Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Varšava přitvrzuje v debatě o válečných reparacích. Německo má platit miliardy dolarů, zní z Polska

Varšava přitvrzuje v debatě o válečných reparacích. Německo má platit miliardy dolarů, zní z Polska

Od konce druhé světové války uběhlo už víc než sedm desítek let a hrůzy páchané nacisty si dodnes připomíná celý svět, který však temnou minulost většinově považuje za uzavřenou. Až na Polsko, které tvrdí, že má za ztráty způsobené nacistickým Německem nárok na reparace v hodnotě několika miliard dolarů. Strůjcem myšlenky je šéf vládní strany Právo a Spravedlnost (PiS) a nejsilnější muž v zemi Jaroslaw Kaczynski, který v červenci prohlásil: „Polsko se nikdy reparací nezřeklo. Mýlí se ti, kteří si to myslí“. Berlín však jakékoliv požadavky na odškodnění odmítá. Informoval o tom server Politico.eu.

Protiněmeckou kampaň vede strana Právo a Spravedlnost také přes spřátelená média, jako je pravicová televizní stanice Republika. Na jejích stránkách se v polovině srpna objevil obrázek brány koncentračního tábora Osvětim, kde je však místo nechvalně známého nápisu „Arbeit macht frei“ (práce osvobozuje) „Reparationen machen frei“.

Slova Kaczynského o německém odškodnění si v zemi našla své odpůrce, převládají však souhlasné reakce – podle nedávného průzkumu myšlenku podporuje 63 procent Poláků.

Počátkem srpna pak vyplacení reparací podpořili i místopředseda vlády Mateusz Morawiecki a ministr obrany Antoni Macierewicz. Na tom, kolik Německo Polsku vlastně „dluží“, se však jednotliví podporovatelé Kaczynského myšlenky neshodnou. Podle ultrakonzervativního týdeníku Sieci Prawdy to je dokonce šest bilionů dolarů.

Debata v Polsku neunikla ani samotnému Německu, které polské nároky na odškodnění jednoznačně odmítá. V krátkém prohlášení mluvčího německé vlády uvedl, že otázka byla „v minulosti nezvratně vyřešena“.

Polská debata o německých reparacích přichází v době stále ostřejšího sporu mezi Varšavou a Bruselem, který se vyhrotil kvůli odmítavému postoji Polska k přijímání uprchlíků a nově přijatými zákony, které podle Evropské komise porušují principy právního státu.

Debata o německých reparacích však není nic nového – naposledy se rozhořela v roce 2015, kdy tehdejší ministr zahraničí a nynější prezident Frank-Walter Steinmeier prohlásil, že otázka byla „právně a politicky vyřešena“. Německo přitom odkazuje na rok 1953, kdy se komunistické Polsko jakýchkoliv nároků na válečné reparace zřeklo. Po vstupu Polska do Evropské unie v roce 2004 navíc Varšava potvrdila, že odškodnění žádat nebude.

Debatou o reparacích se tak Polsko pohybuje na tenkém ledě. Německo je pro něj totiž rozhodujícím ekonomickým partnerem, kam míří čtvrtina polského exportu a byl klíčovým zastáncem toho, aby se země stala členem EU. Za německé podpory také rostl vliv Polska v rámci EU a kancléřka Angela Merkelová byla jedním ze zastánců kandidatury bývalého polského premiéra Donalda Tuska na post předsedy Evropské rady. Možných rizik se obává i polský prezident Andrzej Duda, který se navzdory členství v PiS v otázce reparací drží zpátky. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek