Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Turecký úder v Sýrii: Proč přišel teď a co od něj dál čekat?

Turecký úder v Sýrii: Proč přišel teď a co od něj dál čekat?

Při turecké operaci proti kurdské enklávě Afrín na severu Sýrie zemřelo nejméně
18 civilistů. S odkazem na místní zdroje to uvedla agentura Reuters. Leteckou
ofenzívu proti syrským Kurdům zahájila Ankara už v pátek, včera turecké
jednotky vstoupily na území Sýrie. Proč přichází ofenzíva právě teď? Co chce
Turecko? Co Rusko a USA? Nabízíme odpovědi na otázky ohledně vývoje
v neklidném regionu, které jsme aktualizovaly na základě posledních informací.

Kdo s kým válčí?

Turecko oficiálně tvrdí, že na této frontě bojuje s kurdskými teroristy, což je v jeho slovníku široký pojem. Zahrnuje – cynicky řečeno – nejen téměř všechny turecké a syrské Kurdy, ale také jejich faktické i domnělé sympatizanty.

Nyní má Ankara na mysli milice syrských Kurdů známé pod zkratkou YPG. A tvrdí, že se jí už podařilo z enklávy vytlačit většinu jejích bojovníků.

Milice YPG jsou prý Turecku nebezpečné jak samy o sobě, tak tím, že spolupracují se Stranou kurdských pracujících (PKK). Organizací, která vznikla a operuje převážně v Turecku, kde je ilegální, protože bojuje za nezávislost východních, převážně kurdských regionů. Vazby mezi YPG a PKK existují, turecká vláda je ale podle všeho zveličuje.

Kde se nyní válčí?

V kurdské enklávě na severozápadě Sýrie. A Turecko už oznámilo, že chce při své hranici už na syrském území vytvořit 30 kilometrů širokou „bezpečnou zónu“. Hodlá patrně vytvořit pás, ve kterém nebudou žádní kurdští bojovníci. Zatím není jasné, zda a jak dlouho v enklávě pobudou turecké jednotky. Je také možné, že Turci dobyté území předají svým syrským spojencům.

Kurdové v SýriiKurdové v Sýriiautor: Info.cz

Další území syrských Kurdů leží na severovýchodě země a je otázka, zda se Turci a jejich spojenci opravdu vydají bojovat i sem. Zřejmě však ano, protože se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan veřejně zavázal, že proti kurdským milicím zakročí i v Manbídži, tedy dále na východ.

Pozorovatelé jsou ale přesvědčeni o tom, že turecké jednotky nevstoupí do oblastí východně od řeky Eufrat.

Kdy operace skončí?

Prý brzy. Alespoň to prohlásil turecký vicepremiér Mehmet Şimşek v rozhovoru s investory, když je ujišťoval, že vojenská operace nebude mít na jejich podnikání žádný dopad. Konkrétní datum nepadlo.

Proč se válčí nyní?

Turecko se ve skutečnosti postavilo plánu USA vytvořit na půdorysu tzv. Syrských demokratických sil (SDS) jakýsi pohraniční sbor operující při turecko-syrské hranici. Síly podporuje Západ v čele se Spojenými státy, které tvrdí, že jen 40 procent jejich bojovníků tvoří Kurdové. A že tedy nejde o etnickou, ale celosyrskou armádu, která se navíc osvědčila v boji proti Islámskému státu.

Pohraniční sbory mají mít zhruba 30 tisíc bojovníků převážně z řad SDS, které mají podle různých odhadů celkově 40 až 55 tisíc mužů. Cílem pohraničních sborů bylo – alespoň podle oficiálních amerických představ – zabránit znovuzrození Islámského státu.

Turecko a řada dalších analytiků má ovšem za to, že páteř i většinu SDS tvoří kurdské milice YPG, které by převzaly dominanci i v plánovaných pohraničních sborech. Ankara se tak obává, že při její jižní hranici vznikne pás ovládaný silami, které budou řídit nepřátelské kurdské milice podporované navíc Spojenými státy.

Za kým stojí Rusko? A oč mu jde?

Turecko tvrdí, že pro operaci získalo předběžný souhlas od Íránu i Ruska. A není důvod mu nevěřit. Už proto, že z ohrožených míst v regionu Afrín se předem varovaní ruští pozorovatelé stáhli včas.

Rusko teď verbálně protestuje. A vyhlásilo, že bude v OSN požadovat, aby Turecko akci zastavilo. Kremlu jde ale dlouhodobě o jediné: udržet u moci damašského prezidenta Bašára Asada a vrátit jeho vládě co nejvíce území předválečné Sýrie. Pokud tedy Turci v enklávě zlikvidují kurdské bojovníky, ale území dlouhodobě neobsadí a vrátí jej do Asadovy správy, Kreml může být spokojen. Tím spíše, že operace zabrání posílení amerického vlivu na hranici mezi Tureckem a Sýrií, ke kterému by prostřednictvím plánovaných pohraničních sborů došlo.

Jestli si ale Turecko rozhodne ponechat nárazníkovou zónu na syrském území, půjde proti zájmům Bašára Asada a tím i Ruska.

Jak krizi vnímají USA?

Spojené státy nemají důvod ke spokojenosti už proto, že jejichž kurdští spojenci jsou napadeni. Washington se ale chová velmi zdrženlivě a pro Kurdy udělal veřejně jen to, že vyzval Turecko ke zdrženlivosti během operace. Nyní už je jasné, že Ankara o operaci proti kurdské enklávě předem informovala nejen Rusko, ale i USA.

Americký konflikt s Ankarou navíc ohrožuje stále problematičtější spojenectví uvnitř NATO, té jsou USA i Turecko členy. Mimochodem, takové pnutí se jistě zamlouvá Rusku, jehož cílem je co nejslabší aliance.

Co na to říká syrský prezident Bašár Asad?

Protestuje proti porušení syrské suverenity, fakticky ale nedělá nic. Režim je ekonomicky i vojensky slabý a plně závislý na podpoře Ruska, které za svého damašského vazala fakticky rozhoduje. Ostatně, Turecko o zahájení operace předem informovalo Rusko i USA, na Damašek ale vzhledem k výše uvedenému pozapomnělo.

Co znamená vstup Svobodné národní armády do kurdské enklávy?

Stanice Al-Džazíra přinesla zprávu, podle které se do útoku na kurdskou enklávu zapojily jednotky tzv. Syrské národní armády, tedy té části protiasadovské Svobodné syrské armády, která je podporována Tureckem. Syrská národní armáda je tvořena Araby a syrskými Turkmeny (tedy Syřany turkického původu, kteří tíhnou k turecké identitě). Jejich zapojení je nebezpečné vzhledem k tradičnímu nepřátelství mezi Kurdy a těmito etniky, především Araby, které může přerůst do další regionální války.

Turkům se ale hodí fakt, že nemusejí nasazovat vlastní vojáky a navíc i oni mohou tvrdit, že na jejich straně stojí celosyrská, nikoliv etnická armáda. Lze také spekulovat o tom, jestli právě tyto jednotky neobsadí nárazníkové pásmo a nebudou jej s podporou Turecka (a samozřejmě pro něj) kontrolovat. Ankara se tak vyhne nařčení, že její vojáci okupují cizí území.

Kde žijí Kurdové?Kde žijí Kurdové?autor: Info.cz

Jak na útok reagují Kurdové jinde?

Samozřejmě se na Turecko hněvají. A samozřejmě to není poprvé. Hrozí tedy, že se neklid přelije na jiná území obývaná převážně Kurdy, a to jak v Turecku, tak v Íránu, který zřejmě nynější operaci na severozápadě schválil také.