Utrpení uprchlíků z Aleppa pokračuje. Tísní se v provizorních táborech

Tereza Engelová

Syrská provincie Idlíb se stala hlavním útočištěm pro civilisty, kteří prchají z bombardovaného východního Aleppa. V rámci dohod o příměří sem byla převezena také část bojovníků opozičních skupin. Města i vesnice praskají ve švech. Chybí ubytovací kapacity. Lidé se tísní ve stanech v improvizovaných uprchlických táborech, někteří ubytování nenalezli vůbec. Trpí zimou i hladem. Části Idlíbu kontrolované radikálními skupinami vyňatými z dohod o příměří ostřelují ruská, syrská a nově zřejmě i spojenecká letadla. Tento týden dopadly bomby i na hlavní město Idlíb, kde podle místních zdrojů zabily nejméně 35 lidí. 

Mezi stany tábora Átma u syrsko-tureckých hranic bloudí osamělé postavy. Hlavy upřené k zemi. Zoufale hledají cokoliv by se dalo spálit. Teploty v posledních dnech klesly pod nulu a mnozí z 60 000 uprchlíků, kteří sem utekli před boji, nemají peníze, aby si zatopili.

„Nikdy v životě nám nebyla taková zima. Ani v Aleppu, když nás obléhali nebo bombardovali. Přeci jen jsme byli doma a zdi nás trochu chránily. Ve stanu je to v podstatě, jak být venku, říká Imtithal Salúmová, 30letá matka dvou dětí, která do tábora přijela v prosinci 2016 z evakuovaného východního Aleppa. Stejně jako ona si většina jejích sousedů nemůže dovolit kamna. Těm, kteří je mají, zase chybí peníze na dřevo. „Já kamna mám. Pálíme ale, co najdeme – plastové láhve, sáčky, boty, odpadky, cokoliv hoří. Strašné jsou pak výpary, co z kamen jdou. Obě moje děti tu dostaly astma,“ popisuje těžkou situaci Umm Hassanová. V táboře Átma, který se skládá z 54 „podtáborů" a rozprostírá se na 5kilometrovém pásu v provincii Idlíb podél syrsko-turecké hranice, je už rok. Chtěla by s rodinou do Turecka. Hranice jsou ale od března 2015 zavřené a nefungují prý už ani pašerácké stezky.

sinfin.digital