, že lidé ještě tu sílu mají. I z důvodu, že v posledních měsících protestovali méně, než na východě, který byl v roce 2015-16 zasažený válkou. Ve srovnání s válečným stavem, se západ zabýval spíš marginálními problémy, takže ve městech jsou lidé schopní ještě protestovat. Není to ani o dosažení nějakých změn, jako spíš projev toho, že chtějí sobě i světu dokázat, že opozice stále existuje. Že stále jsou lidé, kteří stojí za myšlenkou demokratického, pluralistického státu.

Strávil jste v Turecku nějaký čas mezi mladými lidmi na univerzitě. Jaký dopad bude mít změna režimu na vaše vrstevníky?

Nemůžu mluvit za nějaký vzorek studentů, ale obecně si myslím, že víc studentů bude uvažovat o odchodu do zahraničí. Víc než dřív. V minulosti byla otázka studia v zahraničí otázkou prestiže, ale teď mladí lidé přestávají vidět v Turecku budoucnost.

Takže pro liberální složku společnosti bude řešením nastalé situace opustit Turecko?

Ano. Nebo zůstane ten typ lidí, kteří zůstávali za normalizace v Československu. Postupně se budou uzavírat do sebe a žít jakž takž spokojený život. Nebudou řešit politiku a budou dělat jen věci, které nikomu nebudou vadit.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek