Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Venezuela na pokraji diktatury. V zemi se rozpoutaly nové protesty, okolní země zuří

Venezuela na pokraji diktatury. V zemi se rozpoutaly nové protesty, okolní země zuří

Ve Venezuele přituhuje a hrozí politický střet s jejími regionálními partnery. Tamní nejvyšší soud rozhodl, že převezme legislativní moc parlamentu, ve kterém má většinu opozice. Údajně totiž parlament pohrdá soudy, protože zadržuje úsilí o oživení ekonomiky, která je silně zasažená krizí. Jinými slovy to znamená, že Národní shromáždění ztrácí své kompetence, místo něj je bude vykonávat soud, který je provládní. Tradiční rozdělení moci na soudní, zákonodárnou a výkonnou, jež je podmínkou demokracie, se tímto krokem prakticky smazalo.    

 „Nicolás Maduro udělal státní převrat,“ říká Julio Borges, prezident Národního shromáždění. „Tohle nařízení znamená, že vůbec poprvé bude mít Nicolás Maduro moc nad přijímáním zákonů, podepisováním smluv, nakládáním se státním dluhem a pronásledování Venezuelanů,“ varoval.

Maduro svůj krok vysvětloval ve státní televizi, jak popisuje CNN. „Oni mi dávají a povolují mi uplatnit speciální moc, která vychází z dodatků o stavu nouze v naší ústavě. Je to nařízení Nejvyššího soudu. Je to historické rozhodnutí,“ řekl.

To rozlítilo regionální partnery. Generální tajemník Organizace amerických států Luis Almagro obvinil Madura z puče a navrhuje, aby za nedemokratický postup Venezuelu OAS vyloučila, toto stanovisko podporuje Mexiko, Argentina a Paraguay. Bolívie, Kuba a samozřejmě Venezuela jsou proti. 14 států včetně Kanady, USA, Brazíle nebo Mexika vyzvaly Venezuelu, aby uspořádala nové volby. 

Podle Spojených států se jedná o uzurpování moci parlamentu. „Tento rozvrat demokratických a ústavních norem silně ničí demokratické principy Venezuely a odepírá lidem možnost formovat budoucnost země skrze volbu zástupců. Považujeme to za vážný neúspěch pro venezuelskou demokracii,"  píše v prohlášení. 

Maduro ztratil značný vliv v Národním shromáždění v roce 2015, když lidé ve volbách zvolili kvůli astronomické inflaci, rostoucí chudobě, nedostatku léku i základního zboží včetně obyčejného toaletního papíru Madurovy oponenty. Od té doby se vztahy mezi administrativou a legislativou dají popsat jako věčný konflikt a napětí. Loni se opozice například pokusila vyvolat referendum na odvolání prezidenta, to se jí ale nepodařilo.  

I odborníci se shodují, že Venezuela je nyní (pokud  už nebyla před tím) v podstatě diktaturou. „Nacházíme se na pomezí demokracie mimo vládu práva, kde se zavádí diktatura,“ řekl Gerardo Fernandéz, profesor ústavního práva na Katolické univerzitě Andrése Bella v Caracasu pro britský deník Guardian.

Protesty a nepokoje na sebe nenechaly dlouho čekat. Demonstranti se pokusili vtrhnout do budovy Nejvyššího soudu, kterou  bránila národní garda. Lidé na ně křičeli „vlastizrádci“.

Stoupenci vlády tvrdí, že země byla ochromena, protože Národní shromáždění blokovalo přijetí rozpočtu a Maduro tradičně vytáhl kartu „zlého amerického nepřítele“. Je prý obětí nekonvenční války, kterou proti němu vede USA, aby se dostalo k bohatým venezuelským zásobám ropy.

Krize ropné velmoci ovlivňuje také její regionální sousedy. Na hranicích s Kolumbií to vře. Loni Maduro uzavřel hranice, aby zabránil pašeráctví, které ve Venezuele bují. Dříve se z Kolumbie do Venezuely pašoval kokain, dnes se obchoduje s toaletním papírem, léky i základními potravinami.

Brazílie začíná čelit náporů venezuelských uprchlíků. V příhraničních oblastech Brazílie krize mění podnikání. Lidé tam prodávají vše, čeho je ve Venezuele nedostatek –  základní potraviny, léky, kosmetiku.

To, že je situace vážná, dokazuje i fakt, že Maduro požádal OSN o pomoc při dodávce léků. Paradoxem je, že v zemi, která má možná nejvíce ropy na světe, došel i benzin. Letošní inflace se odhaduje na 1660 procent a ani příští rok se ekonomická situace neuklidní, inflace by měla ještě růst. Země má už jen 10,5 miliard dolarů v devizových rezervách (mnohem menší  Česká republika jich má více než 100 miliard dolarů) a dluží 7,2 miliard dolarů, brzy ji dojdou peníze.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek