Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

USA sevřel „shutdown“. Co to je, kdo za něj může a kdy skončí? Odpovědi na 6 klíčových otázek

720p360p

Spojené státy po více než čtyřech letech znovu zažívají stav, kdy je federální vláda v platební neschopnosti. Takzvaný shutdown začal v sobotu o půlnoci tamního času (6:00 SEČ), když vypršelo rozpočtové provizorium. Část státních zaměstnanců musela nastoupit neplacené volno, zbytek pracuje bez nároku na mzdu. Řada institucí je zavřená. „Shutdown“ stojí ekonomiku miliardy a jeho konec je v nedohlednu.

Spory mezi demokratickými a republikánskými senátory paralyzovaly chod státu. Zákon sice stanovuje, které složky zůstanou v chodu, většina jich ale musí přinejmenším omezit svůj provoz. Jednání o odblokování situace přitom uvízla na mrtvém bodě a obě strany se obviňují, kdo za situaci může.

Co je to „shutdown“?

Ve zkratce jde o stav platební neschopnost. Americká federální vláda v takovou chvíli nemá peníze na financování běžné agendy. Peníze musí schválit Kongres. Pokud se nedohodne včas, přichází právě „shutdown“.

Vládní činnost se rázem rozdělí na dvě kategorie – nutné a nedůležité výdaje. Mezi nutné patří například fungování armády, bezpečnostních složek nebo řízení letového provozu. Otevřené zůstávají také nemocnice a běží i financování programů sociálního zabezpečení.

Naopak ve druhé kategorii se škrtá, jak to jen jde. Běžně se během „shutdownu“ zavírají muzea, národní parky a rezervace nebo divadla. Najdou se ale i výjimky. Letos fungují například výzkumná pracoviště Smithsonova institutu, která dostávají peníze na provoz od soukromých dárců.

Shutdown

Jak k „shutdownu“ došlo?

Dospět do stavu platební neschopnosti není složité. Stačí, když Kongres neschválí vládní rozpočet ani rozpočtové provizorium. Většinou se tak děje, pokud početní převahu v jedné komoře drží jiná strana, než ta, ze které vzešel prezident. O to pikantnější vyznění letošní „shutdown“ má. Většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu totiž drží republikáni, kteří mají také „svého“ prezidenta Donalda Trumpa.

Při bližším pohledu je ale jejich situace přeci jen komplikovanější. V Senátu nestačí na schválení rozpočtu nebo provizoria prostá většina. Podpořit ho musí nejméně 60 senátorů. Republikáni mají v současné době v horní komoře jen 51 hlasů.

„Pro ty, kteří se ptají, republikáni mají jen 51 hlasů v Senátu a potřebují 60. To je důvod, proč potřebujeme vyhrát více křesel ve volbách 2018. Pak můžeme být ještě tvrdší v otázkách zločinu a ochrany hranic a ještě se polepšit směrem k armádě a veteránům,“ bouřil Trump na Twitteru.

Rozpočet se musí schválit do konce fiskálního roku, tedy 30. září. To se nepovedlo. Kongres třikrát schválil rozpočtové provizorium, naposledy se na něm dohodl 21. prosince loňského roku s tím, že vyprší 19. ledna. Další snahy o prodloužení ale už narazily. Pro naposledy hlasovalo pouze 50 senátorů (45 republikánů a 5 demokratů). Úderem sobotní půlnoci tak začal „shutdown“.

Shutdown

Na čem se jednání zadrhla?

Hlavním bodem sporu mezi republikány a demokraty je program DACA. Ten umožňoval ilegálním přistěhovalcům, kteří přišli do USA jako děti, zůstat v zemi. Prosadil ho v roce 2012 prezident Barack Obama. Od té doby byl trnem v oku mnohým republikánům. Mezi Američany je ale populární. Podle průzkumu televize CNN a agentury SSRS jeho zachování podporuje 84 procent obyvatel Spojených států.

Donald Trump ale postavil svoji kampaň na tvrdé protiimigrační rétorice a jedním z kroků, které po nástupu do úřadu udělal, bylo zrušení programu DACA. Trump o tom rozhodl v září, nechal však Kongresu půlroční lhůtu, aby rozhodl o dalším osudu migrantů (tzv. Dreamers), na něž se vztahoval.

Právě zachování DACA se stalo předmětem jednání o vládních financích. Demokraté právě ochranou „Dreamers“ podmiňují souhlas s rozpočtem. Republikáni nejsou v zásadě proti. Na pokračování DACA by kývli. Výměnou ale chtějí, aby jim demokraté pomohli prosadit peníze na stavbu zdi na hranicích s Mexikem a další zvýšení výdajů na bezpečnost. To však protistrana odmítá.

Navzdory popularitě programu DACA si ale většina Američanů nemyslí, že by byl důležitější než peníze pro vládu. Většina (56 procent) z nich by upřednostnila, pokud by se zákonodárci „shutdownu“ vyhnuli. 34 procent považuje za prioritu přijetí legislativy vedoucí k zachování ochrany migrantů.

Kdo za „shutdown“ může?

Klíčovou otázkou těchto dní je ale také to, koho za „shutdown“ obviní voliči a jaký vliv bude situace mít na jejich rozhodování. Už v listopadu totiž Američané znovu vyrazí k urnám. Budou volit třetinu Senátu a obmění celou Sněmovnu reprezentantů. Mohou tak výrazně přesunout moc od republikánů k demokratům.

I proto se nyní rozjela mediální válka mezi prezidentem Donaldem Trumpem a šéfem senátní menšiny Chuckem Schumerem. „Dnes je výročí mé inaugurace a Demokraté mi chtěli dát pěkný dárek,“ napsal v sobotu Trump na Twitter a připojil hashtag DemocratShutdown. Ten střídá ještě s výrazem SchumerShutdown, kterým viní právě lídra demokratických senátorů. Schumer a demokraté zase používají výraz TrumpShutdown.

Podle průzkumu, který ve spolupráci se serverem Politico vypracovala společnost Morning Consult zatím větší část klade „shutdown“ za vinu republikánům – 41 procent proti 36 procentům dotázaných, kteří si myslí, že za platební neschopnost mohou demokraté.

Shutdown

Agentura se ale ptala ještě před startem „shutdownu“, poměr je navíc velice těsný. Současná Amerika je navíc silně polarizovaná a je možné, že aktuální krize bude mít jen minimální dopady na rozhodování voličů v listopadu.

Příklad nabízí srovnání s rokem 2013. Také tehdy vinili voliči za „shutdown“ republikány. Když se ale za rok volilo do Sněmovny reprezentantů a Senátu, v obou komorách výrazně posílili. „Nemyslím si, že za to někdo zaplatil velkou cenu,“ komentoval senátor Joe Manchin, který byl jedním z pěti demokratů hlasujících pro prodloužení provizoria.

Letos naopak směřují k vítězství ve volbách demokraté. Američané mají tendenci vyvažovat poměry sil. Ve volbách, které se konají v polovině prezidentova funkčního období, tak často volí stranu, jež nemá zástupce v Bílém domě. Rozhodovat tedy bude spíše postoj k Trumpovi a jeho administrativě než lednový „shutdown“.

Koho se „shutdown“ dotkne?

Platební neschopnost nejvíce zasáhne federální zaměstnance. Podle plánů Bílého domu bude muset asi třetina z nich nastoupit neplacené volno. Pro federální vládu přitom pracují asi dva miliony Američanů. Zbytek z nich bude dále vykonávat činnost, avšak bez nároku na mzdu.

Konkrétní počty v jednotlivých resortech se teprve rýsují. Už nyní je ale jasné, že současná situace povede k paralýze segmentu ochrany životního prostředí nebo vzdělávání. V obou z nich zůstane doma 95 procent zaměstnanců. Na rozdíl od roku 2013 by měla tentokrát zůstat otevřená většina národních parků, byť s určitými omezeními. Přístupná bude také socha Svobody.

„Shutdown“ se dotkne také soukromého sektoru, jenž zpomalí tvorbu pracovních míst. Zvolní i celá americká ekonomika. Podle odhadů činí jeden týden platební neschopnosti ztrátu asi 0,1 procenta jejího výkonu. Před čtyřmi lety přišlo 16 dní pozastavené vlády na základě propočtu agentury Standard & Poor´s v přepočtu asi na 517 miliard korun.

Shutdown

Jak dlouho bude „shutdown“ ještě trvat?

To nelze odhadnout. Nejpřesnější je tvrzení, že tak dlouho, dokud se obě strany nedohodnou na schválení dalšího balíku peněz pro vládu. V 80. letech trvala období platební neschopnosti často jen jeden den, naopak nejdelší „shutdown“ vydržel na přelomu let 1995 – 96 21 dní.

Dohoda mezi republikány a demokraty však stále není na světě. Naposledy v noci na pondělí odložil Senát další hlasování o rozpočtovém provizoriu. „Stále jsme nedospěli k dohodě přijatelné pro obě strany,“ uvedl Schumer. Šéf republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell v neděli oznámil, že další jednání budou pokračovat v pondělí. Nové hlasování je zatím naplánované na pondělní poledne místního času (18:00 našeho).

Pokud by shutdown trval neúměrně dlouho, ohrozil by státní zaměstnance, kteří by rázem neměli za co žít. Chyběly by jim peníze i na základní potřeby jako je nákup jídla. V takovém případě by tlak na dohodu zesílil a v ulicích Washingtonu by se zřejmě objevily demonstrace.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek