Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vojenské manévry USA: V Izraeli otevřely svou první základnu, do Afghánistánu míří 3000 mužů

Vojenské manévry USA: V Izraeli otevřely svou první základnu, do Afghánistánu míří 3000 mužů

Izrael a Spojené státy uvedly do provozu první americkou vojenskou základnu na izraelském území. Sloužit na ní mají desítky vojáků, kteří budou obsluhovat raketový obranný systém, napsala agentura AP. Další tisíce amerických vojáků budou nově sloužit v Afghánistánu. Ministr obrany James Mattis oznámil, že Spojené státy vyšlou do země 3000 příslušníků ozbrojených sil.

Otevření základny je z velké části symbolické a neočekává se, že by přineslo nějaké zásadní operační změny. Podle izraelské armády ale společně s dalšími přijatými opatřeními dává nepřátelům jasně na vědomí, že Izrael je připravený.

„Je to zpráva, která říká, že Izrael je lépe připravený. Je to zpráva, která říká, že Izrael zlepšuje reakci na hrozby," řekl velitel izraelské protivzdušné obrany brigádní generál Zvika Haimovich.

Nově otevřená americká základna se nachází v objektu stávající izraelské letecké základny. Operovat bude pod velením izraelské armády, poznamenala agentura AP.

Objekt se otevírá v době rostoucích obav Izraele z vývoje raket s dlouhým doletem v Íránu, který je židovským státem považován za úhlavního nepřítele. Izrael podle AP s pomocí USA už vybudoval široký obranný systém prakticky proti všemu, od případného útoku z Íránu řízenými střelami s dlouhým doletem až po nesofistikované rakety vypálené z Libanonu nebo z Pásma Gazy.

Izraelský mnohovrstevný obranný systém zahrnuje střely Arrow, určené k ničení íránských balistických raket dlouhého doletu ve stratosféře. Jeho součástí je i mobilní systém protivzdušné obrany Iron Dome (Železná kopule), který skýtá ochranu před raketami krátkého doletu odpalovanými z Pásma Gazy, a také systém David's Sling (Davidův prak), jenž má být protiváhou raketám středního doletu používaným militantním hnutím Hizballáh, které podporuje Írán.

Rozkaz k vyslání příslušníků ozbrojených sil do Afghánistánu podepsal americký ministr obrany už koncem srpna, nebylo ale jasné, o kolik vojáků jde.

Spojené státy měly dosud v Afghánistánu asi 11 000 mužů a žen ve zbrani, v době vrcholného nasazení v roce 2011 jich tam bylo na 100.000. Afghánské armádě v tažení proti islamistům z hnutí Taliban pomáhá kromě vojáků USA dalších 5000 vojáků ze zemí NATO, včetně českých.

Mattis se rovněž novinářům svěřil se strategickými úvahami o napětí na Korejském poloostrově. Podle agentury Reuters naznačil, že existují vojenské plány na řešení krize, které by jihokorejskou metropoli Soul ušetřily brutálního protiútoku z KLDR. Na přímý dotaz, zda nějaké takové plány existují, Mattis odpověděl: „Ano, jsou. Ale o detailech mluvit nebudu.“

Americký ministr zároveň novináře ujistil, že věří v účinnost diplomacie a sankcí při nátlaku na Pchjongjang, který americké spojence v regionu ohrožuje jadernými a raketovými testy.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek