Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Turecko rok po neúspěšném puči. Erdogan si upevnil moc, strůjce převratu zůstává skryt

Turecko rok po neúspěšném puči. Erdogan si upevnil moc, strůjce převratu zůstává skryt

Přesně před rokem se část tureckých důstojníků pokusila sesadit prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a převzít moc ve státě. Neúspěšně. Ani po 12 měsících ale není možné spolehlivě říct, kdo puč zorganizoval. Život v Turecku ale změnil. A to nejen pro rodiny více než 240 lidí, kteří během osudné noci přišli o život.

Vojenská letadla nad Ankarou, tanky v jejích ulicích. Hlavní město Turecka prožívalo loni 15. července bouřlivou noc. Pokus svrhnout prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ale skončil úplně opačně, než důstojníci a vojáci zamýšleli.

Ačkoli první minuty dávaly armádě naději, její snaha brzy narazila na špatnou organizaci celé akce. Bod zlomu nastal krátce před jednou hodinou v noci z 15. na 16. července. Velitel první armádní divize generál Ümit Dündar v televizi uvedl, že převrat je dílem malé skupiny vojáků, a nikoliv celé turecké armády.

Vítěz bere vše

Uplynulý rok ukazuje, že je to právě Erdogan, kdo se může cítit jako vítěz. Vůdce převratu zatkli už toho osudného rána. To ale nebyl konec. Podle listu The Guardian od té doby 190 tisíc lidí skončilo ve vězení, případně přišlo o práci.

Erdogan navíc urychlil nástup autoritářského režimu. Jeho změny posvětilo i dubnové referendum, byť vítězství bylo těsné. Přechod k prezidentskému systému chce završit v roce 2019. Ve funkci by mohl být ještě o deset let déle.

„Mám obavy, že země promarnila příležitost své demokratizace a vrací se k autoritářské minulosti neschopna překročit vlastní stín.“
Lucie Tungul, Češka žijící v Istanbulu

„Část společnosti je s vývojem spokojená, další část se obává budoucnosti. Skalních zastánců režimu je kolem 20 procent, 10 až 15 procent lidí je proti Erdoganovým krokům, ale není to pro ně důvod volit opozici. Zbytek se směřováním země nesouhlasí,“ popsala pro INFO.CZ situaci v Turecku Češka žijící v Istanbulu Lucie Tungul.

Následky puče postihly i ji. Ztratila zaměstnání. Školu, ve které pracovala, dekretem zavřeli. Ještě hůře jsou na tom lidé z neziskových organizací. Ti často končí ve vězení. Naposledy vzbudilo celosvětové pobouření zatčení dvou vysokých představitelů Amnesty International. Jen krátce po předsedovi turecké odnože společnosti Taneru Kiliçovi zadržely úřední orgány i její ředitelku Idil Eserovou.

Strach a obavy

„Dá se předpokládat, že Erdogan bude dál upevňovat svoji moc a pokračovat v likvidaci opozice,“ domnívá se Martin Hrabálek z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelova univerzita v Brně, jenž pro INFO.CZ připomíná, že ve vězení je i část kurdské strany PKK, která patří k hlavním Erdoganovým oponentům.

Vzhledem ke všem opatřením a represím v zemi zhoustla atmosféra. Tungul například zmiňuje, že ačkoli změny nejsou tak radikální, jak se může někomu bez znalostí tamních reálií zdát a život Turků se příliš neliší od doby před pučem, stále více je ve společnosti cítit obava z vyjádření vlastního názoru. Minulý týden však do ulic Istanbulu lidé vyšli a proti prezidentovi protestovali.

„Pochod za spravedlnost, který vyvrcholil nedělní demonstrací, byl zvlášť důležitý,“ praví. Výraznější změny ale podle ní v blízké budoucnosti čekat nejde. „Mám obavy, že země promarnila příležitost své demokratizace a vrací se k autoritářské minulosti neschopna překročit vlastní stín,“ tvrdí Tungul.

Dohoda v ohrožení?

Na Erdoganovo počínání kouká se zájmem i Evropská unie. Ta minulý rok s Tureckem uzavřela dohodu, která pomohla zastavit migrační vlnu směřující do Evropy přes Řecko. Součástí bylo nejen finanční plnění ve výši 3 miliard eur (asi 78 miliard korun), ale také zavedení bezvízového styku nebo oživení rozhovorů o vstupu Turecka do EU.

„Zevnitř EU ale sílí hlasy, že Turecko ani v základních obrysech nesplňuje rysy země, která by do unie měla vstoupit. Není ani bezvízový styk a není jasné, jestli bude Erdoganovi stačit současné finanční plnění.“
Martin Hrabálek, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií , MENDELU

„Zevnitř EU ale sílí hlasy, že Turecko ani v základních obrysech nesplňuje rysy země, která by do unie měla vstoupit. Není ani bezvízový styk a není jasné, jestli bude Erdoganovi stačit současné finanční plnění,“ připomíná bilanci Hrabálek.

Podle něj je ale nepravděpodobné, že by Erdogan dohodu vypověděl. Hrozbu jejího konce bude používat spíše jako nátlak na unijní představitele v krizových situacích. Takto vyhrožoval například letos na jaře, kdy před zmíněným referendem nechtěly některé evropské země povolit manifestace tureckých vládních představitelů. Erdogan také může žádat po EU více peněz.

Kde je pravda?

Ačkoli neúspěšný pokus o puč obrátil řadě lidí život naruby a urychlil tureckou proměnu v autoritářsky řízený stát, země ani svět dosud netuší, kdo za ním skutečně stál. Vládní představitelé z něj viní exilového duchovního Fethullaha Güllena. Opozice se domnívá, že převrat mohl zosnovat sám Erdogan, aby si snáze upevnil moc.

Ani jednu verzi však není možné spolehlivě ověřit. Pozadí červencových událostí tak ještě nějakou dobu budou zřejmě znát jen jeho přímí aktéři.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek