Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Turecko už není demokracií, hřmí z Bruselu. Pustí Erdogan do Evropy migranty?

Turecko už není demokracií, hřmí z Bruselu. Pustí Erdogan do Evropy migranty?

Sen o Evropské unii se rozplynul. Podle posledních informací jsou rozhovory o přistoupení Turecka k EU mrtvé. Přispěly k tomu zřejmě také poznámky tureckého prezidenta, který Angelu Merkelovou označil za nacistku. Rozhodující událostí bylo ale pravděpodobně turecké referendum, ve kterém obyvatelé přiřkli hlavě státu rozsáhlejší pravomoci. Podle mezinárodních pozorovatelů je tak v zemi ohrožena demokracie. To je dle eurokomisaře pro rozšíření Unie zásadním zlomem v přístupových rozhovorech.

„Každému je to teď jasné. Turecko se tím vzdálilo od evropské perspektivy,“ uvádí pro agenturu Reuters eurokomisař pro rozšiřování EU Johannes Hahn. Potvrdil, že jednání s Tureckem zřejmě neskončí, zaměří se ale na něco jiného. „Soustředíme se teď na jiný aspekt našeho vztahu. Musíme se zamyslet nad tím, co bychom společně v budoucnu dokázali vyjednat a jestli dokážeme obnovit naši spolupráci,“ dodává Hahn v rozhovoru, který se uskutečnil po setkání evropských ministrů zahraničí na Maltě.

Přístupová jednání ještě nejsou formálně ukončená, unijní právníci už ale vykonali nutné legislativní kroky, aby se tak stalo. Turecko dle jejich výkladu už nesplňuje kritéria demokratické země. Dochází tam k ohrožení svobody tisku, hromadnému zatýkání oponentů i k ohrožení lidských práv. „Neexistuje žádná verze demokracie specifická pro Turecko. Existuje pouze demokracie a i Turci mají právo žít ve svobodě jako Evropané,“ vysvětluje Hahn.

Na maltském jednání údajně o přehodnocení společných jednání s Ankarou žádala především Francie a Německo.  Evropa si ovšem uvědomuje důležitost turecké ekonomiky i strategickou polohu země, je proto pravděpodobné, že ačkoli jednání o vstupu do EU pravděpodobně končí, na místě je prostor o dojednání jiné formy spolupráce. Pokud dojde k udržení, nebo případnému obnovení vztahů, je EU připravena podle Hahna jednat o obchodní i bezpečnostní spolupráci.

Otázkou totiž dále zůstává ochota Turecka sloužit jako bezpečnostní bariéra před náporem uprchlíků z Blízkého východu. Tento úkol totiž Erdogan přijal ještě jako žhavý kandidát do evropského společenství. V posledních měsících se ale situace změnila a sám turecký prezident opakovaně vyhrožoval, že do Evropy pustí miliony uprchlíků. Není proto jasné, zda mu nyní místo členství mezi evropskými státy bude stačit pouhá dohoda o obchodním partnerství.

Pochybnosti o turecké demokracii vyvolává kontroverzní rozhodnutí tureckých voličů, kteří křehkou většinou 51,4 % hlasů rozhodli o významném rozšíření pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Prakticky tak dochází ke změně vládního systému na prezidentský. Právě toho se zahraniční diplomaté obávají, zvláště po Erdoganových výrocích a výhružkách v souvislosti se spanilými jízdami jeho ministrů po Evropě před referendem. Některé státy jako Německo a Nizozemsko totiž tureckým ministrům zakázaly veřejně za prezidenta agitovat a strhli tak na sebe Errdoganovu zlobu i četné narážky na nacistické praktiky.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek