Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Americe se stále častěji mluví o impeachmentu. Dojde skutečně k odvolání Trumpa?

V Americe se stále častěji mluví o impeachmentu. Dojde skutečně k odvolání Trumpa?

Impeachment – formální žaloba Kongresu USA na prezidenta, která vede k jeho odvolání. Ve světle skandálů, které zatím Trumpovu administrativu provázejí, by k tomu v USA skutečně mohlo dojít. Jeho odpůrci o impeachmentu diskutovali už před Trumpovou inauguraci. Teď už mají slušně nabito.

Americká média tvrdí, že současný šéf Bílého domu žádal bývalého šéfa FBI, aby zastavil vyšetřování bývalého bezpečnostního poradce Michaela Flynna kvůli jeho vazbám na Rusko. List Washington Post přinesl také informace o tom, že Trump vyzradil ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi přísně tajnou informaci spojenou s teroristickou organizací Islámský stát (IS), kterou Washington získal prostřednictvím rozvědky z Izraele. Události posledních dní a hodin, kvůli kterým může být podle britské televize BBC Trumpovo místo v Bílém domě skutečně ohroženo. 

Impeachment není v USA rozhodně nic běžného. Americký prezident může být odvolán na základě žaloby v případě usvědčení ze zrady, úplatkářství či jiných velkých zločinů a přestupků.  Co se myslí „zločiny a přestupky“ je na právní diskuzi. Proces začíná ve Sněmovně reprezentantů a k tomu, aby prošel, stačí nadpoloviční prostá většina. Senát následně vystupuje jako soud. Zde je ale potřeba dvoutřetinová většina, aby skutečně k odvolání došlo. A to se v USA ještě nikdy nestalo.  

Přestože skandály se nevyhýbají ani americkým prezidentům, k započetí procesu impeachmentu došlo ve skutečnosti jen dvakrát, a to u prezidenta Billa Clintona kvůli tomu, že lhal ohledně své aféry s mladou stážistkou Monicou Lewinskou, a pak ji ještě žádal, aby také lhala. Impeachment tehdy neprošel a prezident mohl dál vykonávat svou funkci. Je nutné dodat, že tehdy prezidenta podporovalo 72 procent lidí.

První případ impeachmentu se odehrál v roce 1868. Stalo se to, když prezident Andrew Johnson vyhodil svého ministra obrany Edwina Stantona, protože ministr nesouhlasil s prezidentovými postupy.  Paralely mezi situací z 19. století a současným vyhozením šéfa FBI si americký tisk dobře všímá. Tehdy na rozdíl od případu Billa Clintona nebyl Johnson odvolán jen o jediný hlas. A to jen díky hojnému počtu republikánů v úřadu. Tenkrát senátor James Grimes prohlásil: „Nemohu souhlasit se zničením harmonické práce Ústavy, abych se zbavil nepřijatelného prezidenta.“

Možná se divíte, že se proces impeachmentu netýkal Richarda Nixona. Před tím, než Sněmovna reprezentantů začala konat, totiž rezignoval Nixon sám.

Otázkou zůstává, zda může být prezident opravdu odvolán. Odpověď  zní ano – teoreticky. Technicky by mohl být obviněn z porušení přísahy, že bude dodržovat, chránit a bránit Ústavu USA. Reálně k tomu ale asi nedojde.

Pokud by ve Sněmovně reprezentantů měly většinu demokraté, tak by už pravděpodobně začali s přípravou návrhu. Většinu tam mají ale republikáni a stejná situace je i v Senátu. Většina republikánů zůstává prezidentovi věrná, i přestože všeobecný souhlas V USA s jeho politikou klesl na 39,9 procenta.

Ale i mezi republikány se najdou výjimky. Senátor John McCain prohlásil, že skandály obklopující prezidenta dosáhly velikosti a měřítka kauzy Watergate, kvůli které rezignoval Nixon. Jiní se snaží v dané situaci balancovat. Ve straně panuje rozčarování. „Můžeme mít jeden den bez krize?“ ptala se republikánská senátorka Susan Collinsová. „To je všechno, co žádám,“ dodala.

Důležitým faktorem, který by mohl přispět k tomu, že by se republikáni postavili proti prezidentovi, jsou volby do celé Sněmovny reprezentantů a části Senátu v roce 2018. Zvolení politici totiž možná začnou uvažovat o tom, zda jim kvůli prezidentovi Donaldu Trumpovi neklesají šance na znovuzvolení.  

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek