Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Paříži uvízly tisíce migrantů, úřady se jich snaží zbavit

720p480p360p240p

Od rána drobně mrholí, teploty nepřesáhnou patnáct stupňů a do toho nepříjemně fouká. Začátek května v Paříži není nejpřívětivější. Nehostinným dojmem působí i dlouhá ulice Rue de la Chapelle, vedoucí z centra města až na pařížskou periferii. Její konec označuje nadjezd dálničního okruhu. Pod ním, v těsné blízkosti tramvajové tratě, se tísní desítky stanů. Provizorní tábořiště protíná křižovatka. Odděluje od sebe tábor migrantů převážně z jižního Súdánu a Eritreje a na druhé straně mladých Afghánců. Je neděle 7. května a Francie rozhoduje o tom, kdo se stane jejím novým prezidentem. Pro mladé migranty, kteří se v sílícím dešti tísní pod deštníky a plachtami, je ale mnohem zásadnější, co je čeká v nejbližších dnech. V provlhlém oblečení poposedávají na krabicích, nebo se choulí pod mostem. Kolem nich visí na šňůrách prádlo. Na zemi se válí kartony, odpadky a pohozené pokrývky. Jen o pár kroků dál postává hrstka policistů.

„Jsem tu měsíc a patnáct dnů. Přišel jsem z Afghánistánu,“ vypráví slušnou angličtinou dvacetiletý mladík s brýlemi na očích a šátkem kolem krku. Jeho slovům přizvukuje vedle stojící krajan v barevném triku a s kudrnatými vlasy. Nestydí se a do hovoru s novináři se pouští celkem ochotně. Jsou vděční za každé zpestření každodenní rutiny života na ulici. „Je to tu velmi těžké. Nežijeme v táboře, ale tady na ulici,“ ukazuje rukou za sebe.

Tábořiště poblíž dálničního sjezdu na severu Paříže vyklidila policie už několikrát.Tábořiště poblíž dálničního sjezdu na severu Paříže vyklidila policie už několikrát.autor: Shutterstock

Kolem plotu jsou provizorně rozestavěné různě barevné stany. Stejné, s jakými vyráží turisté na dovolenou. Pro migranty v Paříži ale představují na dlouhou dobu jediný domov a aspoň jakési útočiště před větrem a deštěm. Z druhé strany oddělují úzký koridor betonové zábrany. U nich postává dvojice ozbrojených policistů a o několik metrů dál pozoruje situaci další. „Čekáme v této řadě. Za pár dní bychom se měli dostat do tábora,“ ukazuje nám mladík štítek s pořadovým číslem, který svírá v ruce.

Na mysli má oficiální humanitární tábor, který radnice zřídila na rušném dopravním uzlu teprve na podzim loňského roku. Jeho cílem je dostat migranty z pařížských ulic, poskytnout jim provizorní ubytování a po pár dnech je nasměrovat do dalších zařízení v zemi, kde můžou požádat o pobyt. Každý týden toto centrum ubytuje zhruba dvě stovky migrantů. Jeho kapacita ale představuje ten největší problém. Migrantů totiž přichází mnohem více, než úřady počítaly, a do centra se nevejdou.

"Myslím, že i další migranti, kteří jsou dnes rozmístěni různě po Francii, se budou chtít vrátit na sever země."
Corinne Torre, Lékaři bez hranic

„Musíme čekat. Venku je hodně lidí,“ podává svědectví o nelehké situaci mladý Afghánec. Jaké je soužití s místní policií? Nesnaží se migranty vyhánět z veřejných prostranství? Oba mladíci jen nesměle krčí rameny a raději uhýbají pohledem. O praktikách strážců pořádku rozhodně mluvit nechtějí. Podle zpráv humanitárních a lidskoprávních organizací, které na místě působí, ale často sahají k násilí. Migranty se snaží vyplašit tím, že jim posprejují stany a spacáky pepřovým sprejem. Něco takového nejde vyprat, a lidem tak nezbývá nic jiného, než své věci vyhodit.

Pod dálničním sjezdem na Porte de la Chapelle žije zhruba tisíc pět set migrantů. Právě tady vznikají fotografie, které mají ilustrovat problém s běženci v Paříži. Další ale žijí i na jiných místech francouzské metropole. Policie na sklonku roku vyklidila nelegálně zřízený tábor v blízkosti metra Stalingrad.

I přesto, že se Francie zavázala k tomu, že v rámci programu EU přijme během dvou let dalších 24 tisíc migrantů, běženci to v zemi nemají jednoduché. Přidávají se k nim navíc lidé z blízkovýchodních a afrických zemích, kteří v Evropě s největší pravděpodobností azyl nezískají. S trochou nadsázky by se dalo napsat, že jejich situace připomíná hru „škatulata, hýbejte se“. Pro velkou část z nich totiž Francie představuje pouze přestupní stanicí. Zůstávat v ní nechtějí, raději by dále do Velké Británie.

Migranti žijí na pařížských ulicích.Migranti žijí na pařížských ulicích.autor: Markéta Žižková, Lucie Bednárová

Právě na britsko-francouzské hranici, v ospalých městečkách, jako je Calais nebo Dunkerque, které se až s evropskou migrační krizí dostaly do širšího povědomí, úřady nejvíce bojují proti provizorním migrantským táborům. Místní „džungli“ srovnaly zcela se zemí loni na podzim. Pro tamní migranty to byl impuls k tomu, aby se vydali na další cestu. Část z nich se proto ze severu země přesunula do jiných částí Francie. Někteří teď vyčkávají v Paříži na svou příležitost.

„Myslím, že i další migranti, kteří jsou dnes rozmístěni různě po Francii, se budou chtít vrátit na sever země. Francii vnímají jenom jako tranzitní zemi, nechtějí tu zůstat. Musíme počítat s tím, že se další lidé budou vracet do Dunkerqueu nebo Calais,“ vysvětluje pro INFO.CZ Corinne Torre z francouzské pobočky Lékaři bez hranic.

Před několika měsíci organizace ukončila humanitární aktivity na hranicích s Velkou Británií, v hlavním městě ale působí dál. Migrantům tu nabízí bezplatnou zdravotní péči – její mobilní klinika během dne ošetří kolem osmdesátky běženců. Organizace také chystá otevření ubytování pro nezletilé migranty bez doprovodu a s dobrovolníky spolupracuje na distribuci jídla nebo pokrývek. „Francouzská vláda neřeší situaci dobře. Schází ubytování pro lidi, kteří žijí na ulicích. Vláda nechce, aby vznikaly další tábory. Ale co s těmi lidmi uděláme?“ ptá se Torre.

O dva dny později se úřady jako mávnutím kouzelného proutku dávají do práce. Ve chvíli, kdy se policii uvolnily ruce po skončení prezidentských voleb, provedla zátah v La Chapelle. Z provizorních stanů odvezla na 1 600 lidí. Podle úřadů do ubytovacích zařízení. Více jak tři sta padesát policistů nastoupilo na rušnou křižovatku už v šest hodin ráno. Nejde přitom o zdaleka první zátah. Tábořiště na dopravním uzlu vyklidily úřady od léta 2015 už zhruba třicetkrát. Migranti se ale vždy vrátili. Buď sem, a nebo na nějaké místo ve francouzské metropoli. Komplexní řešení tak i nadále chybí.

Jak dnes vypadá situace přímo v Calais? A co obnáší život albánské rodiny, která uvízla na ulicích průmyslového města Lille? Sledujte další díly reportážní série na INFO.CZ.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek