Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Uprchlíci odjíždějí z Německa na dovolenou do země, odkud utekli. Úřady jim chtějí azyl odebrat

Uprchlíci odjíždějí z Německa na dovolenou do země, odkud utekli. Úřady jim chtějí azyl odebrat

Německé cizinecké úřady jsou v posledních týdnech znepokojeny jednáním některých z téměř 750 tisíc běženců, kteří zde v minulém roce požádali o azyl. Evidují totiž desítky případů, kdy azylanti odjeli na dovolenou do domovských zemí, odkud přitom utekli před pronásledováním a nebezpečím. Proti takovým výjezdům se koncem srpna ostře ohradila i kancléřka Angela Merkelová, která uprchlíky varovala, že tím může jejich cesta za životem v Německu skončit. Německé úřady si podle televize Deutsche Welle nyní lámou hlavu nad tím, za jakých podmínek je odebrání azylu možné a varují, že jde o běh na dlouhou trať.

„Trávit dovolenou v zemi, kde jste pronásledováni, je nepochopitelné,“ řekla 27. srpna pro Welt am Sonntag Merkelová s tím, že budou takové případy „důvodem k přehodnocení práva na azyl“. Německý týdeník tehdy uvedl, že cizinecké úřady spolkové země Bádensko-Württembersko evidují 100 případů uprchlíků, kteří někdy i opakovaně odjeli do domovské země, odkud přitom do Evropy utekli před nebezpečím.

Azylanti nejčastěji odjíždějí do Sýrie a Iráku, kde území částečně ovládají radikálové ze samozvaného Islámského státu. Do nebezpečných oblastí lidé přitom neodjíždějí jen proto, aby  navštívili příbuzné, ale také na pracovní cesty. Navzdory těmto prohřeškům jim však právo na azyl odebráno nebylo, a tomu chtějí němečtí politici včetně Merkelové udělat přítrž. Německé úřady teď řeší, za jakých podmínek je vyhoštění takových uprchlíků možné.

„Zákon stanoví, že samotné cestování není důvodem pro zrušení azylu, ale může vést k opětovnému otevření případu žádosti o azyl,“ říká podle DW mluvčí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky Edith Aframová. Zároveň ale dodává, že „cestování za účelem dovolené může být důkazem toho, že uprchlík není pronásledován“, což může být důvod k odebrání azylu.

Člen uprchlické rady v Dolním Sasku Karim Wasiti však tvrdí, že jde o ojedinělé případy a upozorňuje, že ne každá taková cesta je porušením azylového zákona. To potvrzuje i Aframová, podle které jsou výjimkou humanitární případy. „Dočasný pobyt v zemi původu lze pochopit ve zvláštních případech, jako je nemoc nebo smrt příbuzného,“ říká mluvčí.  

I když se však německé úřady rozhodnou azyl uprchlíkovi odebrat, je to běh na dlouhou trať. „Uprchlík uvede důvod jeho cesty do země, ze které uprchl, a na základě jeho odpovědi Spolkový úřad pro migraci a azyl rozhodne buď žádost znovu otevřít, nebo azyl odebrat,“ říká Wasiti.  Tím ale proces nekončí – uprchlík se proti rozhodnutí může odvolat a napadnout ho u soudu. „Před deportací uprchlíka Oddělení pro imigraci a cizince musí vzít v potaz mnoho faktorů, jako je délka pobytu v Německu a úroveň jejich integrace v zemi,“ dodává Wasiti.

Proti právu na azyl pro uprchlíky, kteří navzdory nebezpečí cestují do domovských zemí, se kromě německé kancléřky postavila i protiimigrační a protiislámské strana Alternativa pro Německo (AfD). Migrace je totiž pro krajně pravicovou stranu hlavním tématem voleb do Bundestagu, které se konají 24. září. AfD má přitom poprvé šanci se do parlamentu dostat – v průzkumech má podporu kolem devíti až deseti procent voličů.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek